Krádež
Lucinka_09
Koupila jsem hrušky,
dala jsem je do tašky.
Tašku mi někdo vzal,
a ani se nezeptal!
Volala jsem policii,
a prý měli teorii,
že to byl muž v černém kabátu,
měl na sobě červenou kravatu.
A prý že ukradl pár dalších věcí,
jako třeba mikinu s kapucí,
no a taky brýle,
které byly celé bílé.
Policie ho zahlídla na silnici,
už byl skoro v blízké vesnici.
Policista řekl: Stop!,
zrovna kradl teleskop.
Náhle ho však chytili,
trvalo to jen chvíli.
Vrátili mi tašku,
poté jsem snědla svoji hrušku.
Ostatním vrátili věci také,
ukradl věci bůhvíjaké.
Dostal se do vězení,
toto bylo řešení.
Jednoho dne se dostal ven,
utéct odtamtud byl ochoten.
Nikdo si toho nevšiml,
člověk by si radši zdříml.
Zase začal krást různé věci,
například plece telecí.
Ukradl prý televizi,
stejně to nechápu,
když to jsou věci cizí.
Do auta, když jsem si jednou sedla,
zloděje jsem zahlédla.
Policii jsem zavolala opět,
Tentokrát se jim podařilo uspět.
Zloděj musel mít ve vězení,
svoje zvláštní oddělení.
Ve vězení musí zůstat do smrti,
teď žije jako medvědi.
Toto je konec básně,
tak se mějte krásně.