Sraz tentokrát začínal poměrně brzy. Většina z nás – JMkolo83 se ségrou a maminkou, lékařský, Copinka a já jsme se totiž potkali už nějak po půl deváté, a to na nádraží v Mladé Boleslavi. Původně už tam s námi měla být i vikinka28 s rodiči, ale jelikož jim v Pardubicích před čumákem ujel vlak, tak museli dorazit až o 2 hodiny později. V Boleslavi jsme čekali, až si to nádraží konečně rozmyslí nástupiště (což se nestalo, nerozmyslelo si ho, ani když už tam vlak dávno byl), po chvíli na nás od vlaku volali průvodčí, že jestli chceme na Lípu, tak ať jdeme. Ve vlaku jsme měli místenky všichni k sobě, takže stačilo poslat do pryč jednoho pána a měli jsme volno hezky u sebe. Vyrazili jsme nakonec skoro s 15minutovým zpožděním.

Na nádraží v Mladé Boleslavi (ano, rozdělávali tam přímo na kolejích ohníček), © majdula2000

Na nádraží v Doksech už čekal i Pralinka2. Vlak s námi málem ujel dál, protože když jsme byli na schůdcích, tak už se pískalo, že může jet, ale naštěstí jeden pán, co chtěl ještě nastoupit, viděl, že teprve vystupujeme, a tak tam pořádně zařval, ať to ještě počká… a fakt počkalo, naštěstí.

Čekat na nádraží 2 hodiny by nás nebavilo, a taky bychom pak nemohli stihnout všechno, co bylo v plánu, takže jsme volali vikince, jestli chce raději parník nebo Čtyřlístek. Vybrala si Čtyřlístek, který byl sice původně v plánu hned na ráno, ale přeskládali jsme to. Místo města jsme se tedy vydali rovnou na druhou stranu – k Mácháči. Cestou jsme se ještě šli podívat z mostu nad kolejemi na Bezděz. Kousek od zastávky lodě prodávali limonádu, takže jsme pochopitelně potřebovali ještě pití, a pak už jsme šli přímo na palubu.

Na lodičce, © majdula2000

Lodě na Mácháči, © majdula2000

Loďka nás dovezla až k Portu, což je hotel, který je přímo na břehu Máchova jezera, kousek od Doks směrem na Staré Splavy. Odtamtud jsme se takovou procházkou lesíkem vrátili zpátky do Doks. Restaurace, kam jsme chtěli jít na oběd, otevírala v 11 hodin, tak jsme si ještě sedli ke zmrzlině, protože bylo asi půl 11. Dali jsme si zmrzku a pak už vyrazili na oběd. U čekání na pizzu, kterou chtěla většina, jsme si povídali, podepisovali prezenční listinu a dělali i trochu blbinky.

Já jsem nějak po čtvrt na 12 vyrazila pro vikinku na nádraží, vlak tam dorazil kolem půl, takže chvilku po tom už jsme byli konečně všichni spolu. Najedli jsme se, ještě si trochu popovídali, zablbli a pak už konečně vyrazili směrem k zámku, ve kterém je muzeum Čtyřlístku.

Vlak, kterým přijela vikinka, © majdula2000

Cesta k muzeu, © majdula2000

Všichni najednou jsme se nacpali do výtahu a řekli Pralinkovi, že on už se tam nevejde, tak musel chudák běžet po schodech pěšky. Čtyřlístek totiž byl až ve druhém patře. Zrovna tam nebyla paní, která prodává vstupenky, tak jsme museli chvilinku počkat, ale byla to jen chvilka. Koupili jsme si vstupenky a pak už hurá dovnitř.

V muzeu Čtyřlístku, © majdula2000

Zámek v Doksech, © majdula2000

Vevnitř je to krásně barevné, všude samý Čtyřlístek – ať už postavičky, plyšové hračky, různé předměty s motivy hlavních hrdinů, … a pochopitelně také spousty knížek a časopisů. Krom toho se tam člověk může dočíst spousty zajímavých věcí o historii Čtyřlístku, jak vznikal, kdo všechno se na něm podílel/podílí a tak podobně.

Fifinka, © majdula2000

Myšpulín, © majdula2000

Bobík, © majdula2000

Pinďa, © majdula2000

Když jsme si prohlédli muzeum a nakoupili všechno důležité, tak jsme si ještě u zámku udělali společnou fotku, prohlédli betlém a pak už konečně koupat! Bylo strašné horko… Na pláži bylo úplně narváno. Po hledání místa, kde by se dalo převléct do plavek, což zabralo celkem dost času, jsme konečně mohli skočit do vody. Pralinka si stěžoval, že je moc teplá, ale mi přišla fajn. Společně jsme blbnuli kousek od břehu, házeli si s míčkem, někdy na sebe i cákali a trochu blbnuli s nafukovací koblihou.

Po chvíli jsme si lékařský, JMkolo83, Pralinka2 a já chtěli jít trochu zaplavat. Tak jsme vyrazili směrem k Myšímu ostrůvku. Věděli jsme, že se na něj nesmí, a tak nemělo ani cenu doplavat až k němu. Otáčeli jsme se kousek před ním. Celkem nám to trvalo, nějak skoro hodinu. Když jsme se vrátili, tak Copinka s vikinkou28 hned říkaly, že se o nás bály, protože nevěděly, kde jsme. Zřejmě má každý o pojmu „zaplavat si“ jinou představu. Někdo to vidí do půl hodinky, jiný klidně i na několik hodin. Každopádně přežili jsme to všichni.

Máchovo jezero s Myším ostrůvkem, © majdula2000

Byly už skoro 4 hodiny a v 16:39 měl jet vlak, kterým bylo v plánu odjíždět. Jenže ne všem se chtělo, jelikož jsme dlouho plavali, tak by se pak muselo všechno honem, honem, tak jsme vymysleli jiný plán. S vikinkou28 nebylo co vymýšlet, měla to domů hrozně daleko, takže ta jít prostě musela, JMkolo83 nakonec taky, ale my ostatní jsme tam mohli ještě zůstat.

Já jsem šla raději s nimi na nádraží, protože hlavně vikinka vůbec nevěděla, kudy se tam jde. Ještě to zdržovalo převlékání, ale vlak měl trochu zpoždění a nádraží je od hlavní pláže kousíček, takže se to nakonec stihlo. Když vlak odjel, tak jsem se vrátila k ostatním zpátky k vodě. Pralinka se šel ještě opláchnout, my už jsme zůstali na břehu.

Vlak, kterým někteří odjížděli domů, © majdula2000

Po páté hodině jsme to začali balit taky. Mysleli jsme, že už to bude v klidu, když jede vlak až před šestou, ale nebylo. Museli jsme dost rychle, ale než si Pralinka sbalí ten svůj mega batoh, tak uběhne půl dne, jako vždycky, takže jsme měli dost na spěch. Nejkratší pořádnou cestou na nádraží bychom museli ještě přes dvoje schody, což bychom možná nestihli, zvlášť když jsme čekali na Pralinku, a tak jsme to museli vzít zkratkou.

Pralinka musel Copinku nést, protože jinak bychom se tamtudy nemohli dostat… ale přežili jsme to. Asi 5 minut před tím, než měl jet vlak, jsme byli na nádraží. Jenže pak mu začalo naskakovat zpoždění. Začínalo to jen na nějaké té „minutě sem, minutě tam“, ale skončilo to až na 12 minutách. Což asi není zrovna ideální, když má někdo na přestup 2 minuty, někdo 6, ale na jiného dopravce… Vlaku jsme se ale dočkali, zamávali jsme Pralinkovi, který čekal na vlak na druhou stranu, a vyrazili do Mladé Boleslavi.

Tam naštěstí všechny vlaky čekaly, i když už měly být několik minut pryč, takže jsme nemuseli žádnou hodinu čekat, i když to tak původně vypadalo. Rychle jsme se rozloučili, lékařský utíkal na vlak na Prahu, já pomohla Copince na vlak směrem do Tanvaldu a sama jsem pak zdrhla do vlaku, který jel pro změnu do Doks.

Myslím, že jsme si to pořádně užili, a snad se brzy zase uvidíme.

Pralinkovy fotky najdete tady.

Příští sraz už by snad mohl být v Chebu (plánovali jsme ho už na jaro, ale kvůli koronaviru to nešlo), a to někdy během října, pokud bude všechno v pohodě. Bližší informace se dozvíte jako vždycky včas v Alíkovinách.

Tady je ještě takové krátké video z plavby: