Když jsem od své kámošky zjistila, že mě můj kluk podvádí, nevěřila jsem vlastním uším. Zeptala jsem se ho, jestli je to vše pravda. Začal se vymlouvat. Ale znala jsem přístup do jeho mobilu a tam to vše bylo.

Podváděl mě s kámoškou, kterou jsem znala a měla jsem jí hrozně moc ráda. Myslela jsem, že je to snad zlý sen. Když sem viděla, jak se vymlouvá, chtěla jsem mu dát facku. Potom se začal ke všemu přiznávat. Že mě podváděl celou dobu, prý kvůli tomu, že jsem mu nepřipadala dobrá už od začátku.

Ach jo, říkala jsem si, proč mi to neřekl dřív? Vždyť jsme si všechno říkali a vždy se nějak domluvili.

Šla jsme za svojí kámoškou, se kterou mě podváděl. Ta vše přiznala ihned. Řekla jsem jí, že dobrá kámoška tohle dělat neměla. Když jsem odcházela, běžela za mnou a za vše se mi omlouvala. Nemělo to cenu.

Doma jsem se přiznala rodičům. Bylo jim mne líto. Máma mě ihned začala utěšovat, vzala mě do kina na film, koupila mi zmrzlinu, šly jsme do AquaParku ale bylo to marné.

Potom se mi přišel omluvit on sám osobně. Prý abychom zůstali aspoň přátelé. Měl dokonce i pro mě dárek, byla to bonboniéra. Řekla jsem mu, ať si tu svojí bonboniéru veme a dá jí svojí holce. Jen se smutně kouknul, viděla jsem, jak se mu hrnou slzy do očí - abych pravdu řekla, taky se mi hrnuly. Řekl naposled: "Moc se ti omlouvám,chci bejt aspoň tvůj kamarád a mít tě poblíž sebe. Ale jak myslíš." Odešel.

Když nebyl na dohled, rozbrečela jsem se. Myslela jsem, že za ním půjdu. Ale zakázala jsem si to. 

Po týdnu mi volala jeho matka. Řekla mi co jsem mu prý udělala, že je hrozně otrávenej, pořád se zamyká ve svém pokoji, rozešel se s Katkou atd. Vše jsem jí vysvětlila. Byla překvapená, nevěděla, že mě podváděl.

Trvalo to týdny, ale nakonec jsem si řekla, že to nemá cenu a zapomněla jsem na něj. Už o něm nevím, nevím s kým chodí, jak se má a co dělá.

To hlavní je, že na něj zapomínám.