Alíkovina

Básničky a k nim jeden netradiční příběh

vydáno  •  Básničky

Tentokrát tu máme čtyři básničky vesměs o zvířátkách a k nim jeden příběh, kde všechna slova začínají na písmeno P.

Člověk a pes, © Pralinka2

Člověk a zvíře
Mezi člověkem a zvířetem panuje přátelství,
jen těžko se pak dostane na scestí.
Nejlepším přítelem člověka je pes,
tak to je, tak to ber a běž s ním na mez.

Pejsek ti ukáže, jak mít rád,
ty mu to oplatíš, že mu dáš žrát.
Nedělej zradu na němé tváři,
ona všechno ví, i když se jen tváří.

Za všechnu lásku, co ti dala,
nestrkej ji do útulku, kde by samotou strádala.
I ty můžeš být nejlepším přítelem,
pejsek se ti odvděčí – bude tvým ochranitelem.

S pejskem si můžeš dlouho hrát,
vždy s milým společníkem nebudeš se už bát.
Na klíně ležet v klidu bude,
na duši stínů ubude.

Dášenka
Dášenka je roztomilý pejsek,
nebyla vychovávaná jako hejsek.
Do školy chodit nemohla,
je to zvířátko a tak ji maminka všechno naučila sama.

Dášenka nerostla jako dříví v lese,
chodila brzo na kutě, na to dohlédla maminka přece.
Učila se vše, co má správný pes znát,
byla však odjakživa pro každý špás.

O svátku duchů
V jednom osamělém domě,
duchové si straší jen tak potmě.
Nemusí být ani pátek,
listopadu druhého slaví svůj svátek.

O Červené Karkulce
Jednou takhle zrána v malém domku,
zavolala si maminka svou dcerku Karkulku.
Řekla jí, že půjde na návštěvu k babičce,
Červená Karkulka se těšila velice.

Jde takhle sama lesem,
košíček plný dobrot sebou nese.
Najednou z roští vystoupí vlk,
ptá se Karkulky, kam jde – není mu to fuk.

K babičce dorazil první,
nerozpakoval se a sám snědl celou jí.
Karkulka přišla do chaloupky spěchem,
i tu vlk však sežral spolu s košíčkem.

Z kořisti netěšil se dlouhou dobu,
myslivci bylo divné, že babička má plno zubů.
A tak vlka se sousedy rozpárali,
z břicha vyskočila babička s Karkulkou a jim za záchranu děkovali.

Panda Po
Panda Po, prolenošila půlku pátku.
Procházela po pěkném palouku.
Protáhla packy, pak pojedla.
Přiletěli ptáci, prozpěvujíce písně.
Panda poslouchala.
Přiletěl papoušek.
Porozprávěl Po příběh plně pravdivý.
Po, pojednou přivřela oči.
Pak přišel panter.
Poslouchal papouškovy plky.
Přisedl.
Po probral přítel Pú.
Poodešli pak, pádíce pryč.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (5)

Příspěvek z 16. července 2018 ve 20:45.
číča800 v něm napsala:

vím co je to hejsek ale neuměla bych to vysvětlit.
všechno už napsal Češtinář, já nemám co dodat.

Příspěvek z 8. ledna 2018 v 10:43.
kajca v něm napsala:

Dášenka
Dášenka je roztomilý pejsek,
nebyla vychovávaná jako hejsek.
co toje hejsek ???? a oči začíná na P? Nauč se psát basničky podle mě umíš něco jiného třeba zpívat:-E:-E:-E:-E

Příspěvek z 2. listopadu 2017 v 16:40.
Češtinář v něm napsal:

Jenetko, tvoji tvorbu sleduji už delší dobu, takže mám o ní trochu přehled. Jsi šikovná, to rozhodně, talent máš, ale bohužel zřejmě ne na básničky. Opakují se v nich totiž pořád ty stejné chyby:

- Verše (řádky), které se mají rýmovat, mají často rozdílný počet slabik. Například hned v první básničce má první verš 15 slabik, ale druhý, který se s ním má rýmovat, pouze 11. Objevují se i docela extrémní případy, třeba 9 a 16 slabik (Za všechnu lásku, co ti dala, / nestrkej ji do útulku, kde by samotou strádala.) nebo dokonce 8 a 19 (Do školy chodit nemohla, / je to zvířátko, a tak ji maminka všechno naučila sama.) Snaž se tomu vyhýbat, není to moc vhodné.

- Snažíš se rýmovat dohromady slova, která se buď vůbec nerýmují (například slova "nemohla" a "sama", "znát" a "špás", "domku" a "Karkulku") nebo rýmují jen málo (například slova "přítelem" a "ochranitelem"). Naopak dobré rýmy jsou třeba "pejsek" - "hejsek", "rád" - "žrát", "pes" - "mez", "pátek - svátek". Nevím, jestli se cit pro dobrý rým dá nějak naučit. Zjednodušeně se snad dá říct, že důležitý je souzvuk hlásek na konci slova, většinou čím víc, tím líp. Rýmovat by se měla alespoň poslední slabika. Význam má i přízvuk, tím tě ale nechci zatěžovat, nedokážu odhadnout, kolik je ti let a jestli bys tomu porozuměla.

- Často se také snažíš rýmovat "za každou cenu" a básnička pak nedává moc smysl. Asi nejvíc je to cítit v první básničce Člověk a zvíře: "Nejlepším přítelem člověka je pes, / tak to je, tak to ber a běž s ním na mez." // "Nedělej zradu na němé tváři, / ona všechno ví, i když se jen tváří." Snaž se vyhnout rýmům "za každou cenu" - nepoužívej do rýmu první slovo, které tě napadne, pokud se do básničky nehodí. Klidně nad rýmem chvilku přemýšlej, o to větší radost pak z rýmu budeš mít.

Zkus se z toho poučit, třeba ti to už začne jít lépe. Rád bych ale zopakoval to, co jsem ti už kdysi radil: Zkus se věnovat spíš próze, tedy nerýmované tvorbě: například povídkám nebo pohádkám. Že umíš psát pěkné pohádky, jsi už několikrát dokázala - povedly se ti třeba obě pohádky o zvířátkách, které jsi do Alíkovin poslala (o domácích zvířátkách i o komárovi a moskytovi). Toho se drž, to ti jde!

A neber si to celé, prosím, nijak špatně, snažím se ti pomoci. :-)