Odmalička mám ráda zvířata a snažím se je chránit. Mimo jiné se snažím být vegetarián, v zimě nosím kaštany do krmelce, snažím se neničit přírodu a chovat se k ní hezky. Ovšem na tom, aby zůstal zachován přirozený ekosystém, nezáleží zdaleka všem a někteří se bohužel snaží o pravý opak.

A bohužel i ti, kteří by měli jít příkladem. Dlouhodobě se v naší republice naše zemědělství potýká s přemnožením hrabošů polních (merotus arvalis), a proto ministerstvo zdravotnictví povolilo používání jedu na hraboše. Tento jed obsahuje fosfid zinečnatý, jedovatou látku, která při reakci s kyselým žaludečním prostředím vytvoří silnou kyselinu a zvíře do půl hodiny uhyne ve velkých bolestech.

To ovšem není nejhorší problém, nelidský způsob hubení hrabošů. Když totiž otrávíme hraboše, nezabijeme jenom jeho, ale i zvíře, které by ho zkonzumovalo. Protože je hraboš důležitou součástí potravního řetězce a je potravou pro hodně zvířat, může jed způsobit úhyn čápů, sýčků, káňat, poštolek a dalších ptáků, kteří ho mají na jídelníčku, a také koček a psů, kteří si jej občas uloví na přilepšenou. Například sýčkům obecným se daří dobře na Moravě a jejich populace v České republice úspěšně rostla, ale díky jedu na hlodavce často používanému právě na Moravě, protože je zde hojně rozvinuté zemědělství kvůli trvale teplejšímu počasí, jejich počet opět trochu klesá a populaci se začalo dařit hůře.

S problémy se potýkají také čápi. Ti každý podzim v říjnu odletí do teplých krajin a vrací se v dubnu. Před odletem se vždy rádi posilňují v hejnech na polích hlodavci. Tím pádem snědí otráveného hlodavce, doletí do Itálie, tam zemřou a už se o tom u nás nedozvíme, což je škoda, jelikož statistiky o úmrtí čápů by nás možná informovaly o škodlivosti zmiňovaného rodenticidu (jedu na hlodavce).

Nabízí se dvě lepší řešení problému. První nám poskytuje sama příroda. Hraboši jsou totiž sexuálně velmi úspěšná zvířátka, takže se často kříží mezi sebou bez ohledu na příbuznost a tím pádem se kumulují různé dědičné vady a populace do osmi let na daném místě vymře. Jsou to osmileté cykly. A druhé řešení je stavět meze, remízky a vyvýšená místa, aby na hlodavce ptáci lépe viděli a mohli je lehce ulovit. Když je budou lovit přirození nepřátelé, nebudeme potřebovat chemii.

Doufám, že tento článek třeba někoho upozorní na problém a že se ho brzy pokusíme vyřešit. Společně.