Na jedné pusté savaně žilo mnoho zvířat ve vzájemné shodě. Čas od času sem však zavítala vysoká a krásná žirafa.

Všichni se jí klaněli, ale nikdo ji neviděl rád. Každému se protivilo její chování když pyšně vyprávěla, kde všude cestovala a kolik bitev s ostatními zvířaty vyhrála. Nejraději prohlašovala, že vše, co na savaně žije, je v porovnání s ní malé, hloupé a že by z ní všichni měli mít strach.

Malá myška to jednoho dne už nevydržela a promluvila k žirafě: ,,Vsaďme se spolu, že utrhnu lístek na vrcholu tohoto stromu dříve než ty.“ ,,Ale to je moc jednoduché, výhru mám předem jistou,“ odvětila žirafa. „Třeba je to jednoduché,“ odvětila myška, „ale já sázku dodržím.“ Zůstalo tedy při sázce. Žirafa měla spoustu času. Věděla, že stačí trochu natáhnout krk a má vyhráno, takže spěchat nemusí. Raději se rozhlížela kolem sebe a pohrdavě si prohlížela přihlížející. Myška ale nebyla hloupá. Rychle, dokud se ještě žirafa rozhlížela, vyšplhala na strom a lístek na vrcholu utrhla. Myška vyhrála a všichni obyvatelé savany jásali. Až poté si žirafa uvědomila, jak moc myšku podcenila. Ale pozdě bylo na výmluvy, musela přiznat porážku.

Od té doby již z ní nikdo strach nemá, nikdo se jí neklaní. Pochopila, že výška není vše a že rozum ji vždy převýší. Takto byla potrestána za svoje chování k ostatním.