Ráno jako každé jiné, okolo půl sedmé jsem se probudila zvukem zabouchnutí dveří. To mamka přišla z procházky se psem. Vrátila se se zvířátkem v náručí, nebyla to ale naše čivava, se kterou odešla z domu. Pejsek tam byl sice taky, ale máma v náručí svírala morče. Dlouhosrstý tlusťoušek. Nejdříve mě napadlo, že patří mé tetě, ta má totiž taky dlouhosrsté morče, pak jsem ale pochopila, že vypadá jinak. A teď co s ním? Nejlepší bylo dát ho do takové té plastové vany na prádlo. A pak už to šlo rychle - v koši zůstat nemohl, tak jsme kontaktovali tetu. Teta má doma několik zvířat a nějaká ta klec navíc se našla. Další den táta sehnal napáječku a granule pro morčata. Máma přes telefon zjistila, jak poznat, jestli je morče kluk nebo holka, a náš nový mazlíček nejspíš vůbec netušil, co se děje. Další večer jsme se rozhodli pojmenovat ho Barney, podle oblíbeného seriálu Jak jsem poznal vaši matku.

Touto událostí se naše minizoo obsahující potkany a čivavu rozšířila i o malého dlouhosrstého savce.

Poznámka redakce: Na obrázku není morče autorky článku, jedná se o převzatý obrázek.