Alíkovina

Anorexie - můj příběh

vydáno

Máš problém s váhou a chceš zhubnout? Vyzkušel/a jsi už spoustu diet, ale žádné výsledky? Přemýšlíš o tom, že bys začal/a omezovat jídlo a vyhýbat se mu? Tak čti dál..

Eliška Bučková neustále popírala anorexii. Na oslavě proto snědla dort. (srpen 2012), © De Oro design

Všechno začalo asi před rokem. Do té doby jsem byla šťastná, užívala si života na maximum, dělala věci, co mě baví. Chodila s kamarádkami na nákupy, dívala se na filmy, občas zašla se známou na zmrzlinu.

Jednoho dne ve škole se spolužačky začaly bavit o své váze, o hubnutí a dietách. Když se mě zeptaly na váhu, zaplavily mě pocity hanby a studu. Zalhala jsem, že vážím méně, než jsem ve skutečnosti vážila.

Když jsem přišla domů, dost jsem o tom přemýšlela, až jsem došla k názoru, že by možná opravdu neuškodilo pár kilo shodit. Pro vaší představu, měla jsem 51 kg na 155 cm. Začala jsem jíst zdravě, prvně vegetariánskou stravu, pak veganskou, a přidala cvičení - párkrát do týdne.

Takhle to šlo až do letošního roku. Vše se změnilo, když jsme se třídou odjeli na lyžařský kurz. Těšila jsem se, že tam zhubnu, protože budeme mít hodně pohybu. Ale stal se pravý opak.

Když jsem po týdnu přišla domů, stoupla jsem na váhu, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Váha ukazovala 58 kg (na 161 cm). A tohle byl ten klíčový zlom, kterým odstartoval nový začátek hubnutí.

Přestala jsem jíst, svačiny a obědy jsem vyhazovala, večeře dávala psovi a denně cvičila několik hodin v kuse. Za necelý měsíc jsem se z 58 kg dostala na 49 kg. Pak mi ale došlo, že přece něco jíst musím, jinak zemřu. Svůj denní příjem jsem zvýšila na jedno jablko denně, ale váha šla váha šla nahoru. Nedokázala jsem se s tím smířit, začala sem ještě intenzivněji cvičit, a všechno jídlo zvracet.

Časem jsem se začala přejídat, jelikož tělo strádalo. Takže to vedlo ještě více k zvracení a přibývání na váze. Za další měsíc tímto stylem se váha vyšplhala na 51 kg. To už jsem ale vážně neunesla a pokusila se zabít. Neúspěšně.

Rodiče mě převezli do nemocnice, kde mi vypláchli žaludek (předávkování ibalginem) a následně jsem byla převezena na psychiatrii v Plzni, kvůli anorexii a sebepoškozování. Strávila jsem tam měsíc.

Když mě konečně pustili, myslela jsem, že jsem už v pohodě. Ale nebyla. Když jsem se zvážila, váha ukázala 55,7 kg. Takže hladovění, zvracení a ukrutné cvičení až do ranních hodin začalo opět od znova.

Povedlo se mi zhubnout, ale za jakou cenu? Přišla jsem o přítele, kamarády, částečně o rodinu.

Nemůžu si dát ani jablko, abych necítila šílené výčitky svědomí, před zrcadlem stojím každých 10 min a na váze se objevuju 20x denně. Moje sebevědomí je na nule, vidím se jen jako hnusné tlusté prase, které si zaslouží trpět.

Tak snad jsem někomu otevřela oči. Váha je jen číslo, mnohem více záleží, co máte uvnitř. Zbytečně nehubněte, pokud to není opravdu nutné, protože když už do toho jednou spadnete, není cesty ven. :(

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (14)

Příspěvek z 6. srpna 2017 ve 13:09.
amandamesa v něm napsala:

Ja mam ve 21 nejak 55 na 149 cm a ukazuje mi to ze je to tak prumerny takze ty si byla taky v prumeru ani nadvaha nevo pdvaha

Příspěvek z 5. srpna 2017 v 8:43.
viky-10 v něm napsala:

to já toho můžu sníst opravdu hodně a není to vidět

Příspěvek z 4. srpna 2017 ve 23:39.
dennisvet v něm napsala:

Věrulín: to je na mě?