Alíkovina

Boj s hudbou

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Básničky
K této básni mě inspiroval můj vlastní život. Hraji totiž na housle, a už mnohokrát jsem to chtěla vzdát, protože mi to nešlo, nebo se mi zrovna nechtělo trénovat. Ale teď už vím, že když se snažím a několikrát to v klidu zkusím, tak se vše většinou podaří.

PIANO PRO VŠECHNY. Na nábřeží nechyběl díky projektu Ondřeje Kobzy také klavír. Každý zájemce se mohl usadit a zahrát si svou oblíbenou melodii. Piano díky jeho iniciativě oživilo také prostranství u hlavního nádraží., © MAFRA

Boj s hudbou

U piána dívka sedí, do not přitom pyšně hledí. 

Dlouhé vlasy splývají jí na záda.

Jak dobře povedla se jí tahle sonáta. 

Tichá, krásná melodie, jako z pohádky,

když tu se tóny dají do hádky. 

První, druhá, třetí, čtvrtá, dívka další notu hledá. 

Dívka pláče, od piána běží, nezakopnout zvládne stěží. 

Chce tu píseň krásně zahrát, a ne nad tím pořád plakat. 

Nadechne se, utře slzy, začne hrát už velmi brzy.

K piánu se posadí, vše si dobře připraví.

Začne hrát a moc se snaží, zatím se jí všechno daří. 

Na tváři jí úsměv vykouzlí, když i poslední nota správně zní. 

Vše se jí povedlo tak jak si přála, naposledy jí určitě nehrála.

Autorka:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!