Jak jste se dostal k tomuhle dobrodružství?

Ono se dostalo ke mně. Vůbec jsem totiž nevěděl, že už byl jeden film Belly a Sebastiana natočený. A jednoho dne mi můj agent Bertrand de Labbey sdělil, že se mnou chtějí mluvit producenti filmu.

Co Vás zaujalo ve scénáři?

Alíkova soutěž s filmem Bella a Sebastian 2 Do 15.5.2016 hrajeme v Alíkově soutěži o ceny k filmu Bella a Sebastian 2.

Jasně daná byla dramatická a dobrodružnější linie. Zaujal mě vztah m ezi malým chlapcem a postavou Pierra, zaměřil jsem se na vyjádření jejich silného pouta z hlediska dvojí perspektivy, na jedné straně Pierra, na druhé Sebastiana. Scénář rozvíjel i vztah mezi Sebastianem a Bellou.

A celá část o záchraně Angeliny byla pocitově velice silná a dojemná. Byla to výzva, která mne oslovila a já jsem se s potěšením a radostí vrhl do svého vlastního dobrodružství.

Které postavy byly pro Vás hlavní v příběhu?

V druhém filmu Sebastian sice vyrostl, ale pořád je to stejný tulák a odvážlivec. Pokud jde o Césara, je k chlapci připoután více než kdy jindy. Jak se má zachovat, když se vrátí Sebastianův otec, otec, který zanechal dítě i ženu v závějích? Má chránit Sebastiana před otcem? Scénář přivádí mezi lidi záhadnou postavu, která se před námi postupně odhaluje, až nakonec hraje klíčovou roli.

Řekněte mi něco o setkání s Thierry Neuvicem.

Moje setkání s ním bylo velice zvláštní, jak z hlediska profesního, tak i lidského. Je to člověk, s nímž máte okamžitě chuť přátelit se až do konce života. Vyzařuje z něj opravdovost, přímost, vnitřní síla. Přesně odpovídá hrdinské a ochranářské postavě, kterou ve filmu skrze něj objevíme.

Thierry je navíc skutečný dobrodruh, jaké člověk už dnes nevidí. Myslím, že narození syna během natáčení filmu přispělo ke zvýraznění a prozáření jeho herectví. Felix to zjevně vycítil a byl k němu přitahován jako k magnetu, jejich vztah měl v sobě cosi magického.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Měl jste problém se „zkrocením“ malého Felixe?

Jak jsem již uvedl, během přípravy na natáčení jsem si prohlížel záběry režiséra Nicolase Vaniera, takže jsem měl prvotní představu o Felixovi. Během této fáze jsem také pochopil, kdo Felix je, způsob jakým ho Nicolas vedl i jeho vlastní reakce na režijní pokyny. Pochopitelně jsem si kladl otázky týkající se našeho budoucího vztahu...

Vzpomínám si na den, kdy jsem byl spolu se scénáristy, přišel tam i Felix a jeho matka, a kdy se mi chlapec zadíval přímo do očí, upřeně, bez jediného mrknutí. Uvědomil jsem si jeho očividnou zralost, kdy se v jeho pronikavém pohledu zračila i otázka, jakým směrem se pokračování vydá.

Nakonec jsme však měli zcela výjimečný vztah a já jsem viděl, jak díky němu postava získala další rozměr a jakoby rozkvetla. Ve své práci jsem se ještě nikdy nesetkal s tím, že by tak mladý herec dokázal dát své postavě tolik rozmanitých poloh. Díky němu se tenhle dobrodružný film stal zároveň niterným příběhem.

Vypadá to, jako by dekorace řídily děj.

Od zřícení letadla, které způsobí lesní požár a donutí Angelinu ukrýt se v horské jeskyni, se rýsovala úžasná dramatická linie, do níž však zasáhly jak kladené otázky, tak i vynořující se překážky. Vypracovali jsme proto mapu natáčecích míst, abychom mohli upřesnit, kde je hora, kde vznikne požár a kde je místo zřícení letadla. Bylo třeba, aby les zprvu naháněl strach, a s tímto odkazem jsme hledali a našli odpovídající prostředí. Při rozebírání místopisu jsme pochopili, že je zde jakési epicentrum a že je třeba projít hořícím lesem pro záchranu Angeliny: akční scény vždy sledují logiku věcí.

Jak probíhalo natáčení?

Při natáčení jsme měli veliké štěstí! Tohle nádherné dobrodružství se mohlo snadno ocitnout v troskách a stát se černou můrou, protože se natáčely složitě komponované scény v extrémních podmínkách, mezi leteckými záběry a lesním požárem. Natáčeli jsme také s nevypočitatelnými zvířaty a dětmi, které mohou natáčet denně pouze 3-4 hodiny. Nakonec se vše poskládalo tak, jak jsme chtěli. I počasí nám přálo, den za dnem, jako by znalo náš natáčecí plán i další podmínky, které jsme museli dodržet! Hlavní ale bylo to obrovské nasazení celého štábu, jeho úžasná profesionalita a nezměrná vstřícnost.

Letecké záběry jsou ohromující.

Akrobatické scény jsme natáčeli se zavěšeným letadlem, dále jsem spolupracoval s režisérem 2. štábu, Didier Lafondem, který má velkou zkušenost s natáčením leteckých záběrů. Při letech, kdy jsou vidět dobová letadla, bezpečnost zajišťoval vrtulník. Problém byl zachytit správný moment pro natáčení.

Jak probíhalo natáčení se psy?

Používali jsme několik Pyrenejských horských psů, což je starodávná rasa pasteveckých psů. Zachovali si své přirozené instinkty i svou vrozenou pomalost, takže při akčních scénách je bylo třeba motivovat kousky masa. První byl Bear, sice nejmenší, ale s nádhernou hlavou na blízké záběry, přátelský a kontaktní. Druhý byl Fort, největší a s nejpůsobivější postavou, byl také nejklidnější ze všech, a proto hrál v záběrech s ohněm a v jiných kaskadérských scénách. Další byl Fripon, s tak trochu rozcuchaným výrazem, ale schopný úžasných kousků, jako třeba scéna, kdy má chytit Sebastiánovu medaili. No a pak Garfield, který v sobě měl všechny kvality ostatních psů, ale zase byl ze všech nejméně předvídatelný. Právě on hrál Bellu v předchozím filmu.

A ostatní zvířata?

Pod vedením Andrewa Simpsona se celý francouzský štáb točil kolem malého zvěřince, v němž byli vlci, divočáci, srnky, ale také jeden medvěd a draví ptáci. Ani nemusím líčit, jak složitě se natáčely scény se zvířaty, ale jejich přítomnost byla zásadní pro film, který přirozeně oživila i podbarvila.