Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Bratr - zloděj babiček

    vydáno  •  Rodina

    Narodila jsem se první. A pak už byli jen kluci. Vždycky jsem byla tak nějak babiččin miláček. Upínala ke mně naděje, že budu jako ona. A pak se narodil Jakub. Najednou nevolá každý týden. Teď se zajímá o něj.

    Klouzačka, © Pralinka2

    Když jsem se narodila, vyvolalo to v naší rodině rozepře. Jakpak by ne, rodiče byli příliš mladí. Ale přes všechna prohlašování si mě skoro každý zamiloval. Postupem času jsem s každým narazila na nějaké rozepře - děda se odstěhoval k nové přítelkyni a o nás už neměl zájem, s druhým dědou jsem měla pře kvůli mému vkusu, kdy jsem podle něj byla málo dívčí, babičku občas urazil můj humor, ale nikdy ne na dlouho. Jen tátova mamka se nikdy nenaštvala, ať jsem provedla cokoli.

    Pár let po mně babičce přibyli dva vnuci, ale ani s jedním z nich nenavázala takový vztah jako se mnou. Byla jsem podle ní celá ona. Obě rády čteme, milujeme teplo, pijeme až moc kafe a trošku moc ujíždíme na sladkém, což ale nejde vidět. Navíc viděla vylepšení. Cigarety mi přišly vždycky nechutné, kdežto ona byla několik let kuřačka. Volala mi každý měsíc, aby se zeptala, jak se mám. A po rozvodu mých rodičů volala každý týden.

    Rodiče se rozvedli, když mi bylo osm, ale ve skutečnosti s námi táta nežil už dva roky. Moc vzpomínek na něj z dětství nemám, ale následující dva roky mi to dost vynahradily. Jezdila jsem k tátovi každý víkend. Pak to najednou ustalo a já se musela tátovi připomínat s Vánocemi. Už tenkrát jsem měla pochopit, že i babička se jednou otočí, ale nehrozilo mi nebezpečí a byla jsem malá. Babička tátu bránila, že nemá čas, protože pracuje. Nakonec jsme uzavřeli mlčenlivou dohodu. Já si nestěžovala, babička se nevyptávala a táta mě umlčoval penězi.

    Uteklo dalších osm let. V té době už jsem nebyla úplně jedináček, ale táta pořád jiné dítě neměl. Jen mě. Dokud nepřišla jeho přítelkyně s tím, že je těhotná. Což se mi ani nenamáhal říct a já se to dozvěděla od babičky náhodou, protože si myslela, že to vím. Narodil se mi bráška Jakub. Věkový rozdíl osmnáct let. Bylo mi to fuk. Věděla jsem, že ho nebudu moc vídat, protože se nevídám s tátou. Rychle mi to přestalo být fuk. Babička se neozvala jeden týden, druhý a ani třetí. Byla u táty a pomáhala s malým. Na mě nezbyl čas. To se srovná, řekla jsem si. Nesrovnalo. Když jsme byli u ní na Vánoce, ptala se mě na školu, myslím, že neví, že jsem neodpověděla. Běžela za Jakubem. Bratránci se mi smáli, ale nikdo mě nepodržel tolik jako oni. Později jela babička s tátou a jeho rodinou na dovolenou - na rodinnou dovolenou. Ale já zvaná nebyla.

    Teď jsou Jakubovi dva roky a nic se nezměnilo. Pokaždé, když se mě někdo na něco zeptá, babička začne vyprávět, jak je Jakub úžasný, protože ráno řekl táta. A ona sama se už na nic neptá. Nezajímá se. Jediný, kdo tohle vidí, jsou bratránci a prababička. Tím jsem přišla o celou rodinu z tátovy strany ve chvilce, kdy mi zbývala jen babička.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (10)

    Příspěvek z 14. října 2018 v 11:29.
    plyšák-spongebob v něm napsala:

    ;-( drž se;-):-)

    Příspěvek z 14. října 2018 v 10:01.
    marbo1212 v něm napsala:

    To je docela smutné O:-) :-c málem mě to rozbrečelo

    Příspěvek z 12. října 2018 v 17:42.
    matisek005 v něm napsal:

    Sarkasmus? :-D