Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Bajka o kobylce Vrance

    vydáno  •  bajky · kamarádství · zvířata

    Kobylka Vranka si žila spokojeným životem ve stáji u starého pána. Celé dny se pásla na loukách a dováděla s poničkou Fany a oslíkem Hugem. Až do jednoho dne, kdy starého pána odvezla sanitka a Vranka už ho nikdy neviděla. Brzy potom ji i s Fany a Hugem cizí lidé odvezli do jiné stáje, kde jim začal nový život.

    Vranka, © Kobila3

    Starý pán žil na statku na okraji malé vesničky a Vranku, Fany a Huga měl moc rád a moc hezky se o ně staral. Občas se na statek přišly podívat děti z místní školky nebo školy a Vranka je ochotně vozila na hřbetě a dávala pozor, aby se nikomu nic nestalo. Milovala to. Fany už byla stará, takže si užívala koňského důchodu a nejezdilo se na ní. Společně s Hugem si ale i tak užívali přítomnost dětí a jejich drbání a krmení jablíčky. Pak se ale ze dne na den vše změnilo...

    Když Vranka, Fany a Hugo přijeli do nové stáje, nevěřili svým očím. Všude bylo plno lidí, koní, tuhle vyjížděl traktor, támhle čistila holčička svého poníka, jinde zase trénovalo družstvo jezdců skoky přes vysoké překážky. Oproti klidnému životu na vesničce byl tohle úplně jiný svět. Fany a Hugo velkou radost neměli, měli rádi svůj klid, Vranka ale byla nadšená. Chtěla všechno vidět a všechno si vyzkoušet.

    Když Vranka, Fany a Hugo přišli poprvé do výběhu mezi místní koně, zařehtali na pozdrav. Místní, kteří se doposud pásli, však jen ledabyle zvedli hlavu, znechuceně si odfrkli a popošli o kus dál, aby je nikdo neotravoval. Fany řekla, že když nechtějí, nebudou se doprošovat a půjdou se pást sami o kus dál jako za starých časů u starého pána. Vrance to však bylo líto.

    V místním stádu byli krásní koně. Vysocí, nasvalení, s dlouhou lesklou hřívou a ocasem. Některé z nich předtím viděla, jak skáčou s jezdci vysoké překážky, a nesmírně je obdivovala. Toužila po tom se s nimi pást, trénovat a vypadat jako oni. Zkusila za nimi tedy ještě jednou přijít, ale vůdkyně stáda, vysoká ryšavá klisna se zlatou hřívou, ji odbyla s tím, že s takovými malými tlustými koňmi se pást doopravdy nebude. Vranka se zarazila, nikdy jí nikdo neřekl, že by byla tlustá. Smutně se tedy vrátila zpět za Fany a Hugem. Pořád však přemýšlela o tom, co by mohla udělat pro to, aby si jí místní stádo začalo všímat a přijalo ji mezi sebe. Další den ji něco napadlo.

    Když druhý den Vranka přišla do výběhu, nešla se pást jako ostatní, ale začala běhat kolem výběhu tam a zpět, aby si zlepšila kondici a zhubla. Ve skutečnosti tlustá nebyla, ale protože v poslední době, kdy už na ně starý pán nestačil, už na ní dlouho nikdo nejezdil, ztratila trochu svaly a trošku se jí zakulatilo bříško. Běhala tak každý den, čím dál déle, začala i skákat přes padlý strom. Fany si myslela, že to přehání, ale Vranka byla nadšená. Postupně nabírala svaly, skákala výš, běhala rychleji. Všimla si jí i majitelka stáje a jednoho dne si ji vybrala jako ideálního koně pro svoji malou vnučku, se kterou chtěla začít trénovat skoky. Vranka dostala krásný nový postroj a začala trénovat na jízdárně jako velcí koně, které obdivovala. Moc se snažila, a tak netrvalo dlouho a s vnučkou paní majitelky začala jezdit i na závody a sbírat první úspěchy.

    Když se Vranka vrátila asi ze třetích závodů ve skocích a přišla do výběhu, ryšavá vůdkyně stáda najednou zvedla hlavu a pozvala ji k sobě. Vranka nemohla být šťastnější. Bylo jí jedno, že Fany a Hugo na ni čekají a chtějí s ní oslavit výhru, raději se na ně ani nepodívala, aby ji hlavní stádo zase nevyhnalo. Velcí koně ji chválili, že vidí, jak na sobě pracuje a hubne a sbírá úspěchy ze závodů. Prý by ale mohla být ještě lepší, kdyby byla ještě hubenější a lehčí. Vranka přikyvovala a rozhodla se, že musí trénovat a běhat ještě víc než předtím, i když jí už teď občas docházely síly. To však nikomu neřekla. Byla ráda, že ji velcí koně přijali mezi sebe.

    Bylo však zvláštní, že za tu chvíli, co se pásla s hlavním stádem, slyšela jen samou kritiku. Na jezdce, na majitele, na jídlo, na koně, kteří nevyhrávali závody, klisny, které neměly dokonalou hřívu, atd. Vranka se také chtěla do hovoru zapojit, tak si začala stěžovat na Fany a Huga, že ji dostatečně nepodporují a nechtějí s ní běhat a trénovat, i když věděla, že to není pravda a mají ji rádi. Cítila se hrozně, ale měla radost, že s ní velcí koně souhlasí.

    Následující dny se Vranka pásla s hlavním stádem a Fany a Huga nechala bez povšimnutí stát opodál, i když na ní pokaždé po tréninku čekali. Trénovala skoky a běh, aby byla lepší a hubenější, jenže jí to pořád nestačilo. Nebyla hubená tak, jak by si představovala. Začala tedy i méně jíst. Přes den si uždibla jen trošku trávy a večer se ve stáji vždy našel někdo, kdo jí s jejím přídělem jídla pomohl. Fungovalo to rychle. Vranka hubla, jak si přála. Velcí koně ji obdivovali. A i když si říkala, že by z toho měla mít radost, najednou už se necítila dobře. Navzdory tomu nepřestávala, pořád jen trénovala, odepírala si jídlo a doufala, že bude ve skocích lepší a lepší.

    Když však jela další závody v řadě, nejtěžší, jaké kdy jela, najednou jí v půlce trati došla síla a ona shodila každou další překážku. Byla poslední. Cítila se hrozně. Paní majitelka i její vnučka byly naštvané, velcí koně měli jízlivé poznámky a ona sama už neměla ani energii na to, aby jim vzdorovala. Za Fany a Hugem se styděla jít, protože si jich v poslední době vůbec nevšímala. Netušila, že o ni mají strach. Zůstala tedy u hlavního stáda, i když ji všichni uráželi za její neúspěch.

    Den po závodech měla mít Vranka další trénink. Sebrala všechny zbytky sil a prvních pár minut si vedla opravdu dobře. Jenže déle to nevydržela. I když ji její jezdkyně pobízela na další kolo skoků, dokázala se jen pomalu rozejít. To už zbystřila i paní majitelka. Skončila s tréninkem a odvedla Vranku zpět do výběhu, aby si odpočinula. Pověděla vnučce, že jí vybere jiného, lepšího koně.

    Velcí koně celou situaci sledovali a když Vranka zamířila mezi ně, otočili se k ní zády. Vůdkyně stáda ještě řekla, že takový ubožák, který nezvládne ani trénink a už nebude závodit, mezi ně nepatří. Vranka se rozplakala. Mezi stádo už nemohla a Fany s Hugem na ni byli naštvaní. Ten den strávila sama. Nikdy se necítila hůř, byla tak slabá a smutná. Ani tráva jí nechutnala. Chtěla se vrátit do jejich původní stáje, kde se měla dobře a byla šťastná. To však nebylo možné. Byl to nejhorší den v jejím životě.

    Fany s Hugem však o ni měli strach. Viděli, jak se trápí. Jak je slabá a nemá na nic sílu. Přišli k ní. Nechtěli Vrance nic vyčítat. Nic neříkali, jen se začali pást opodál. Vranka nevěděla, co se děje. Fany s Hugem přišli až k ní a začali si vyprávět historky, které spolu zažili se starým pánem. Jaké dělali vylomeniny s dětmi. Vranka se konečně usmála. Pověděla Fany a Hugovi o tom, jak moc chtěla být jako velcí koně a jak se stydí za to, že se na ně vykašlala. Jak se pomlouvali koně v hlavním stádě a jak ji mrzí, že pomlouvala i ona je. Uvědomila si, že jestli chce někam patřit, tak to není hlavní stádo. Chtěla být opět s Fany a Hugem.

    Společně se začali pást jako za starých časů, Vranka pomalu nabírala sílu a po čase znovu začala trénovat skoky. Sice ne tak vysoké, ale ohromně ji to bavilo. Uvědomila si, že v životě jsou důležitější jiné věci než jen úspěch a obdiv od ostatních. A tak žili šťastně a spokojeně s Fany a Hugem i v nové stáji a co my víme, třeba tam žijí dodnes.

    Související Alíkovina:

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (4)

    Příspěvek z 24. března v 19:07.
    taninkasarinka v něm napsal:

    Moc pěkné a pravdivé.
    Každý by měl dělat věci pro sebe a proto že ho baví a ne pro to aby získali obdiv ostatních, kteří si jich vážili jen kvůli výsledkům a ne kvůli toho jací jsou normálně. @)->-

    Příspěvek z 22. března v 19:07.
    Klassa7 v něm napsala:

    Nádherná bajka. Dávám pět tlapek. 🐴👍👏

    Příspěvek z 20. března v 11:34.
    žibafa v něm napsala:

    Moc se ti to povedlo;-)pět tlapek$>