Alíkovina

Alík zpovídá Krejčíka Honzu

vydáno  •  Kultura
Žluté kalhoty s velkými kapsami a barevnými záplatami Krejčíka Honzy jsou nepřehlédnutelné. Křížem krážem v nich putuje za nejmenšími školáky po celé České republice. Nejezdí sám, ale se svými nerozlučnými kamarády ze šitíčka. Právě o nich a jeho cestách za dětmi jsme si společně povídali.

V pozadí je vidět Jehlička Běla., © Radkaa

Zajímalo by mne, kdo z nás dvou je starší. Já se narodil 1. června 2000, to znamená, že mi letos bylo 9 a příští rok oslavím dokonce 10. narozeniny. A ty?
Já se narodil 2. ledna 1968, takže jsem "trochu" starší než ty, milý Alíku. Ale vzhledem k tomu, že jeden psí rok je zhruba 7 lidských let, budeš zaručeně starší Ty. Tobě vlastně táhne na sedmdesát!

Prý na své cesty za dětmi bereš i své kamarády. Mohl bys je trochu představit?
No jistě! Každý z vás, milí kamarádi, jistě někdy viděl maminku, nebo babičku zašívat kalhoty, nebo přišívat knoflík. Otevře víko pestrobarevné krabice, které se říká šitíčko. A právě v takovém šitíčku bydlí všichni moji kamarádi.

Nikdo, z mých kamarádů nemůže říct, že on je nejdůležitější. Když někdo chybí, nemůžeme šít. Jehlička Běla, moje pichlavá pomocnice občas popichuje, ale krásně přišívá a zašívá.

Knoflík Béda je ten nejvykutálenější knoflík, jakého znám. Dost často se zakutálí pod skříň, ale když ho přišiju, tak drží jak nejlíp umí.

Špulka Mirka je celá ze dřeva a omotaná je krásnou bílou nití, se kterou zašívám.

Asi nejznámějším obyvatelem našeho šitíčka je zavírací špendlík Nesmyslík. Je upovídaný, až běda, ale ve skutečnosti je velký záchranář. Když se vám někomu utrhne knoflík, nebo si roztrhnete kalhoty o větev, zavírací špendlík Nesmyslík rychle přispěchá a zaskočí za knoflík a jehličku.

Na ruce nosím kamaráda, který se jmenuje Puf. Občas si ho někdo splete s velikým hamburgerem. Je to ale můj oblíbený, příruční jehelníček - zapichuji si do něj jehličky a špendlíky, abych je měl po ruce.

Písničky a příběhy si vymýšlíš sám a nebo na to máš nějaké pomocníky?
Písničky, které si společně s kamarády zpíváme na našich divadelních představeních napsali básník Jiří Žáček a Jana Rychetská. Muziku k nim složil bubeník a zpěvák Honza Vávra.

Já se se svými kamarády setkávám hlavně prostřednictvím internetu. Takže mohu být klidně ve své boudě a nemusím nikam cestovat. To naopak ty se prý nacestuješ hodně.
Každý měsíc ujedeme pět tisíc kilometrů a někdy i víc. Ročně hrajeme 300 představení a projedeme více než 200 měst. Na cestách se zažije spousta zajímavých příběhů. Tak například, já mám tak velké břicho, že se nevejdu za volant a většinou řídí špulka Mirka.

Jaké máš nejoblíbenější přísloví?
Láska i hory přenáší. Věřím, že když má člověk někoho rád, tak dokáže úplně všechno. Pro letošní rok jsem se rozhodl propagovat přísloví Bez práce nejsou koláče. Myslím si, že není dobře, když někdo dostává věci a peníze úplně zadarmo.

Podle tohoto přísloví jsem pojmenoval naše nové divadelní představení, se kterým po prázdninách vyrážíme na turné. Kdy hrajeme u vás, nebo ve vaší blízkosti se dozvíte na mých internetových stránkách www.krejcikhonza.cz.

Pro jak velké (malé) návštěvníky nejraději vystupuješ?
Nejradši vystupuju pro děti od 3 do 10 let. Nejčastěji hraji pro děti z mateřských školek a prvních stupňů základních škol.

Často jezdíme do ústavů a lázní, kde jsou nemocné děti, hrajeme karnevaly a před koncem školního roku hrajeme slavnost, která se jmenuje Pasování na školáka. Předškoláci, kteří půjdou po prázdninách do školy dostanou stužky, nebo šerpy a od paní učitelky a ředitelky něco na památku. Nesmyslík jim pokládá záludné otázky a hádanky.

Autor: (9 let)
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (5)

Příspěvek z 24. srpna 2009 ve 20:49.
Embri v něm napsal:

No a?
I přesto ta můžeš.


Příspěvek z 24. srpna 2009 v 16:08.
Vevelinde v něm napsala:

xxxxxxxxxxxxxxxD

Je to pěkný, kdybych byla menší ihned bych se šla poooodívat.
Mně už je 12 :´-(
No nic 26

Příspěvek z 24. srpna 2009 ve 13:05.
sej v něm napsal:

Na na co nervy?