Alíkovina

Bydlím ve škole

vydáno 26. ledna 2014 v 0:55 • škola a poznání · škola

Můj táta je školník na jedné škole, kde i bydlíme. Nemyslete si, že to má jen samé výhody. Když jsem nastoupila do 2. třídy, začalo to. Můj táta byl vybrán jako školník a museli jsme se stěhovat. Radost jsem z toho moc neměla, ale nikdo se mě na nic neptal.

Školník z Hrušovan nad Jevišovkou, František Kučera, se po půlroční stávce vrátil do práce, © MAFRA

Tak jsme se o prázninách stěhovali. Aby se vám rozplynula iluze o tom, jak je to skvělé, napíšu vám pro a proti. Doufám, že mě pochopíte.

Pro:

Super vstávání, mohla jsem spát o půl hodiny déle než ostatní.
Bydleli jsme v centru, měli jsme to blíž do obchodů, na nádraží.
Když jsem si zapomněla např. pravítko, mohla jsem si pro něj doběhnout domů.
Mohla sem jít o přestávce domů.
Spousta prostoru, měla jsem pokoj sama pro sebe!

Proti:

Učitelky pořád vyhrožují: "Půjdeme za tatínkem! Máme se na to zeptat tatínka?! No, až půjdem za tatínkem, tak už ti do smíchu nebude!"
Když jsem nemocná a ležím doma, nemůžu si odpočinout, jak ty děcka řvou, no pochopte.
Školní jídelna nic moc.
Ta škola stojí na hřbitově.
No, bydlet ve škole, to mluví za vše...

Děkuji, že jste se nad tímto článkem alespoň pozastavili.