Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    100 jarních kilometrů

    Není to tak dávno, co mi děda, turista tělem i duší, vyprávěl o tom, že vždy s příchodem jara vyrážel na sérii pochodů, aby získal odznak „100 jarních kilometrů“. To zní jako skvělá výzva, ne?

    Pramen Rokytky, © unous

    Není to tak dávno, co mi děda, turista tělem i duší, vyprávěl o tom, že vždy s příchodem jara (nebo spíš jarních prázdnin) vyrážel na sérii pochodů, aby získal odznak „100 jarních kilometrů“. Toto vyprávění završil ukázkou nádherných odznaků, které si v průběhu let zasloužil. Úplně mě nadchlo, že se těchto pochodových akcích účastnil skoro do svých 75 let. Ono ujít 100 km není jen tak.

    Když jsem se taťkovi zmínila, že bych chtěla taky jít jarní stovku, řekl mi, ať mrknu na stránky Klubu českých turistů (KČT), že to byli vždycky oni, kdo tuto akci pořádal.
    Pátrala jsem opravdu důkladně, ale po sto jarních kilometrech jako by se internet slehl. Jediné, co jsem našla, byly odkazy na prodeje výše zmíněných odznaků ze starých pochodů a jednu obec, která pořádala sto jarních kilometrů, ale byla na opačné straně republiky. Brzo mi došlo, že tato akce už neprobíhá celostátně jako kdysi. Každý odbor spravující „svoje“ území si totiž vymýšlí vlastní pochody a další akce.
    Ale nevzdávala jsem se. Mně i ségře se představa sta jarních kilometrů tak líbila, že jsme si na stránkách KČT našly pochod, který byl blízko, a rozhodly jsme se strávit sobotu pořádnou procházkou a postupně takto našich 100 km nasbírat. Po menším přemlouvání taťka s mamkou souhlasili, že se pojede.

    Pak nadešla sobota. Do Říčan, odkud se vycházelo, jsme vlakem dorazili až kolem deváté. Vzhledem k tomu, že registrace na pochod probíhala až do 11 hodin, nebyli jsme mezi posledními. Vybrali jsme si středně dlouhou trasu 16 km. Mohli jsme si vybrat z 8, 14, 16, 25 nebo dokonce z 37 km (byly tam i trasy pro cyklisty – 50 km nebo pro kočárky – 7 km). Vzhledem k tomu, že jsme docela zvyklí chodit na delší túry, tak 16 km pro nás bylo optimální – nemuseli jsme se hnát do cíle, kam jsme museli dojít do 18 hodin, ale zároveň jsme si mohli vychutnat procházku přírodou, nafotit pěkné fotky zasněžené krajiny a zároveň si zpestřit cestu lovením kešek. Prostě a jednoduše, udělali jsme si z pochodu opravdu parádní rodinný výlet.

    Snad jsem vás inspirovala k tomu, jak strávit víkend ;). Příště vám napíšu něco víc o turistice a o tom, jak takový pochod probíhá.

    Účastnili jste se někdy nějakého pochodu? Byli vaši prarodiče nebo rodiče taky aktivními turisty?

    Autorka:
    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (1)

    dennisvet v něm napsal:

    Zajímavý článek! Žádného pochodu jsem se nezúčastnila, ale zaujalo mě to, zkusím se kouknout :)
    A kešky mám taky ráda :)