Nikdy

Nikdy neuvidím Tě
nikdy neobejmu tak krásného chlapce
upřímného s velkým kouskem srdce
touhy rozplynou se jako v mlze.

Proč nemohu být jednou šťastná
užívat si života
ale jen s tebou
proč tohle nejde? Zapeklitá otázka..

Dálka nás dělí
naši lásku ustáli jsme písmenky, slovy
ale chybí obejmutí
píseň labutí zní.

Smutná ale přece nešťastná,
vybíjím si vztek,
proč nemůžu v pravé lásce najít klíč mého života
proč to co chci, nemám hned?

Přání, které nesplní se mi nikdy,
i kdybych stokrát se rozbrečela
přání, které nesplní se mi ani sliby
a tak jsem dále nešťastná..

Maličkost svou přec utěšuji
potají brečím, chybíš mi
ale ty to nechápeš
proč nemůžem být šťastni, když jsou i jiní?

Pouhý čas na vzpomínky

Všechno zahlcuje vzpomínky...
Slzy, které se nedají zastavit..
Co jsem zkazila, nemohu napravit..
pouhé krásné myšlenky.

Slzy, pouhé cituplné kapky,
které nerezaví, i když jsou v dáli
chci ty dny zpátky
tenkrát nad věcmi nádhernými jsme se smáli.

Až jsme o ně přišli, teprve poznáváme jaké to je,
tak to chodí v životě
slzy, které ke konci se nedoberou
a mě zahltí smutkem celou...

Přála bych si vrátit čas
byť jen na chvíli..
Seděla bych v trávě
a pozorovala šťastné motýly.