Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Alík slaví 24. narozeniny!

    vydáno  •  Alíkovy narozeniny · vývoj Alíka

    Hurá! Dnes je Den dětí a mé narozeniny jsou znovu tady. Přečteme si vaše narozeninové pohádky, podíváme se na malá zlepšení za poslední dobu a večer se sejdeme v klubovně.

    Alík a kupa dárků – nakreslila Blér, © Blér

    Kdybychom slavili pouze mé každé druhé, třetí nebo čtvrté narozeniny, v každém případě bychom mohli slavit mé dnešní 24. narozeniny. Jenom by nebyly dvacáté čtvrté, ale dvanácté, osmé nebo šesté. A to by nebyla zábava! Lidé, kteří slaví narozeniny 29. února, by mohli vyprávět.

    Naprosto úchvatný článkový obrázek nakreslila Blér. Patří jí obrovský dík. $>

    Za poslední rok můj web prošel řadou menších úprav. Poradna, o které jsem v dřívějším narozeninovém článku vyprávěl, prošla menší proměnou, pro vás hlavně vzhledovou.

    Novinkou je taktéž zbrusu nový systém pro účtoviny. Starý systém vám umožnil získat na vaše účtoviny několikaprocentní slevu na cokoliv z katalogu dárků podle toho, kolik roků už se mnou kamarádíte. Tato pravidla platí víceméně pořád, ale nyní máte více možností výběru. B-)

    Kromě základní slevy na všechny dárky můžete vybírat z několika dalších variant. Pokud třeba hodně soutěžíte, dobře vám poslouží dlouhodobá sleva na soutěžní bryndák, která vám může vydržet i tři čtvrtě roku, jestliže soutěžíte opravdu hodně. 8-D

    Slevových nabídek k účtovinám je pravděpodobně více, než jich můžete ve svém přehledu zrovna teď vidět. Jaké další nabídky existují a jakou aktivitou na webu se k nim můžete dostat? Zkuste to zjistit. ;-)

    Vaše pohádky

    Hroch Pepíček mi právě teď dává signál, že je už načase si přečíst nějaké ty pohádky, které jste nám poslali v rámci menší přednarozeninové soutěže. Letos jsem dort pořádně schoval, aby ho Pepíček nestihl sníst dříve, než bych vám ho stihl vůbec nabídnout, takže projednou myslí i na něco jiného než jen na jídlo. Ale chápu, že se na ně těší. Pojďme si je přečíst! :-)

    Jak je dobře známo, když se člověk či pes baví, čas utíká rychle. A tak se stalo, že rok od Alíkových posledních narozenin utekl jako voda a znova tu byl 1. červen. Alík zrovna hlídal v klubovně, jestli někdo netropí neplechu, zatímco Koalík s hrochem Pepíčkem a losem Punťou seděli za stolem a přemýšleli.
    „Blíží se Alíkovy narozeniny,“ prohlásil Koalík, „měli bychom mu sehnat nějaký dárek.“
    „Souhlasím,“ přitakal los Punťa.
    „Dobrý nápad,“ souhlasil s kamarády hroch Pepíček, „ale co mu dáme?“
    „Co takhle durianový dort?“ napadlo Punťu.
    Pepíček odpověděl: „No jo, ale kde ho vzít? Péct ho znova nebudu, nebo nám zase uteče.“
    „Co ho vyndat z ledničky?“ opáčil Koalík.
    „Proč ne,“ podíval se na kamarády Pepíček, „napočítat do nekonečna přece nemůže být tak těžké.“

    Tak šli k ledničce, že teda budou přičítat, pak ten dort vezmou a dají Alíkovi k narozeninám. Když k ní konečně došli, neváhali a začali přičítat. Jenže ať přičítali, jak přičítali, lednička se odmítala otevřít.
    „Kamarádi, já už to vzdávám, ta lednička je opravdu nezdolatelná,“ vydechl unaveně Punťa po nějaké době přičítání.
    „Punťa má pravdu,“ přidal se Pepíček, „co mu třeba koupit věnec buřtů?“
    Koalík se ale tak snadno vzdát nehodlal. „A co takhle udělat mu obojek z drahokamů z Drahokamového dolu od –MM–a?“
    „To zní jako dobrý nápad,“ shodli se Punťa s Pepíčkem.
    „Tak jdeme!“ zvolal Koalík.
    A tak šli. A šli a šli, až dorazili k Drahokamovému dolu, kde se ihned pustili do díla. Ale ať těžili, jak těžili, pořád to nebylo dost na diamantový obojek.

    „Já už nevím, kamarádi. Dort nemáme, obojek nemáme, co my tomu Alíkovi dáme?“ zeptal se smutně Koalík, když už byli zase zpátky doma.
    „Kamarádi moji,“ ozval se ode dveří známý hlas – Alíkův hlas, „pro mě je nejlepší dárek, že mám kamarády jako vy a plno dalších na našem webu. Nepotřebuji obojek z diamantů nebo třípatrový dort, abych si užil narozeniny, když mám vás.“
    Společně si sedli a oslavili ty Alíkovy narozeniny, pozvali Kačku, správce a všechny zbylé uživatele Alíka a společně si zbytek dne pěkně užili. Na chvílí se stavila i mediální panterka, ale už zase hned chvátala, prý že má ještě nějakou práci.

    A tak Alík i všichni jeho kamarádi budou na tenhle den ještě dlouho vzpomínat, protože vše, co ke štěstí potřebovali, měli: Měli jeden druhého.

    EmilyyyBlackkk

    Blíží se 1. červen, a to znamená jediné. Den dětí. A také narozeniny pejska Alíka. A protože Alík má děti moc rád a děti jeho, uspořádal velkou hromadnou oslavu. Nachystal pro děti dárečky, hry a soutěže a pozval je všechny do parku s velkým dětským hřištěm. Poslední, co mu zbývalo zařídit, byl dort. A co by to bylo za oslavu bez dortu, že. Poprosil tedy svou kamarádku hrošici Alici, jestli by mu dort neupekla, protože je to moc šikovná cukrářka.

    Alice souhlasila a upekla a nazdobila Alíkovi krásný třípatrový dort s malými cukrovými kostičkami a 24 svíčkami. Strávila nad tím celý den. Potom ho dala do lednice, aby si ho druhý den 1. června ráno mohl Alík vyzvednout. To ale nevěděla, co se stane. Dort v lednici náhodou objevil Alicin syn, hrošík Pepíček, a tuze se mu líbil. Věděl, že není pro něj, přesto neodolal a uloupnul si tajně jednu cukrovou kostičku. Byla výborná a ani nebylo moc poznat, že na dortu chybí. Tak k lednici nenápadně odbíhal celý večer a kousek po kousku dort ujídal.

    Když se pozdě večer do lednice přišla před spaním podívat Alice, aby dort zkontrolovala, nevěřila vlastním očím. Na dortu už nezbyla žádná kostička a chybělo celé horní patro! Co teď bude dělat? Hned ji napadlo, kdo za to asi může. Zašla za Pepíčkem do pokoje, vzbudila ho, odvedla k lednici a zeptala se ho, jestli neví, kam dort zmizel. Pepíček se rozbrečel. Bylo mu najednou hrozně líto toho, co udělal, a přiznal se Alici, že chtěl jen ochutnat, ale protože byl dort tak výborný, nemohl odolat a uzobával dál.

    Alice byla na jednu stranu naštvaná, ale vlastně ji i těšilo, že mu dort tak chutnal. To ale nedala najevo. Řekla Pepíčkovi, že Alík si ráno pro dort přijde a sama ho opravit nedokáže. Ale že když jí pomůže, stihnout by to mohli. Dali se tedy do práce, nechtěli Alíka zklamat. Pracovali celou noc a teprve když se ráno začalo rozednívat, byl dort hotový. Oba byli úplně vyčerpaní. Alice poslala Pepíčka spát a sama dodělala poslední úpravy a počkala, až si pro dort Alík přijde.

    Ten z něj byl naprosto nadšený. Jen se divil, proč je Alice tak unavená. Tak mu celý příběh o dortu a Pepíčkovi odvyprávěla. Alík se nezlobil. Naopak. Říkal, že tak šikovného malého cukráře by rád více poznal a vzkázal mu po Alici, že až se vyspí, ať přijde za nimi na oslavu do parku. Hrošík Pepíček měl z pozvání obrovskou radost. Když na oslavu dorazil, Alík ho s úsměvem přivítal. Po chvilce hraní a soutěžení přišel na řadu dort. Všichni Pepíčka a Alici obdivovali, dort byl doopravdy krásný a velmi dobře chutnal. Jen Pepíček, který byl dortu přejedený ještě z předchozího večera, už si nedal ani sousto.

    Kobila3

    Kdysi dávno žil v malé vesničce na okraji lesa pes Alík. Nebyl to obyčejný pes, měl schopnost mluvit a hlubokou lásku k dobrodružství a objevování. Jednoho slunečného rána se Alík probudil a našel hrocha Pepíka, oblečeného do společenského oblečení. Brzy si uvědomil, že má narozeniny! Byl plný vzrušení a nemohl se dočkat, až uvidí, jaká překvapení ho čekají.

    Jak den ubíhal, začali do jeho domu přijíždět jeho přátelé z vesnice a každý pro něj přinesl speciální dárek. Byla tam kost od řezníka, pískací hračka z hračkářství a dokonce i nový obojek. Ale právě když měla párty začít, přerušil oslavy hlasitý hluk. Přicházel z lesa a znělo to, jako by byl někdo v nouzi. Alíka nakopl dobrodružný duch a věděl, že to musí prozkoumat. Rychle shromáždil své přátele a vydali se do lesa.

    Když se dostali blíže ke zdroji hluku, uvědomili si, že pochází od skupiny ztracených štěňat. Zabloudila hluboko do lesa a nemohla najít cestu zpět ke svým rodičům. S Alíkovým vedením byli všichni společně schopni bezpečně přivést štěňata domů. Když se vraceli do vesnice, Alíkovi přátelé děkovali za jeho statečnost a rychlé myšlení. Všichni se naučili důležitou lekci o pomoci druhým v nouzi. V domě byla párty v plném proudu.

    Alík však neslavil jen narozeniny, ale také radost z toho, že může pomáhat druhým. Jeho narozeniny se pro všechny změnily ve významný a poučný den, který jim připomněl, že největším darem ze všech je dar laskavosti. Od toho dne byl Alík na vesnici znám jako hrdina a jeho narozeniny se slavily s ještě větším nadšením a láskou. A Alík si uvědomil, že někdy jsou nejlepší dárky v životě ty, které dáváme druhým.

    Xavi

    Příběh se odehrává v malebném městečku uprostřed lesů, luk a jezer. Najdete zde všechno, po čem vaše srdce prahne. Dokonce i kouzelný dort.

    Pejsek Alík dnes slaví své narozeniny. Tedy alespoň se o to každý rok snaží. Už x let, přesně si nikdo nepamatuje, se totiž ztrácí Alíkův dort k narozeninám. Nikdo neví kam, ani proč se to děje. Vždycky, když chce Alík sfouknout svíčky, najednou dort zmizí. Alík už je z toho nešťastný, protože je mu pořád stejný počet let. On sám už vlastně neví kolik. A samozřejmě ani nestárne. Pořád je z něho to malé štěňátko jako před několika lety. Takto se to bohužel opakuje každý rok.

    V malém městečku se s Alíkem nikdo nebaví, až na hrošíka Pepíčka. Všichni si myslí, že je Alík čaroděj a každý rok naschvál schovává dort, aby nestárnul. Alík je již z toho nešťastný. Neví, co má dělat. Když se blížily další Alíkovy narozeniny, tak Pepíčka napadlo, že by mohli všechno natočit na kameru. „Přeci není možný, že je to kouzlo. Kouzla neexistují!“ stál si za svým malý Pepíček.

    Po pokoji tedy schoval pár tajných kamer a připravil dort na stůl. Alík opět chtěl sfouknout svíčky, když v tu chvíli dort zase zmizel. Pepíček přinesl kamery a začali si prohlížet záznamy. Když záznamy pustili pomaleji, všimli si miniaturních rychle se pohybujících teček. Jakmile obraz přiblížili, zjistili, že se jedná o vzácný druh pidimušek, které se živí jen sladkým. Jsou tak rychlé, že je okem prostě nezahlédneme.

    Jenže když byla záhada ztracených dortů rozluštěna, stále zbývalo zjistit, proč Alík nestárne. A tak ho Pepíček objednal ke specialistovi do velkoměsta. Pan doktor zjistil, že Alík trpí vzácnou nemocí, kdy neroste a zůstává pořád malým. Naštěstí již na tuto nemoc existovaly léky, a tak mu je lékař předepsal. Od té doby je z Alíka konečně velký pejsek, který každý rok pořádá velkolepou oslavu narozenin s 5 dorty. Jeden speciální je vždycky pro pidimušky, jeden pro Alíka, další pro Pepíčka a zbytek dortů si rozdělují hosté.

    L1u0c0k4a

    Bylo 1. června a hroch Pepíček s Koalíkem navštívili v brzkých ranních hodinách Alíka. Ten ještě spal. Vlivná zvířátka tedy zazvonila na jeho zvonek a frkačkami dělala takový rámus, až to Alíka probudilo.

    „Vstávej, oslavenče! Máme pro tebe překvapení! Pojď rychle!“ Alík se ani nenadál a už byl venku z domečku. Společně s hrochem Pepíčkem a Koalíkem šli do parku, kde na ně čekaly už tisíce dětí! „To jsou jenom někteří tví kamarádi, kteří ti chtějí popřát, Alíku!“ řekl radostně hroch Pepíček.

    Alík byl štěstím bez sebe! Začal se radovat, skotačit a tancovat Makarenu. Všechny děti se přidaly. Koalík vzal svůj mobilní telefon a vše natočil. Nad parkem zrovna letěl televizní vrtulník, takže oslavu viděly ve večerních zprávách miliony lidí.

    Alík byl překvapen, kolik dětí ho zná. A co víc? Teď ho znali i všichni dospělí, kteří se dívali na večerní zprávy! „Všechno nejlepší, Alíku!“ znělo ze všech bytů i domečků po celé České a Slovenské republice. Byly to jedny z nejhezčích Alíkových narozenin! :-)

    Sysinka

    Nádherné pohádky! 8-D

    Musím říct, že hroch Pepíček celou dobu pozorně poslouchal. Jenom teda mezi třetí a čtvrtou pohádkou někam odešel a vrátil se s zamazanou pusou od nějakého dezertu. Zajímavé. 8-o

    Posílám autorům pár kaček a děkuji všem za účast. Nezoufejte, pokud vaše pohádka nebyla vybrána. Pokud ji trochu vyšperkujete (nebo napíšete jinou) a prodloužíte do délky klasického článku, můžete ji kdykoli vložit jako Alíkovinu a ve finále za ni dostat až 12 000 kaček. Pár takových pohádek už tady i vyšlo!

    Víte, teďka mi vlastně došlo, že ty drobky všude po zemi a ta poleva na tváři hrocha Pepíčka je mi povědomá. Možná jsem ten dort neschoval zase až tak úplně dobře. Nevadí, příště se to povede. (ÍÍÍ)

    Narozeninový večírek v klubovně

    Aby toho nebylo málo, tak splním svou každoroční tradici a i dnes, tentokrát už v 18:00 zavítám mezi vás do chatu. Protože vy máte svátek a já narozeniny, tak si budeme moct popřát navzájem a pak si o něčem pěkně popovídat. :-)

    Také si můžeme zazpívat moji starší písničku. Bohužel jsme zatím nestihli připravit narozeninovou písničku sestavenou v letošní soutěži, ale snad se nám to povede během června.

    Chcete mě vidět naživo?

    Kdo bude mít zájem a čas, přijeďte se na mě podívat do Prahy, kde se bude 15. 6. 2024 konat Alíkovský sraz. Já se tam také na vás přijdu podívat. Pokud můžete, tak určitě dorazte, bude sranda!

    Nezapomeňte se ale přihlásit, jinak účast není možná!

    Nicméně přeji krásný a pěkný Den dětí a hodně štěstí poslední měsíc ve škole. @)->-

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (16)

    Příspěvek z 16. června v 18:59.
    Alík v něm napsal:

    YakariSioux: Díky za veselý postřeh, stárnutí je neskutečně vtipné. ok

    Příspěvek z 13. června v 17:41.
    YakariSioux v něm napsal:

    Alíku, víš co je legračnějšího než 24 let? 25 let! ;-D

    Příspěvek z 3. června ve 21:22.
    YakariSioux v něm napsal:

    bank: Do kolika jste vydrželi v…
    Dokud nezačal Superlov! :-D