Ještě před začátkem srazu jsme se v anketě bavili o samotném začátku. Vyšlo z toho, že zvládneme dokonce i půl desátou, neboť na desátou nikdo z nás neměl spojení. Nakonec tedy zpoždění stejně udělalo své a vlak s polovinou účastníků zastavil v Liberci až po třičtvrtě na deset. Po nutném nákupu, kdy Pralinka potřeboval samozřejmě rohlíky, jsme se konečně vypravili k iQLANDII. Cestou jsme si začali povídat a už jsme domlouvali i vstupenky, které jsme nakonec ještě před iQLANDIÍ i koupili.

Mezitím tam za námi přiběhl HafíQ, robotický pejsek. Proháněl se tam kolem, ukazoval nám nějaké psí kousky, a dokonce i dával pac! Zvládli jsme si společně s ním i pořídit několik skupinových fotek. Nakonec samozřejmě právě on byl tím nejdůležitějším kritériem pro výběr nejlepší z nich. Můžeme aspoň říkat, že jsme i bez Alíka měli na fotce pejska, sice trochu menšího, ale zato robotického!

HafíQ dává pac

Po focení už jsme mohli vyrazit dovnitř. Zádrhel nastal hned u vstupu, kde to odmítalo načítat naše právě obdržené vstupenky. Nakonec jsme je zkoušeli postupně a fungovala jen jedna, na kterou dovnitř prošel –MM–, tak jsme mu udělali alespoň pápá a vyřídili, ať si tam celý den náležitě užije i za nás.

Obsluha ale byla moc hodná a otevřela nám branku, kterou jsme všichni proklouzli dovnitř za ním. Složité focení našich divně funkčních QR kódů obsluhou, která si je potřebovala alespoň zaznamenat, nás sice trochu zdrželo, ale pak už jsme hned mohli odložit věci do skříněk a vyrazit objevovat. Rozdělili jsme se na 2 skupinky, v jedné byly BroJePro, Ukulele01 a fialka_986 a ve druhé ten zbytek – –MM–, KoloJM83 a její maminka, Pralinka2 a majdula2000.

Naše pětice to vzala pěkně od střechy, na které jsou nějaké hlavolamy a pár hříček. Nejdelší dobu nám tam zabralo pexeso, které nakonec bylo holky proti sobě, a jelikož bylo pěkně velké a s pěkně hloupými obrázky, tak nám to trvalo docela dlouho, ale poradily jsme si. Potom zbývalo ještě pár skládaček, nejvíc mě tam deptá hlavolam „Patnáctka“, který tam mají přesně ve stavu, že je neřešitelný. Můžete si ho zahrát i tady na Alíkovi (Číselné puzzle) a být si jistí, že tady vyřešit jde.

KoloJM a její vyřešený hlavolam

Hlavolam na střeše iQLANDIE

Po návštěvě střechy už jsme se schovali dovnitř. Prozkoumali jsme nějaké pokusy a vyrazili do expozice s názvem „Věda v domě“. Tam jsme si zkusili třeba projít byt jako slepí, vytáhnout se na sedačce s pomocí různého počtu kladek nebo předpovídat počasí. Jestlipak uhodnete, koho jsme na něj poslali? Svůj tip si můžete ověřit na konci ve videu, ale věřím, že se nespletete! Potom jsme tam ještě drtili meteorit a zkoušeli nějaké další hříčky, až jsme se dostali do takové herny. Byl tam Twister (to je taková ta hra, kde jsou kolečka čtyř barev a vy na ně náhodně musíte umisťovat ruce a nohy a proplétat se s ostatními a hlavně nepadat) i různé hlavolamy a hry.

Hra s lasery

V dalším patře jsme si to zamířili do expozice „Člověk“, kde byl třeba model srdce, do něhož se dalo vlézt, zeď, na kterou se lepila barevná kolečka znázorňující výšku a věk návštěvníků, dlouhá tyč, kolem které musíte protáhnout kolečko s otvorem a nedotýkat se, nebo veliká skládačka několika vrstev lidského těla. Nejzajímavější ale samozřejmě byl další herní prostor na konci, zejména jeho obří stolní fotbálek, který je snad pro 8 lidi. Johy se ale rozhodla, že jdeme hrát ve dvou a že mě musí porazit. No, nepovedlo se jí to, zdrhaly jsme, když jsem vedla asi o 4 góly. Spoustě z nás už kručelo v břiše, a tak jsme se vydali do restaurace.

Tam jsme se napůl spojili i se zbývající trojicí. Najedli se (někteří spíš přejedli), podepsali prezenčku s deníčkem, povídali si a trochu i celkově dávali pauzu. Následně nás totiž čekalo planetárium! Prozkoumali jsme u něj ještě vesmírnou expozici a potom už vyrazili na film s názvem Voyager. Nejprve nám pán pověděl něco o aktuální situaci na obloze, o hvězdách a souhvězdích, a potom už jsme se dočkali samotného filmu.

Pralinka u plazma koule

Voyager je označení dvou sond, které byly vypuštěné do vesmíru, aby prozkoumaly vzdálené planety, o kterých toho lidstvo do té doby moc nevědělo. Byly vypuštěny už v roce 1977 a zvládly během mnoha let prozkoumat všechny plynné obry ve Sluneční soustavě, tedy Jupiter, Saturn, Uran i Neptun a poslat k nám na Zemi důležité informace včetně záběrů, jak to na těchto planetách vypadá. Nyní už obě sondy opustily Sluneční soustavu a putují vesmírem dál. Jednou s nimi sice lidstvo ztratí kontakt, ale třeba je někdy objeví nějaká jiná civilizace, otevře jejich zapečetěné schránky a dozví se i o naší existenci. Kdo ví, to už je ve hvězdách… A to doslova!

Po návštěvě planetária jsme se věnovali další hře, která je jako stolní hokej, ale nehraje se tam s figurkami, jen má každý v ruce takovou kulatou věc, kterou může odpalovat puk.

Johy a MM hrají hokej

Následně jsme se vydali do expozice o matematice, kde byla asi nejzajímavější taková hra, která měla na zemi 25 polí a člověk si mohl zvolit bludiště, kde je potřeba si zapamatovat správná políčka a po nich projít, nebo násobky, kde je třeba jít po polích s násobky zadaného čísla, a nebo hraní s funkcemi, kde je třeba označit pole, na nichž je to, co se k dané funkci vztahuje. To už byl celkem vyšší level, protože tam bylo Pí, ale i třeba Eulerovo číslo nebo integrály.

Největší nula na světě

Následovala expozice o smyslech, kde si šlo vyzkoušet třeba sílu vlastního křiku nebo let na Měsíc… Ale hlavně – kolotoč! Tam se můžete točit všemi směry, včetně toho, kdy jste hlavou dolů. Pro mě to byl o to větší adrenalin, že se mi po nějaké době jen tak rozepnul pás. Točit se šla i Johy a nakonec taky Pralinka, i když nám děsně dlouho tvrdil, že na to nejde.

Johy a její křiková schopnost

Johy se bude točit

Pralinka se taky bude točit

Hned po konci točení jsme zamířili na science show, která byla přímo vedle. Její téma bylo tak trochu zaměřené na Halloween, vstávaly tam některým pokusným králíkům vlasy hrůzou a taky tam byly různé ohně, včetně „vyvolávání duchů“. Během show se s námi taky dorazila rozloučit holčičí trojice, která už pomalu mířila domů. Tak jsme jim udělali pápá, ale naše návštěva ještě ani zdaleka u konce nebyla.

Po konci show nás čekala expozice o živlech. Šlo si tam třeba vyzkoušet simulaci zemětřesení, obří vítr, sledovat tornáda nebo blbnout s bublinami. Zároveň jsme taky museli splnit největší sen Johy – jít s ní hrát Člověče, nezlob se. Chtěli jsme být hodní a nevyhazovat se při každé příležitosti, ale ona na to měla jiný názor a rozhodla se vyhazovat co možná nejvíc, což se jí nakonec ani trochu nevyplatilo.

Člověče, nezlob se

Výsledek Člověče, nezlob se

Mezitím už ale proběhlo hlášení, že se bude zavírat. Dohráli jsme rychle hru a běželi k fotbálku, který ještě Johy potřebovala stihnout. Smůla byla, že byl obsazený. Vyrazila proto s –MM– alespoň zpátky k hokeji a jinak už jsme se chystali k odchodu. V závěru jsme ještě rychle prozkoumali obchůdek a pak už zamířili směrem k nádraží. Tam jsme se před půl sedmou rozloučili už i my, já jsem s Pralinkou vyrazila vlakem směrem Ústí nad Labem a zbytek to vzal autobusem do Prahy.

V našem hlavním městě mimochodem bude i další sraz, poslední společné setkání v tomto roce. Bude to s největší pravděpodobností 6. prosince, ale všechno se to velice brzy dozvíte, nejspíš ještě tento týden.

Tady už jen to slíbené video!