Když nás na dánské dálnici zastavili celníci a ptali se, kam jedeme, a já jim vesele odpověděla, že na výstavu koček, hned se zajímali, kde své micky mám a jestli i ony mají pasy. Pro mnoho lidí je naprosto nepochopitelné, že holka, které ještě ani nebylo šestnáct, sebere celou svoji rodinu a bez toho, aby jakkoliv prezentovali své vlastní kočky, se jedou dva tisíce kilometrů podívat na „kočičí výstavu“.

Odpověď na otázku „Proč?“ je jednoduchá. Atmosféra FIFe worldshow je naprosto jedinečná. Každoročně se zde schází milovníci koček z celého světa, a tak po celé hale panuje vítací atmosféra starých známých, kteří se jinde než právě při této události nesetkávají. Vždy, když FIFe worldshow navštěvuji, si připadám jako na sportovním utkání – nadšeným jásotem se fandí kočkám z daného národa a přítomní se nebojí obléct do kostýmů charakterizujících jejich zemi – k vidění jsou tedy mimo jiné výstřední kroje nebo kostýmy laděné do barev daného národa. Nechybí ani všudypřítomné dojetí.

Každý rok hostí celosvětovou výstavu koček jiná země. Já už byla na téhle show v Bruselu – hlavním městě Belgie.

Pak jsem také navštívila výstavu ve Štrasburku – historickém městě Francie.

Také jsem se trajektem vypravila do Osla – hlavního města Norska.

A letos jsem zavítala do Bukureště – hlavního města Rumunska.

Během celého víkendu lze pozorovat pečlivou práci každého z chovatelů. Své kočky připravují pro posuzovatele celé hodiny, načechrávají jim srst, uhlazují každý chloupek…

K vidění jsou i kočky zvláštních plemen. Třeba u lykoiů, nově uznaného plemene, se návštěvníci zastavují i na několik minut a z rozhovoru se zapálenou chovatelkou čerpají nové informace.

Celá výstava byla zahájena tanečním vystoupením a také představením všech porotců a národů, které se výstavy účastní. Kromě toho, že jste mohli vidět spoustu koček, jste mohli i něco nakoupit pro mazlíčky u vás doma nebo si poslechnout jednu z přednášek o zodpovědném chovu.

Naše cesta do Bukurešti byla dost kostrbatá. Do poslední chvíle nebylo zcela rozhodnuto, jestli se nakonec na výstavu vypravíme. I přes všechny komplikace se náš výjezd nakonec zdařil! A jelikož by vyprávění o naší cestě přes Maďarsko i Srbsko bylo na delší povídání, přikládám krátký dokument z našeho cestování, kde je vše vyprávěno více než podrobněji!

Za zmínění stojí i návštěva národního přírodovědného muzea v Bukurešti (napište mi prosím do komentářů všichni, kdo už jste podobné muzeum – třeba to u nás v Praze nebo Vídni – navštívili). Tohle místo je připomínkou toho, že taxidermie (neboli „vycpávání zvířat“) je náročná disciplína, která se ne vždy podaří.

A na závěr si dovolím malý tip… chystáte se se svojí kočkou na nějakou takovou výstavu? Na celosvětové výstavě koček jsem potkala paní chovatelku, která mi o přípravě na takovou výstavu skvěle popovídala!

Vrcholem celého týdne cesty však skutečně byla FIFe worldshow. Ještě teď, když si na „celosvětovku“ vzpomenu, vstávají mi vzrušením všechny vlasy – byl to fascinující zážitek. Příští rok bude hostitelskou zemí Nizozemí.

Tak co? Sejdeme se v Amsterdamu?