Jednou v 6 jsem si zlomila nohu. To bylo celkem normální (každý si už asi zlomil nohu při neopatrnosti, ale je možné, že velmi opatrní si ji zlomit nemusí). Zlomila se mi levá noha a po třech týdnech byla zase zdravá. Ale ve škole mi o ni nepatrně a nechtěně spolužačka zavadila .

To se mi nevyplatilo, protože když mi doktorky v nemocnici sundávaly sádru, něčeho si všimly . Všimly si při rentgenu, že mám na levém lýtku jemně naraženou kost. Ale říkaly, že to nic není a že s tím chodit můžu. Což mě trochu zarazilo, protože mě to bolelo.

A pak jsem si zlomila nohu znova. Zrovna tu samou . Bylo to v jedenácti. A že mi o tu nohu spolužačka zavadila, bylo to horší než u normálních pacientů. Ta noha mě bolela každý den více. Řekla jsem to mámě, a tak jsme šly do nemocnice předčasně (teprv druhý týden, co jsem tu sádru měla). Doktorky říkaly, že musím jít na operaci (za dva dny). Na operaci jsem tedy šla. Asi po dvou hodinách mě probudili (předtím mě uspali) z dočasného spánku.

Noha mě bolela méně. Ale po cestě jsme museli zavolat taxi, protože jsem na tu zlomenou levou nohu (lýtko) trochu kulhala . Ale zase tak neobvyklé to nebylo.

A vydržela jsem s tou nohou kulhat až dodnes a pořád kulhám. Nedávno jsem byla na kontrole a doktorky mi říkaly, že už budu kulhat pořád .