Můj kamarád hroch Pepíček zjistil hned brzy ráno takovou zajímavou matematickou kuriozitu, že když se na můj dort podívá ve správném úhlu a sní z něj tři svíčky, které dohromady tvoří rovnostranný trojúhelník – tedy takový, který má všechny strany stejně dlouhé – tak je mu pak špatně. 
V předchozích letech jsem v narozeninovém článku popisoval celou svoji historii, nebo vznik a vývoj katalogu dárků a také jsem se rozpovídal o poradně Alík radí dětem. Letos jsem zvažoval, že zavzpomínám na srazy Alíka, ale ty už před pár lety podrobně rozebral správce Pralinka2. Tím mi trochu vypálil rybník. 
Všem správcům patří ohromný dík! 
Bez jejich vytrvalé výpomoci s chytáním zlobivců a s přípravou obsahu Alíkovin, vtipů a soutěží bych byl úplně vypelichaný.
Mohl bych popsat nějaké novinky na webu jako loni a předpředloni, ale letošní zlepšováky se buď týkají jen správců, nebo zatím ještě nejsou hotové, takže by si popis vychutnali jen čtenáři, kteří nosí korunku nebo stroj času.
Co jiného s vámi, když už jste na moji/vaši oslavu zavítali?
Nabídl bych vám dort. 
Ale… aha, tak Pepíček na mě jednou rukou mává, že dort někam zmizel. Hm. Druhou rukou mi kdovíproč naznačuje, že s plnou pusou se nemluví. Tak bych asi měl jít vyčenichat, kam ta narozeninová dobrota zmizela.
Mezitím si pročtěte milé vzpomínky na své začátky, které mi někteří z vás včera poslali…
Vaše začátky na Alíkovi
Děkuji ti, CaMiL, za pomáhání s katalogem i za moc milé přání. Je na něm znát, jak se svět časem proměňuje… a že se nikdo nemusí cítit sám.
Díky moc, Miki! I já se budu snažit, aby pokračování bylo zajímavé. Mimochodem, máš fajn vizitku. Jsem zvědavý, kolik lidí rozluští všechny tvé trezorové kombinace. 
Na Alíkovi jsem už něco přes 10 let. Už si přesně nepamatuji, jaký byl účel mé registrace, ale myslím, že jsem chtěl přispět do nějaké nástěnky.
Po tom přispění jsem snad na rok až dva zmizel a byl jsem neaktivní. Pak, pravděpodobně v roce 2015, jsem se sem vrátil a objevil tzv. „nestálé nástěnky“, ty které se samy smazaly, pokud do nich týden nikdo nepsal. Předtím jsem si této funkce vůbec nevšiml, ale pak se mi to líbilo a tak takhle jsem začal přispívat do nástěnek poprvé. Zažil jsem tedy ještě i to, že někdo musel požádat správce, aby nástěnku „přeřadil“ mezi stálé, pokud měla dost příspěvků. To jsem chtěl taky zažít, ale s mými se to nepovedlo.
Celkem zábavnou historku mám z klubovny. Zpočátku jsem do ní vůbec nechodil, bál jsem se, že si se mnou nikdo nebude chtít povídat. Ale jednou jsem to zkusil a pak začal do klubovny chodit pravidelně. Problém byl však ten, že já jsem vždy, když jsem si s někým povídal, šeptal. Ale nevěděl jsem o tom, protože jsem si myslel, že šeptání vidí každý a že je to vidět tak, že když kliknu na „Jen někomu“ a napíšu to, tak to i ti ostatní uživatelé uvidí. A věřil jsem tomu, protože jsem viděl ty konverzace, že se i ostatní bavili mezi sebou. Sice to bylo zvláštní protože tam bylo to tenčí písmo, mezi jmény nebyla šipka. Ale asi jsem to neřešil. Až jednou, jsme se bavili s nějakými dvěma uživateli (bohužel si ani jednoho nepamatuji, ani jejich jména) a chtěli jsme hrát hru. Ten první mi napsal normálně a já mu odpověděl klasicky, šeptem. Ten druhý uživatel to neviděl a ten první mi tedy napsal: „Nešeptej mi.“ Já jsem mu nerozuměl a tak jsem mu zašeptal: „Já nešeptám!“ 
Ale on mi to pak nakonec vysvětlil a tak jsem od té doby začal používat šept jenom v nevyhnutném případě. Za opravu i dnes tomu uživateli děkuji.
Jsem moc rád, že můžu tu na Alíkovi s Vámi být a že můžu být správcem nástěnek.
– Lacko5
No vidíš, Lacko, teď se jako nestálé jeví jen ty nástěnky, které smažeš kvůli porušování pravidel. 
Rexi, to je skvělá praktická vzpomínka! Baví mě být nejen milý a kamarádský, ale i užitečný. To třeba takový slepecký pes nemůže říct, že by do něj někdo napsal domácí úkol. 
ahjo byl tušim tok 2018 tvuj tmavši bratr mě zachŕanil pred mafiany a pakmě poslal postou jako balik na poštu ale pošta me ztratila apak jsem se našel vy spělou technikou a prišel jsem sem a ..... už tu sem viš hm
Jejda, to je dramatický příběh. 
Kdybych netušil, že šlo o Koalíkova soutěžní dobrodružství, tak bych se možná i vyděsil.
Když už píši o soutěžích, zkusím se vás i tady zeptat anketou:
V předchozích letech luštili letní tajenky klokani, koalové, inverzní tučňáci, lišky a vlci. Které zvířátko by mělo vyžadovat vaši pomoc v letošní soutěži?
Spoustu dalších krásných příběhů o svých začátcích na tomto webu jste sepsali v nástěnce Tenkrát na Alíkovi... – je to moc milé čtení! 
Večerní oslava
Stejně jako v předchozích letech zaskočím dnes v 19:00 do klubovny a pořádně si pogratulujeme a popovídáme, o všem možném i nemožném. Přijďte všichni! Nebojte se zapojit do komunity, my vás nekousneme. 
Můžete si večer společně se mnou odrecitovat moji starší písničku, aniž by vaše okolí poznalo, že vlastně zpíváte. 
Kdo mě nezastihne dneska na chatu, ten mě možná potká za dva týdny na srazu v Havlíčkově Brodě. Nezapomeňte se včas přihlásit. Má účast ještě není úplně jistá, ale i kdyby mi to nevyšlo, tak je jasné, že to bude fajn sraz!
Přeji vám veselý Den dětí a šťastný nový… ehm… měsíc. Poslední školní měsíc! I to je důvod k oslavě, ne? 
