1. výlet
Alík s Pepíčkem chystají věci do kufru, Alík by tam chtěl dát celou boudu, ale nemůže, protože mají málo místa. Pojedou k moři do Francie na týden. Šli na letiště v Praze. Čekají, až budou moct do letadla, protože je tam rušno. Odletěli po 2 hodinách čekání a doletěli v pořádku. Po 4 hodinách dorazili do Francie. Alík s Pepíčkem šli do hotelu. Dali si věci do hotelu na recepci a Alík si vzal z kufru knížku. Z recepce během chvilky odnesli kufr do pokoje číslo 124. Alík s Pepíčkem šli k moři. Alík si vzal svou knihu a začetl si v ní. Hroch Pepíček si v moři našel hroší kamarády a pak s nimi odplaval tak daleko, že ho Alík nemohl vidět.

Hroch Pepíček si užíval s kamarády. Alík si pak odložil knihu a šel Pepíčka hledat, volal na něj na pláži, u moře a Pepíček nikde. Pak ho šel hledat v hotelu, nebyl dokonce ani v pokoji číslo 124. Šel znovu ven na pláž k moři a zase na něj volal a zase nic. Když Alík odpočíval na pláži, to byste nevěřili, hroch Pepíček doplaval nazpátek s hrošicí Pepinkou . Pepíček s Pepinkou se měli rádi. Alík ho radostně vítal, protože byl zoufalý a myslel, že ho unesli jeho hroší kamarádi.

Už byl večer a hroch Pepíček dal polibek hrošici Pepince na rozloučenou. Uplynul celý týden. Alík během týdne ve Francii koupil suvenýr. Hroch Pepíček se rozloučil s hrošími kamarády, zatímco Alík balil věci do kufru a hroch Pepíček pochopitelně nezapomněl na svou hrošici Pepinku . Hrochovi Pepíčkovi mu bylo moc líto, že rok neuvidí své hroší kamarády a svou hrošici Pepinku . Pepinka se mu na poslední chvíli vyfotila ve fotobudce, aby na ni Pepíček měl památku. Pepinka mu dala svou fotku a Pepíček skákal radostí bez sebe. Pepíček ji objal a poděkoval jí a dal jí polibek na rozloučenou. Šli na letiště ve Francii a čekali tam 4 hodiny, bylo tam větší rušno než v Praze. Po 4 hodinách doletěli do Prahy.

2. výlet
2 týdny po 1. výletě se Alík se rozhodl, že pojedou na výlet do Jihlavy. Zase Alík s Pepíčkem balili věci do kufru. Došli včas na autobusové nádraží. Jeli autobusem a dojeli v pohodě na jihlavské autobusového nádraží. Rozhodli se jít do jihlavské zoologické zahrady. Šli si tam prohlédnout vše, včetně hrošího jezírka. Hroch Pepíček zmizel a Alík ho hledal a nemohl ho najít. Alík tam potkal kajaz s její mámou u zmrzliny a Alík si ji také koupil. Kajaz a její mámě oznámil, že hroch Pepíček zmizel, a šli spolu pátrat. Volali jsme na něj a nic. Až pak jsme potkali hrocha Pepíčka (on se schoval důkladně pod hladinu) v hroším jezírku a zase si našel nové hroší kamarády. Hroch Pepíček se s nimi rozloučil a šli jsme do cukrárny, kde jsou přijatelné ceny. Povídali jsme si a měli tam za dobré ceny dobré zákusky, měli tam i chlebíčky, rohlíky atd. Když jsme dojedli, Alík s Pepíčkem koupili suvenýr. Pak jsme šli na jihlavské autobusové nádraží. Rozloučili jsme se, protože každý bydlíme v jiném místě, a kajaz s její mámou jely domů. Alík s Pepíčkem dojeli také domů a povídali si, jaké byly letos prázdniny, úžasné, byli velice spokojení.

Jestli Pepinka příští rok pojede s nimi domů do Prahy, se dozvíte možná příští rok.