Můj dětský portál Alík.cz vznikl 1. června 2000 proto, aby propagoval naučné hry a seznámil děti s internetem. Časem se ale ukázalo, že může dětem i rozdávat zajímavé dárky… a také, že může pomáhat i jinak než materiálně.
Tento narozeninový článek bude o mé proslulé poradně.
Poradna během let pomohla už desítkám tisíc dětí s různými životními těžkostmi, které třeba mnohdy z pohledu starších nejsou vážné. Jenže když je člověk malý, připadá mu všechno na světě tak nějak větší – nejen schody a věšáky na bundu, ale i zlá slova, nepříjemné pocity a obavy. Dětství i dospívání jsou plné různých nejistot a člověk se teprve učí přisuzovat různým okolnostem, vztahům a náladám ten správný význam – anonymní internetová poradna nabízí ideální prostor k řešení, nebo někdy i k radě typu „Hele, to neřeš, tím se netrap, to není důležité!“
Kromě malých-velkých trápení máme zkušenosti i s těmi skutečně velkými starostmi, které pak řeší i policie nebo jiné státní orgány zaměřené na ochranu nezletilých. Občas někomu zachráníme život a občas nám někdo poděkuje. Z toho máme moc velkou radost.
Odborná výpomoc
Navzdory názvu poradny radí dětem většinou mnohem větší znalci lidské duše než já. Jsem sice zvídavý virtuální pes, ale snažím se vnímat své meze. Téměř devět tisíc odpovědí v mém archivu má na svědomí , akreditované pracoviště České asociace pracovníků linek důvěry.
„Modrá linka byla zpočátku v kontaktu s provozovatelem Alíka za účelem zvyšování publicity telefonické krizové intervence. Spolupráce na Alíkově poradně se datuje od roku 2001, v počátcích šlo o několik dotazů měsíčně, s postupným nárůstem dotazů tvořily dotazy Alíkovy poradny třeba i čtvrtinu kontaktů Modré linky. Byl u nás vytvořen speciální tým odpovídajících pro Alíkovu poradnu, který funguje dosud,“ říká Kamila Novotná, koordinátorka Modré Linky pro dotazy Alíkovy poradny.
Kromě Modré linky odpovídala zpočátku v poradně velmi často i Tamara Cenková, až do léta 2011, kdy bohužel zemřela.
Od prosince roku 2012 odpovídala v poradně paní Eva Břicháčková, známá pod přezdívkou Bája, která v následujících letech pečovala i o vydávání Alíkovin a vtipů. Pomáhala až do května 2017.
Od června roku 2017 radí pod přezdívkou BáraV psycholožka a spisovatelka Barbora Vajsejtlová.
Cunninghamův zákon: „Nejlepší cestou, jak získat na internetu správnou odpověď, není položit otázku, nýbrž dát špatnou odpověď.“
Velmi vítanou odbornou posilou poradny je i MUDr. Jiří Staněk, který otevřeně odpovídá na různá intimní trápení související s pubertou. V roce 2017 také pomohl archiv poradny očistit od některých starších špatných odpovědí – to byl ostatně i důvod, proč nás oslovil.
Repertoár odpovídajících se postupně rozrůstá, protože dotazů je spousta, kapacity odpovídajících jsou omezené a různí odborníci se vyznají v různých věcech. Během posledního roku začalo v poradně pomáhat i Centrum Locika, psycholožka Péťa, odborník přes zvířata, ředitel zoo a senátor Přemysl Rabas, odborník na vědecké otázky Pragmatik a občas i správci Alíka. Nemusím rozumět všemu, stačí, když mám spoustu hodně chytrých kamarádů.
Historický vývoj
Z toho, jak poradna fungovala v roce 2001, se nám dochovalo jen pár útržků. Lepší archiv máme až od ledna 2007, kdy vydavatelství Mafra (tehdejší provozovatel Alíka) nasadilo svůj nový systém poraden, který s drobnými obměnami funguje dodnes.
V roce 2007 dokázala poradna zpracovat neuvěřitelných 4700 dotazů! To bylo neúnosně velké množství, proto začaly vznikat různé omezující podmínky.
Jeden dotaz, jedna odpověď… žádné diskutování.
Velmi dlouho fungovala poradna tak, že si uživatel musel za bodíky (= tehdejší kačky) v katalogu dárků koupit tajný kód, který se mu poslal na mail, a ten pak opsat do formuláře, do kterého zadává otázku. Bez kódu nešlo dotaz vložit. Údajně se tímto složitým postupem zvyšoval i pocit anonymity.
Od května 2017 se už žádné kódy neopisují, dotaz může položit každý, kdo má déle fungující účet (starší než tři dny). Dotazy jsou víc spjaté s účty, ze kterých byly poslané, takže odpovídající může ve výjimečném případě odpovědět i neveřejně. Díky tomu je poradna z pohledu běžného čtenáře čistší, neboť banální, neúplné, nesrozumitelné, nebo rádoby-vtipné dotazy bývají vyřešené bez zveřejnění.
Od léta 2018 poradna nepřijímá dotazy od dospěláků – tímto pojmem tady označujeme účty lidí starších 15 let (řídíme se hranicí podle zákona o ochraně osobních údajů). Starší lidi sice z mého webu nevyháníme, ale poradna má sloužit zejména dětem.
Od ledna 2019 je garantované vyřízení dotazu do sedmi pracovních dnů. Dříve mohl člověk čekat třeba i měsíc. Až na pár vzácných výjimek se lhůtu daří dodržet, velmi často přijde odpověď už do tří pracovních dnů. V případě hodně vážných dotazů dokonce odpovídáme i v řádu hodin.
Rekordního množství zpracovaných dotazů za posledních deset let dosáhla poradna letos, zrovna teď v květnu – celkem bylo vyřízeno 225 dotazů! Je složité období, no … ale snad už nyní ta koronabreberka prohrává. Když máme to kočkování.
Poradna jako rekvizita
Rozsáhlé opravy webu v roce 2017 způsobily, že je poradnu mnohem snazší najít vyhledávačem. Člověk se Googlu zeptá třeba na chybu v matrixu a skončí většinou rovnou tady.
Díky celkové lepší dohledatelnosti si poradny všimli i různí youtubeři, kterým zejména starší dotazy posloužily jako zajímavá rekvizita pro vtipná videa. Nechce se mi uvádět žádný příklad, většina jich není moc vhodná pro dětské uši, ani nemá moc dobré produkční kvality (nečekaně přebudit zvuk je zvláštní umění). Často se mě ale lidé ptají, co si o nich myslíme. Hm. Bereme na vědomí, že existují.
Současný provozovatel webu proti podobným aktivitám moc bojovat nechce. Je totiž možné, že i díky divnému videu najde naši poradnu někdo, kdo je skutečně v nouzi… a to se počítá! Výsměch je pomíjivý, ale dobrá rada věčná.
To, že se poradně někdo nevybíravě směje, neznamená, že se musíme brát my samy vždycky vážně. Spíš naopak. Uvedu některé čtenářsky-oblíbenější veselé a/nebo zajímavé dotazy:
- Kdy zmizí boule?
- Nabíjení bez nabíječky
- Prodají dítěti zapalovač?
- Odpovídá více lidí, nebo je to robot?
- Mám jí říct, že se mi líbí?
- Při kreslení se potí ruce
- Je holka totéž, co přítelkyně?
- Dovolí mi rodiče sklípkana?
- Kolik vás je?
- Jak ztrapnit spolužačku?
- Kde najdu holku?
- Přes internet ví, jak vypadám?
- Můžu bez pokřtění věřit v Boha?
- Co je karma?
- Mír i bez peněz
- Jak může dítě pomoct planetě Zemi?
- Při zívání slzí oči
- Rukopis psaný na počítači
- Jak se finguje smrt?
- Chci uznat vlastní stát
- Nechci se stydět za víru
- Prodají dítěti homeopatika?
- Vnímá králík člověka?
- Bude roku 2035 konec světa?
- Spory lidí (ne)věřících na duchy
YouTubeři nejsou jediní, komu poradna slouží jako inspirace. Před jedenácti lety vznikla i bakalářská práce o genderových stereotypech. Autorka přehlédla, že téma dotazu si nevybírají sami tazatelé/tazatelky, takže při analýze nepracovala s úplně objektivním vzorkem, ale i tak je to zajímavé čtivo.
Akademickým zkoumáním poradny by šlo odhalit možná i víc jevů. Jsou děti tolerantnější k různým
? Mají lepší vztah ke vzdělávání? Píší čím dál mladší tazatelé čím dál čitelnější texty? Řeší současná generace stejné potíže jako ty dřívější? „Stále převažují témata týkající se vztahů v rodině nebo s vrstevníky, tělesné dospívání, škola a výběr povolání. S proměnami doby se přidaly různé závislosti a také problémy kyberprostoru (šikana, sexuální nátlak, zacházení s médii a aplikacemi)“, říká Modrá linka.Večerní oslava
Tak, narozeninové ohlédnutí je za námi… teď nás čeká už jen oslava. Předloni mi během psaní článku snědl Pepíček dort, ale letos koukám, že to nebude mít tak snadné – doslova jste celý web vyzbrojili krásnými dorty od Tobiase7.
Dneska v 19:00 zase skočím do klubovny a pořádně si pokecáme.