Alíkovina

Čáry života - knižní recenze

vydáno

Dlouho jsem hledala knihu, která by ve mně zanechala více, než jen potěšení z četby. Chtěla jsem něco, co mě donutí brečet, smát se a soucítit s hlavními hrdiny. A pokud toužíte po něčem takovém, dovolte mi, abych vám představila knihu, která má kritéria splňuje.

Knížka - srdíčko, © BeryCZ

Tuto knihu napsala Veronica Roth - autorka bestsellerové trilogie Divergence. Já četla obě knihy a musím říct, že spolu mají společný jen žánr a autorku. Čáry života mi hrají na city stejně jako Divergence, ale i tak jsou něco mnohonásobně lepšího.

Než jsem ale se čtením začala, celkem jsem se obávala psaní z pohledu více osob. Kapitoly jsou střídavě označeny jmény hlavních hrdinů. Když je příběh psaný v Akosově prostředí, popisuje autorka er formou (er = on), zatímco za Cyru píše v ich (ich = já). Brzy se ale ukázalo, že mé obavy byly zbytečné.

Do knihy jsem se okamžitě začetla. Strašně jsem se nadchla pro svět, který autorka stvořila. Nová galaxie s jinými planetami, než s těmi, které známe. Děj se odehrává převážně na planetě Thuvhe, tu obývají dva národy. Ten první, žijící na severní straně země, se nazývá Thuvhesané. A ti druzí - kočovný kmen - Šoteti. Všemi obyvateli galaxie prochází proud a ten jim také dává nějaký dar. Každý ho má. Ale ne všichni jsou za něj vděční.

Akos pochází z národa Thuvhesanů. O Šotetech se u nich vypráví strašné historky. Mají je za monstra. Akosova matka je Orákulum. Vidí budoucnost a ví, kdo je předurčen osudem. Mezi takovými je i Akos. A když Shromáždění vyhlásí všechny osudy, je v nebezpečí.

Cyra a Ryzek jsou bratrem a sestrou a vládnou Šotetům. Ryzek je krutý a Cyru používá jen jako nástroj k mučení. Její dar totiž způsobuje bolest - nejen ostatním, ale i jí. Vojáci vyslaní Ryzkem zajmou Akose a jeho bratra Eijeha. Akos ani Cyra netuší, že tehdy se jejich cesty navždy spojí.

Naprosto dokonale jsem dokázala soucítit s Akosem i Cyrou. Kniha mě dostala už na prvních stranách. Naprosto jsem se zamilovala. Bála jsem se, že kvůli obrovskému humbuku, který se kolem knihy dělal, budu zklamaná. Ale opak je pravdou.

Každou událost prožívám ještě dlouho potom, co skončí. Srdce mi buší, když jde o život někomu z mých oblíbenců a těm, které nesnáším, přeji jen to špatné. A s postavami při čtení dokonce rozmlouvám.

Strašně se mi líbí to, že autorka navrhla uvěřitelné postavy i prostředí, byť fiktivní. Kniha se četla jedna báseň, měla jsem ji přečtenou za víkend, i když je celkem rozsáhlá.

Děkuji autorce, že dokázala vytvořit dílo, které mě donutilo popřemýšlet nad tím, co je v životě vlastně důležité. Rozhodně doporučuji všem k přečtení. Určitě to stojí za to.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (6)

Příspěvek z 22. ledna 2018 v 17:19.
SVETLO v něm napsal:

Nemáš zač! :)

Příspěvek z 22. ledna 2018 v 16:33.
Half-BloodPrincess v něm napsala:

Moc děkuji za hodnocení. :)

Příspěvek z 21. ledna 2018 ve 20:31.
SVETLO v něm napsal:

Pěkná recenze :) Knihu jsem nečetl, protože mě takové čtivo zrovna neláká, ale zřejmě se autorce opravdu povedla, i na Databázi knih má celkem vysoké hodnocení.