Možná si říkáte, že vám se to stát nemůže - vy si přece jednou dáte pozor a rozhodně se nebudete milovat s někým "rizikovým". Jak takového člověka ale na první pohled poznáte? Virus HIV se však nepřenáší pouze nechráněným pohlavním stykem. Způsobů je více a ohrožený může být opravdu každý.

Možná máte mladšího sourozence, se kterým si chodíte hrát na hřiště. Často se ale stává, že právě dětská hřiště jsou po setmění rájem narkomanů. Ti si s uklízením použitých injekčních stříkaček těžkou hlavu rozhodně nedělají.

Další příklad ze života - kamarád jel jednou metrem a vedle něho najednou upadl pán s epileptickým záchvatem. On mu samozřejmě hned pomohl (na rozdíl od většiny cestujících, kteří pouze udělali místo, aby měl kam spadnout) .

Málem se to kamarádovi nevyplatilo: během záchvatu ho pán kousl do krve do ruky a do rány se mu dostaly jeho sliny. Rozhodl se tedy jít na testy na žloutenku i HIV. Strávil několik desítek nepěkných minut v čekárně, kde bylo i mnoho malých dětí (hlavně kvůli výše zmíněnému příkladu). Nakonec měl štěstí - testy byly negativní.

Jak vidíte, vir HIV si rozhodně nevybírá jenom lidi v Africe nebo rozvojových zemích. Je to nebezpečí, které může číhat na každého z nás. Proto je důležité nemocné lidi neodsuzovat, ale snažit se jim pomáhat. Můžete si vzít příklad ze čtenářky Terrry, která k pomoci využila příležitost sbírky Červená stužka.

Den pomoci a soucitu - 1. prosinec

Pro některé z vás je 1. prosinec den jako každý jiný, ale ve skutečnosti to tak není. Každý rok 1. prosince se koná akce s názvem Červená stužka. Loni probíhala od 23. listopadu do 6. prosince na celém území České republiky. Tako akce se koná kvůli nemoci jménem AIDS.

Jak dobře víte, je to nebezpečná nemoc. Lidé, co se jí nakazí, umírají. Byla jsem moc ráda, když nám učitel sdělil, že vybral pár dětí, co budou chodit po městě a prodávat červenou stužku za 20 Kč. Ještě větší radost mi udělalo to, že já byla mezi těmi, co byli vybráni. Hned ráno, když jsme přišli do školy, jsme utvořili čtveřice. Pan učitel nám dal stužky, kasičku, letáčky a mohlo se vyrazit.

Bohužel se mezi lidmi našli i zlí. Někteří si nás nevšímali a šli dál, další zase řekli: "Za to, že lidé mají AIDS, si mohou sami!" Ale to vůbec není pravda. Co když nějaký nakažený feťák zahodí injekční stříkačku na hřišti, o injekci se píchne malé dítě a hned je taky nemocné. Může za to to dítě? Jasně že ne! Ale i tohle jsme snesli. Dobrá zpráva byla, že se našli i lidé, co s radostí přispěli.

To nám udělalo radost. Ty peníze přece nebyly pro nás, ale pro zajištění a provoz Domu světla a preventivní činnost České společnosti AIDS pomoc. Tento den skončil tak, že naše skupinka prodala všechny stužky. To je přece důvod k radosti, nemyslíte?