Vysmívají se mi, nebo mi dokonce říkají, že to hraju. Nedokážu jim vysvětlit, že léky proti astmatu seženete jen na předpis, tudíž vám ho v lékárně jen tak nedají do ruky. Nevěří mi ani potom, co jsem si od doktorky vyžádala potvrzení o astmatu.

Naopak to začalo být ještě horší a já v návalech vzteku, kdy jsem nemohla dýchat, řekla jedné spolužačce, která byla nejhorší, že bych jí jeden jediný den přála, aby si to astma zažila.

A tohle bych přála všem, kteří se astmatikům smějou, nebo jim nevěří jejich bezmocnost ve chvílích, kdy nemohou dýchat. Nemyslím to jako jízlivost, ale moc bych si přála, aby to takoví lidé pochopili.

Zároveň si hrozně moc přeju být zdravá. Běhat bez omezení a nezačít se dusit. Nejhorší ovšem je, pokud vám astma navazuje na alergii... Třeba z pylů. Pokud bych si v takovém období nechala léky doma a vyrazila do přírody, mohla bych i umřít.

A proto, prosím, pochopte astmatiky a nesnažte se je za každou cenu srážet. Nás to trápí víc, než cokoliv jiného...