Alíkovina

90. výročí rekordního mrazu

vydáno  •  Počasí

Některé zimy jsou teplé, některé studené. Dnes je to přesně 90 let, kdy byla na území ČR a tehdejšího Československa naměřena dosud nejnižší teplota. Zimu 1928/29 můžeme označit za zimu, kterou si nikdo z nás neumí ani představit.

Stecherův mlýn u Litvínovic - místo naměření teplotního rekordu ČR v roce 1929, © Dingoa

Rekordní zima v únoru 1929
V některých učebnicích nebo atlasech se uvádí, že nejnižší teplota vzduchu naměřená na území České republiky je -42,2 °C a že byla naměřena v Litvínovicích u Českých Budějovic dne 11. února 1929. A právě dnes to tedy je 90 let.

Když se to napíše, tak to vypadá jako obyčejná čísla na papíře nebo na obrazovce. Ale za těmi čísly se skrývají skutečné události, které vypadaly dost drasticky. Jistě vám už někdy byla zima, zažili jste mráz nebo sněhovou vánici. Tedy vězte, že (pokud jste náhodou někdy nebyli na zimních prázdninách na Sibiři) si takovou zimu, jaká byla v roce 1929, neumíte ani představit.

Prosinec 1928 byl ještě docela normální a nic nenasvědčovalo tomu, co se chystá. Ale během ledna se výrazně ochlazovalo, již leden 1929 byl chladnější než kterýkoli měsíc, který my si můžeme pamatovat za posledních 50 let. Jenže pak přišel únor, který byl ještě o víc než 5 °C chladnější než leden. Únor 1929 byl úplně nejchladnější měsíc, který byl u nás naměřen. V atlasech se uvádí ty rekordní teploty z 11. února, ale ono nešlo jen o ten jeden den; ty třeskuté mrazy trvaly děsně dlouho, od toho ledna, kdy začínaly, se táhly přes ten třeskutě studený únor až do března. A k tomu byla spousta sněhu. Jak již bylo uvedeno, v Litvínovicích bylo naměřeno -42,2 °C. A to je normálně ve městě, to není žádná horská mrazová kotlina. A teploty pod -40 °C byly naměřeny i na několika dalších meteorologických stanicích, a také v normálních obydlených oblastech nebo městech.

Zápisy a informace z různých zdrojů
Tuto zimu si pochopitelně nemůžu osobně pamatovat. A asi nikdo z vás. Proto jsme odkázáni na záznamy kronikářů a na údaje meteorologických stanic. V těchto dnech se v souvislosti s výročím této zimy objevují informace o této zimě. Na některé z nich se můžete podívat sami, úryvky z nich sem s uvedením zdroje na ukázku zkopírujeme.

O zimě 1929 vysílal například předminulou sobotu rozhlasový pořad Meteor. Informace o tomto pořadu je na adrese dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-sloni-pameti-zradnych-sopkach-a-nejhorsi-zime-nasi-historie-7752864, je tam i možnost si tento pořad spustit po internetu a poslechnout. A v doprovodném textu se píše mimo jiné:
Nejstudenější zima 20. století postihla Evropu roku 1929. Jen si představte, že zamrzlo Baltské moře i kanály v Benátkách. V Praze bylo 120 cm sněhu, 62 dní v řadě nevystoupala teplota nad nulu a byla zaznamenána dodnes rekordně nízká teplota -42,2 stupňů (Stecherův mlýn u Litvínovic). Kalamita nejen v dopravě, ale i národní katastrofa pro zemědělství. Kvůli promrzlé půdě uhynulo na 50 % ovocných stromů.

Od Českého rozhlasu pochází i článek plus.rozhlas.cz/rok-1929-mrzlo-az-prastelo-ptaci-padali-mrtvi-z-nebe-zapsal-kronikar-7611881. V tomto článku se mimo jiné uvádí:
Vánice, spousty sněhu a mrazy ochromily i dopravu. Rybníky promrzly téměř ke dnu, Vltavu spoutal led do hloubky jednoho metru. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku. Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, o pomrzlé lesní zvěři a ptactvu, které i v Praze sbírali po nůších.

O zimě roku 1929 se lze dočíst i v článku maruska.ordoz.com/zajimavosti/zima%5f1929. V tomto článku se mimo jiné uvádí:
Třetina strojvůdců v těžkých mrazech ulehla s chřipkou a těm, kteří zůstali na trati, omrzaly uši, nosy a ruce. „Železničáři plakali od bolesti jako děti. Draze zaplatili povinnost. Železniční zaměstnanec Jan Vácha vydal se opravit prasklou kolej v pátek 16. února, nalezen byl až po pěti dnech zapadlý hluboko v závěji.“

Dále se v záznamech kronikářů uvádí, že mnoho obcí bylo závějemi dlouhou dobu odříznuto od světa, že ve školách se i při celonočním topení v kamnech nedařilo udržet teplotu aspoň nad nulou, tak musely být vyhlášeny prázdniny, uvádí se, že zmrzlo dost lidí a že také pomrzlo mnoho zvěře a ptactva.

O zimě 1929 se píše i v článku www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1549482955, i tam jsou zajímavé údaje.

Zima 1928/29 podle záznamů z Klementina
Pro ty, kteří se vyznají v číslech, ještě uvedu pár čísel. Jak možná víte, nejstarší meteorologickou stanicí u nás je stanice Praha-Klementinum, z této stanice jsou k dispozici teplotní měření nepřetržitě již od roku 1775. U této stanice jsme jednou byli i na jednom srazu Alíka.

Účastníci srazu Alíka u meteorologické stanice Praha-Klementinum, © Pralinka2


Tato stanice je v centru města a navíc na nádvoří a na stěně domu, proto se její měření nedají srovnávat s ostatními meteorologickými stanicemi, bývá zde zejména v zimě mnohem tepleji. Takže na této stanici byla v únoru 1929 naměřena nejnižší teplota jen -27,2 °C. Ale tím, že měří tak dlouho, je možné srovnávat počasí s historií až od zmíněného roku 1775. A můžeme říci, že únor 1929 je na této stanici absolutně nejchladnějším měsícem od roku 1775, s průměrnou měsíční teplotou -11,0 °C. (Leden 1929 tam měl průměrnou teplotu -5,4 °C.) Tím se únor 1929 dostal daleko před všechny ostatní studené měsíce. Dalším do té doby nejchladnějším měsícem byl prosinec 1788 s průměrnou teplotou -9,7 °C, který tedy byl únorem 1929 překonán o více než stupeň. Stupeň se zdá málo, ale v měsíčním průměru znamená dost. Druhým do té doby nejchladnějším měsícem byl leden 1799 s průměrnou teplotou -9,3 °C a leden 1839 s průměrnou teplotou -9,2 °C. Leden 1799 a 1839 byly později překonány únorem 1956 s průměrnou teplotou -9,4 °C, ale prosinec 1788 a už vůbec únor 1929 později nikdy překonán nebyl.

Ano, máte pravdu, takováto snůška čísel vám nic neříká. Chce to nějaké srovnání. Takže například dosud nejchladnější měsíc v tomto století byl leden 2006, to bylo tu zimu, kdy Jaromír Nohavica napsal svoji písničku „Ladovská zima“. Tak tedy v lednu té „legendární“ zimy 2006 byla průměrná měsíční teplota pouhých -3,0 °C. Nesrovnatelně tepleji než v únoru 1929. Nejchladnější den tohoto ledna, 23.1., byla v Praze-Klementinu průměrná denní teplota -11,1 °C. Tedy tento jediný nejchladnější den ledna 2006 měl takovou průměrnou teplotu, jako měl v únoru 1929 celý měsíc. A v únoru 2006, kdy Nohavica tu písničku napsal, byla v Klementinu průměrná teplota už +0,3 °C. Ano, mimo Prahu se ještě udržel sníh a byly i nějaké mrazy, ale už to nebylo takové jako v lednu.

Mladší uživatelé Alíka, kteří leden 2006 nepamatují, by mohli pamatovat druhý nejchladnější měsíc tohoto století, prosinec 2010, kdy v Klementinu byla průměrná měsíční teplota -2,7 °C. Tehdy byl i nějaký sníh, ale průměrná denní teplota se k -10 °C přiblížila jen z dálky.

A nejstarší uživatelé Alíka by mohli pamatovat leden 1987 s průměrnou teplotou -5,2 °C, nejchladnější měsíc za posledních 50 let, nebo leden 1985 s průměrnou teplotou -5,0 °C, druhý nejchladnější měsíc za posledních 50 let. I tyto studené měsíce se ani zdaleka nepřiblížily únoru 1929. A už vůbec ne legendární leden 1979 s průměrnou teplotou -3,4 °C a s mimořádnými třítýdenními uhelnými prázdninami, o kterém se psalo v článku www.alik.cz/a/pocasi-na-silvestra-1978-a-mimoradne-prazdniny.

Ti z vás, kteří se trochu vyznají v číslech, mohou vidět, že podle měření z Prahy-Klementina se ani nejstudenější zimy za posledních 50 let nedají ani zdaleka srovnávat se zimou v roce 1929, zejména v únoru 1929. Přičemž to Klementinum je bráno proto, že se tam měří nejdéle; samozřejmě na mimopražských stanicích bylo mnohem chladněji, a to jak v zimě 1929, tak i v jiných zmíněných zimách. A těm, kteří si v číslech nelibují, zbývají ty popisy a záznamy kronikářů, na které jsem uvedl odkazy a některé z nich citoval.

No a pro ty, kteří se vyznají v grafech, uvádím i graf průměrných denních teplot v Praze-Klementinu v zimě 1928/29 (černě) a v několika chladných zimách posledních 50 let, a to v již zmíněných studených zimách 2010/11 (fialově), 2005/06 (zeleně) a 1984/85 (modře). Na grafu je vidět, že na zimu 1928/29 žádná z nich nemá. Zima 1984/85 si dvakrát několik dní škrtla o nízké hodnoty, ale tak dlouhé mrazivé období jako zima 1929 neměla ani náhodou. V zimě 2005/06 se jen dva dny dostala průměrná denní teplota těsně pod -10 °C a v zimě 2010/11 ani to. A pro srovnání je v grafu ještě loňská zima 2017/18 (červeně), kdy trochu mrzlo na konci února a začátku března, a zima 2015/16 (oranžově), která byla vyloženě teplá.

Průměrné denní teploty v Praze-Klementinu ve vybraných zimách, © Pralinka2


Tolik tedy k zimě v únoru 1929 a k dnešnímu 90. výročí teplotního rekordu. Protože si to osobně nepamatuji, nemohl jsem to doplnit osobními zkušenostmi a musel jsem čerpat z dostupných zdrojů, ale pokud vás toto téma zajímá, není problém si k této věci dohledat další informace.

A co vy?
Případně můžete v diskusi napsat, zda si vy osobně pamatujete nějakou tuhou zimu.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (6)

Příspěvek z 11. února ve 23:39.
MonikaJanka v něm napsala:

Na Slovensku bola nameraná najnižšia teplota, -41°C (taktiež ten istý deň) vo Vígľaši-Pstruši.

Příspěvek z 11. února ve 20:57.
MrTheBest v něm napsal:

Já bych chtěl takovou zimu. :-3 Letos skoro celou zimu chodím normálně i s krátkým rukávem po venku a je mi teplo, už by to chtělo i chlad a sníh na delší dobu ;-D

Příspěvek z 11. února v 17:05.
DžungaráčekChlupáček v něm napsala:

Super článek, to musela být obsrovská zima