Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Čachtický hrad

    vydáno  •  Historie · Města a místa

    Co byste byli schopni udělat pro krásu? Panovnice Alžběta Báthoryová neboli Čachtická paní byla schopna se svými sluhy mučit mladé, nevinné, krásné dívky a koupat se v jejich krvi. Kdo vůbec byla, jak začala její touha po kráse? Dodnes ještě existuje zřícenina jejího hradu a já se tam byla podívat...

    Čachtický hrad, © CaMiL

    Alžběta Báthoryová

    Narodila se roku 1560 v sídle Báthor (dnes se jedná o město Nyírbátor na východě Maďarska.) Rodiče Báthoryové se jmenovali Juraj a Anna. Juraj pocházel z ecsedské linie (část tehdejšího území) a Anna z somlyovské linie (část tehdejšího území). Než se však dali ti dva dohromady, vládlo mezi liniemi nepřátelství. Nepřátelství ukončila až svatba mezi Jurajem a Annou. Ti měli čtyři děti. Alžbětu, Sofii, Kláru a syna Štěpána. Rod Báthoryovci vlastnil rozsáhlé majetky a v rodinném erbu měli tři dračí zuby, protože podle pověsti jejich předek Vid zabil draka.

    Alžbětě se dostalo dobrého vzdělání, kromě jejího mateřského jazyka (maďarštiny), ovládala latinu a němčinu. V 10 letech jí z neznámých důvodů zemřel otec. Vdala se za velkého vojevůdce a bojovníka Františka Nádasdym, ale ten trávil svůj čas často mimo domov. Měla s ním pět dětí. Uršula, Andrej, Ondřej, Pavel a Kateřina. Bohužel její děti Uršula a Andrej umřeli jak novorozenci, Ondřej jako pětiletý. Čachtická paní pobývala v Sarváru (Maďarsko) nebo na hradech Léka a Keresztúr. Dále na panstvích Füzér a Ecsed. Pobývala i v bratislavském či vídeňském paláci a říká se, že měla i několik milenců.

    Alžběta Báthoryová měla své sluhy. Ján Ujvári (Ficko), Katarína Benecko, Dorota Sentéš a Ilona Jó. Právě její sluhové Alžbětě pomáhali se sháněním mladých dívek a podíleli se na jejich týrání. Byli dobře placení, aby se to nikdo nedozvěděl. Někdy je týrala sama Alžběta, jindy jen přihlížela. Dívky údajně týrala hořícími svíčkami nebo rozpáleným železem, sešívala jím rty, bodala je jehlicemi, zalévala studenou vodou na mrazu a hlavně se koupala v jejich krvi, aby si zachovala věčnou mladost. Je možné, že Alžběta páchala takové ukrutnosti z dědičnosti rodičů (agresivní rysy dvou linií), nebo z nepřítomnosti svého manžela. Někde se udává, že uviděla stařenu a lekla se jejího stařeckého obličeje.

    V březnu 1610 dostává palatin Juraj Thurzo úkol prošetřit zločiny hraběnky Báthoryové. Vyslechnul spoustu lidí a usoudil, že trest smrti Alžbětu nemine, protože zabila i šlechtické dívky. Každopádně chtěl pomoci jejím dětem, protože by těžce nesly, že jejich matka skončí na popravišti. Jejich rodina se dostane do velké hanby a ještě přijde o majetek. Majetek Báthoryové tedy nechal přepsat na jejich děti a Báthoryovou uvěznil na Čachtický hrad, kde bude pod dohledem. Její sluhy a spoluviníky odsoudili k smrti. Ovšem Alžběta ve svých hrozných činech pokračovala dále. Palatin Báthoryovou na hradě navštívil a přistihl jí při činu a na místě jí odsoudil k doživotí na Čachtickém hradě. Alžběta naposledy vydechla 21. srpna 1614 v časných ranních hodinách. Od té doby je Alžběta známá jako Čachtická paní.

    Jak údajně začala touha po kráse, neboli pověst o krvavosti Čachtické paní?

    Jednou česala Alžbětu jedna ze služek. Při česání však moc tahala a hraběnku to tahalo. Padaly jí vlasy, až se tak rozzlobila, že služku dala zbít do krve. Při bití kapka krve dopadla Alžbětě na tvář a jí přišlo, že v místě, kam krev kápla, zkrásněla. Nechala se vidinou krásy totálně pohltit. Začala postupně děvčata a ženy týrat, až i zabíjet a koupat se v jejich krvi. A to jen proto, aby si zachránila svoji nesmírnou krásu. Používala při tom i železnou pannu, z které, když se k ní děvče přiblížilo, vystřelily železné bodce a děvče probodly. Tak zemřelo několik děvčat.

    Alžběta Báthoryová, © Neznámý

    Čachtický hrad

    Jde o malebnou zříceninu, která se vypíná na území čachtického krasu mezi obcemi Čachtice a Višňové na Slovensku. Samotný hrad se začal stavět v první polovině 13. století na podnět panovníka Bela IV. Hrad vystřídal nespočet majitelů – Matúš Čák Trenčianský, král Žigmund Luxemburský, Stibor ze Stiboric, poté jeho syn, poté Michal Orsag de Gut, král Maxmilian, Uršula Kanižajová, po ní zdědil hrad její syn František Nadášdy. Po jeho smrti panství zdědila jeho manželka Alžběta Báthoryová známá jako krvavá čachtická paní. Roku 1707 proběhla Trenčianská válka a hradu se zmocnila císařská vojska, která ho zničila. Od té doby je hrad v ruinách. Zachovaly se z něj pouze zbytky masivních stěn a části věží. V letech 2012 – 2014 hrad prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Dostavila se a zastřešila hospodářská budova, obnovily se klenby a vybudovala se prohlídková trasa a zastřešila se věž. V červnu 2014 byl hrad znovu otevřený pro návštěvníky.

    Erb - vlevo František Nádasdy a vpravo jeho manželka

    Zřícenina Čachtického hradu

    Okolí Čachtického hradu

    Obec Čachtice – Zde naleznete veškeré informace, které se vážou k Alžbětě Báthoryové. Opevněný kostel, Čachtické muzeum, Čachtické podzemí a dřevěnou sochu Alžběty Báthoryové.

    Vrch Velký Plešivec – Doporučuju navštívit tento vrch, nachází se nad obcemi Čachtice a Hrachovište. Od Čachtického hradu je vzdálen 5 km a nabízí krásnou lesní procházku k vrchu. V roce 1923 zde byl dán železný kříž, který tu stojí dodnes.

    Hrad Beckov – Raně gotický hrad ze 13. století je nyní rekonstruovaná zřícenina, kde se přímo k jeho názvu váže pověst. Hradní pán Stibor měl prý domovního blázna, který se jmenoval Beckov. Hradního pána tak rozesmával, že se Becka zeptal, zda by si za tu zábavu něco nepřál. Blázen si přál, aby za rok a den byl postaven hrad. Stibor mu jeho přání splnil. Navštívit můžete i muzeum Beckov. V roce 1729 Beckov vyhořel a nebyl obnoven. Až ve 20. stol. proběhla rozsáhlá rekonstrukce.

    Trenčínský hrad – Hrad, který se nachází nad městem Trenčín, vznikl v 11.století. Je zrenovovaný a patří mezi národní kulturní památky. Na hradě je Studna lásky. Váže se k ní pověst. Byla zde vězněna manželka jménem Fatima tureckého vojenského velitele Omara. Pro vysvobození slíbil hradnímu pánovi vykopat do skály studnu. Po osvobození ztratila Fatima při cestě domů závoj. Tam, kde ho ztratila, dodnes stojí hostinec zvaný Závoj. V Trenčíně můžete také navštívit muzeum.

    Další zajímavosti – Hrad Tematín, hrad Topolčanský, Hrad Brumov, hrad Vršatec, hrad Lukov (na obrázku rozcestníku máte menší obrázky, jak hrady vypadají a jak daleko se nacházejí od Čachtického hradu) a další.

    Rozcestník

    Tvorba o Čachtické paní

    Příběh o Alžbětě Báthoryové byl několikrát zfilmován, už od roku 1970. Šlo o horory, erotické filmy, ale i historická dramata. Nejznámější z filmů jsou Krvavá paní (animovaný film z roku 1980), Bathory či Čachtická paní (historická dramata z roku 2000 a z roku 2008). O její krutosti bylo také sepsáno mnoho knih. Jožo Ninžánský napsal v roce 1953 nejznámější román Čachtická paní. Dále jsou známé názvy Krvavá paní, Krvavá grófka nebo Bátoryčka. To, co provedla, inspirovalo dokonce i ke vzniku oper nebo hudebních skladeb. V roce 1931 se v Slovenském národním divadle uskutečnila opera s názvem Čachtická paní. V již zmíněném filmu Bathory (z roku 2008) Katarína Knechtová nazpívala úvodní píseň s názvem „Moj Bože.“

    Na závěr má oblíbená písnička o Alžbětě Báthoryové

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (6)

    Příspěvek z 13. října v 6:30.
    vikiliky v něm napsala:

    O vražedkyni z Karlštejna také vyšla kniha, ale název nevím. Ta šílená žena (normální být nemohla) se původně jmenovala Kateřina z Komárova a provdala se za karlštejnského purkrabího
    Jana Bechyně z Lažan. Teď už se o ní najít podrobnosti na internetu.

    Příspěvek z 12. října ve 22:19.
    CaMiL v něm napsala:

    Verbum: Není zač @)->-

    Lvi: Jsem ráda, že se ti to líbilo! Já děkuji za tvůj čas, že sis to přečetla a snad i něco
    z toho odnesla $>

    JáJá1: Občas kapelu Alžbětu poslouchám. Líbí se mi jejich rytmus. Těžko říct, která píseň se mi od nich, ale líbí nejvíc... Máš ty, nějakou oblíbenou ?

    Vikiliky: Možná, že se těch krutostí dělo na světě více, jen se nám to utajilo 8-o Zajímavé... Věděla bys jméno té vražedkyně z Karlštejna?

    Příspěvek z 26. září v 6:02.
    vikiliky v něm napsala:

    O této kruté ženě jsem už četla, ale na film jsem se nedívala. Určitě nemohla být normální. Krutost se asi v té době hodnotila jinak zvlášť u panstva. Méně slavná, ale také krutá je vražedkyně z hradu Karlštejn.