Před třemi roky jsme koncem listopadu seděli s kolegy v hospodě a vymysleli jsme nadšený plán, jak zachránit Alíkovi život, poté, co jsme zjistili, že jej náš zaměstnavatel – vydavatelství Mafra a.s. – chce zrušit. Nešlo o alkoholem poblouzněné rozhodnutí, protože impuls vzešel z mé strany a já ještě nikdy alkohol nepil.
Trojice Alíkových zvěrolékařů (tedy vývojářů webu) tehdy odvážně vstoupila do složitého jednání s korporací, která je zaměstnávala. Prosinec 2016 pak byl jako na houpačce, Mafra byla chvíli pro, chvíli proti… ale nakonec to dobře dopadlo, což ostatně Alík dostatečně popsal předloni v článku k příležitosti svých osmnáctin.
Moji kolegové pak postupně z projektu vycouvali. Alíka nyní oficiálně vlastní můj otec, známý zde pod přezdívkou Ouřada (protože řeší úřední záležitosti – daně, spolupráci s policií apod.). Mě někteří lidé označují za ředitele. Kdybyste mi před deseti lety řekli, že budu jednou řídit největší komunitní server pro děti, asi bych na vás zíral velmi překvapeně. 
Ale nešokovalo by mě to zase tak moc. Vždy jsem měl rád internetové komunity… zejména hravé nebo kreativní. Rád také navrhuji různé systémy a vymýšlím hry. Jsem programátor, ale nejsem zkušený podnikatel a manažer a obchodník…
Ekonomická rovina
Nikdo z původního týmu programátorů nepředpokládal, že by Alík nějak zázračně vydělával. Brali jsme ho jako koníček, ale doufali jsme, že si alespoň zaplatí svůj provoz bez nějakého většího úsilí. Po zhruba třech letech se bilance sice mírně zlepšuje, ale provoz stále sponzoruji ze svého. Není to způsobené tím, že by měl web špatnou návštěvnost – naopak jsou veškeré sledované statistiky čím dál lepší. Je to částečně proto, že jsem paličák. 
Strašně moc nemám rád automatizované dražební reklamní systémy, které špehují uživatele. Nesnáším všechny ty cookies lišty 
, které tlačí návštěvníka webu, aby dal hromadný souhlas stovce kdovíjakých firem se sledováním. Současný stav webové reklamy mi přijde absurdní a na hraně zákona – copak lze očekávat, že si člověk nastudoval, komu všemu uděluje informovaný souhlas a s čím? Často se v těchto systémech objevují různé podvodné reklamy, které zneužívají bezpečnostních děr nebo zjištěných psychologických zranitelností. Zpětná dohledatelnost, která reklama komu ze systému přitekla, je nulová, veškerá odpovědnost za technické i jiné chyby je krásně rozprostřená tak, aby nikdo za nic nemohl. Jako uživateli mi to přijde děsivě odpudivé, drzé a nebezpečné… takže je logické, že z hlediska provozovatele webu tomu nakloněný také nejsem. Z principu.
Jaká je tržní hodnota tohoto principu? Kolik by Alík mohl vydělat, kdybych na tento postoj rezignoval? V tuto chvíli nejspíš okolo padesáti tisíc korun měsíčně… to je tedy příjem, kterému říkám rezolutní NE. Mám raději čistý rychlý web, který čtenáře nešpehuje a neparazituje na nich. Věřím, že nejsem sám.
Weby Mafry si už zvykly, že pomalý a rozsypaný chaos je normální, na to si Alík zvykat rozhodně nechce
Reklama nesmí obtěžovat, nesmí zdržovat, nesmí šmírovat… zkrátka nesmí škodit. Neměla by být nutné zlo, měla by být zajímavá a poctivá.
Chtěl bych, aby na každé stránce Alíka byl nanejvýš jeden reklamní banner, který je dohodnutý napřímo s tím, kdo si ho objednal. Tyto dohody zkouším navazovat sám, ale moc mi to nejde, protože zkrátka nejsem obchodník. Můžu sepsat krásnou nabídku, navrhnout pěkný soutěžní formát a vymyslet nápad na propagační hru, ale zkrátka to asi neumím správně prodat. A upřímně řečeno mě také to oslovování firem příliš nebaví, připadám si jak slon v porcelánu… nebo, pokud musím na jednání osobně, jako mamut v porcelánu.
Pokud si někdo z vás (nebo z vašich rodičů) myslí, že by mohl v této oblasti vypomoct, ať mi tady pošle dopis, nebo e-mail na Alíkovu adresu, s popisem svých zkušeností a s představou, co by za své služby chtěl. 
Případný zisk z komerčních dohod bychom chtěli investovat zpátky do firmy. Jinými slovy: začne-li Alík vydělávat, projeví se to příznivě na něm, nikoliv na naší životní úrovni. Děti chtějí plyšové Alíky… a také nám docházejí mikiny s logem… a v červnu by mohla proběhnout nějaká zajímavá akce při příležitosti 20. narozenin…
Soutěžová kalamita
V právě skončeném roce probíhaly skoro nepřetržitě nějaké soutěže. Bylo jich dvakrát víc než předchozí rok a čtyřikrát víc než v roce 2017. V zákulisí obvykle probíhala barterová spolupráce typu „pošlete nám X věcí, my dáme pár kusů do soutěže a zbytek bude v katalogu“. S tímto dojednáváním je také docela dost práce. Ono je podobné tomu komerčnímu (akorát je úspěšnější 
), možná by to měl dělat stejný člověk. Ale ideálně někdo, kdo není já.
Momentálně pracuji na tom, aby zadávání soutěží bylo snazší a aby k jejich úpravě nebyly nutné náročnější technické schopnosti. Zpočátku k nim získají přístup správci Alíka, ale rád bych později vpustil do systému i víc lidí/firem, kteří by mohli soutěže definovat, a pak by jen někdo ze správců načasoval, od kdy do kdy mají probíhat – zkrátka aby tam fungoval podobný režim, jako u Alíkovin. Možná by se časem hodil nějaký „správce soutěží“… asi ne teď hned.
Alík neradí dětem na určitá témata
Je tu někde lékař? V pravidlech poradny píšeme, že mezi odpovídajícími žádný není, takže dotazy na téma fyzického zdraví končí odstřelené výzvou „zajdi si k doktorovi!“ i v případech, kdy by vystudovaný MUDr. nejspíš dokázal dát nějakou konkrétnější radu. Výjimečně zkusí odpovědět Alík, ale nemá to ten odborný punc.
V září nám z okruhu odpovídajících vypadlo Vím, co jím, možná by se hodil někdo náhradní, kdo má odborný přehled v oblasti zdravé výživy, protože dotazy z této oblasti chodí stále.
Vyhovovala by nám větší variabilita odpovídajících i v oblastech, které nyní pokrývají BáraV nebo Modrá linka. Jsme otevření dlouhodobé spolupráci s dalšími subjekty, ideálně ve formě barteru. Můžeme mít odborníky na šikanu, na mazlíčky, na pracovně-právní otázky (brigády a spol.)…
Programátorská kouzla
Jsem sice programátor, ale rozpětí toho, co dovedu vytvořit, není nijak zvlášť oslnivé.
Zatím se mi nepovedlo proniknout do tajů strojového učení, ale velmi se mi líbí, co pomocí něj jde řešit. Fascinují mě jednak všelijaké strojové úpravy obrázků, jednak práce s textem. Pro obojí bych našel nějaké využití. Třeba převod fotografie na kresbu v jednotném stylu by šel používat na profilové obrázky použité v určitém kontextu. Nebo do klubovny by šlo vyrobit chatovacího robota. Vektorizaci slov bych dovedl využít v některých hrách.
Také jsem si teď během Vánoc při přípravě dvou písniček říkal, jestli by nějakým tím děsně chytrým algoritmem nešlo secvakávat audiostopy se zpěvem. Část uživatelek a uživatelů tady umí pěkně zpívat, ale jsou od sebe fyzicky daleko. Myslíte, že už někdy někdo zkoušel udělat distribuovaný sbor? 
Vím, že je mezi vámi několik programátorů, kteří výdobytky umělé inteligence studují na vysoké škole. Kdybyste si chtěli vyzkoušet jakékoliv dovednosti v praxi, zkuste mě oslovit.
Programování her
Tomu bych se chtěl věnovat já!
Je to ostatně jeden z hlavních důvodů, proč jsem před třemi roky o přežití Alíka usiloval. Zatím jsem moc her nevytvořil, protože řeším spoustu těch ředitelských věcí okolo. Musím zmínit, že velikánskou oporou jsou mi správci Alíka. Kdyby nebylo Pralinky2, Mari1, ALX75, Matease a majduly2000, tak bych se z toho už úplně zbláznil.
Snad bude rok 2020 lepší a vy i já budete mít čas na své záliby.
Přeji nám všem hodně zdaru. 
