V minulém článku jsem ti přiblížil, jak funguje naše jaderná elektrárna (dále zkratka JE) Temelín. Jaké jsou její výhody a nevýhody. Proč Temelín někteří lidé odmítají. Odmítají jej také proto, že se bojí minulosti. V roce 1986 totiž na Ukrajině (hlavní město Kyjev) došlo k výbuchu jaderné elektrárny. Nebylo to zaviněno špatnou technikou, ale lidskou chybou. To si možná mnozí lidé dodnes neuvědomují. Výbuch JE Černobyl je stále odstrašujícím případem pro všechny, kteří jej zažili. Den výbuchu a několik následujících dní poté, se staly významnými pro celou Evropu.

Jak tedy k havárii v JE Černobyl došlo?

Píše se rok 1986, 26. dubna. V JE Černobyl má proběhnout vcelku běžný experiment. Tento experiment má prozkoumat výkon jednoho bloku elektrárny. Celkem jsou v Černobylu čtyři bloky s fungujícími reaktory. Experiment probíhá na čtvrtém bloku. Tým odborníků určil za jakých podmínek má experiment proběhnout. Tito lidé však u samotného experimentu nejsou. Zaměstnanci elektrárny samozřejmě dostali potřebné instrukce a byli poučeni. Experiment však trvá delší dobu než se čekalo...

Lidé na odpovědných funkcích jsou střídáni. Jako obvykle se mění ranní, odpolední a nakonec noční směna. Další směna už ovšem není dostatečně poučena. Navíc jim velí, člověk, který o chování jaderných reaktorů příliš neví.

Tento člověk, ing. Anatolij Djatlov, se vyzná v elektrotechnice. Má splnit pouze úkol, kterému nerozumí. Je to velice trvdohlavý muž, pro kterého znamená splnění úkolu více, než bezpečnost lidí. Nepřipouští si možnost, že by se mohlo něco stát. Vždyť se pořád říkalo, že JE nemůže vybuchnout.

Dává několik příkazů, které jsou v rozporu s dohodnutými podmínkami experimentu. Chce totiž dosáhnout rychlejšího a lepšího výsledku. Několik výkonných pracovníků jej upozorňuje na možnost nebezpečí. Djatlov jim nevěnuje pozornost. V čase 1:23 ráno dojde k přetlaku v reaktoru. Následkem je výbuch.

Nejde tedy o výbuch nukleární. Došlo k obyčejnému přetlaku v uzavřeném prostoru. Zjednodušeně to jde přirovnat k balónku, který praskne, když ho moc nafoukneš. Reaktor se vlivem tlaku zevnitř rozletěl na několik částí a odhalil tak radioaktivní látky uvnitř. Následoval požár.

Jaké byly bezprostřední a dlouhodobé následky výbuchu v Černobylu?

Hned po výbuchu zemřelo 31 lidí. Byli to zaměstnanci elektrárny a hasiči, kteří k nehodě přijeli. Většinou zemřeli na následky ozáření radioaktivitou. Hasiči neměli ani tušení, že došlo k výbuchu reaktoru. Neměli proto ani žádnou ochranu před radioaktivním zářením. Přijeli jen hasit požár. Člověk ozařovaný radioaktivitou nic necítí. Proto je radioaktivní záření velice nebezpečné. Než si člověk uvědomí, co se děje, je odsouzen k smrti.

Možná si to neuvědomuješ, ale i ty sám jsi občas vystaven radioaktivnímu záření. Velice slabé radioaktivní záření je všude kolem nás. Nebo např. když si zlomíš nohu, musíš jít na rentgen. Tam tě pan doktor ozáří určitou dávkou radioaktivity, která však není smrtelná. Lidé v Černobylu byli zasaženi i 7 000x větší dávkou. Je to velice zvláštní zranění. Někteří na něj umírají a jiní jako například ing. Djatlov, přežijí.

Každý člověk má jiný typ organismu a ten se s radioaktivitou může a nemusí vyrovnat. Samozřejmě ani ing. Djatlov nebyl úplně zdráv, ale dožil se poměrně vysokého věku.

Dlouhodobé následky začaly také hned po výbuchu. Nad Černobylem se vytvořil jakýsi radioaktivní mrak. Tento mrak se potom rozšířil téměř nad celou Evropu. Nejsilněji byly zasaženy státy jako např. Norsko, Švédsko, Polsko, ale také my, v té době jako Československo.

Radioaktivní déšť, kterému jsme byli vystaveni na nás samožřejmě zanechal následky. Od tohoto roku se zvýšil počet narozených postižených dětí. Dětí nemocných alergií, štítnou žlázou a jinými nemocemi. Tito lidé většinou trpí následky po celý život.

Zajímavostí je, že poslední reaktor byl v Černobylu odstaven až v roce 2000! Celých 14 let po této obrovské katastrofě Černobyl stále fungoval. Dnes je místo havárie zalito mohutnou vrstvou železobetonu a existuje tzv. "30 km ochranná zóna". Městečko Pripjať nedaleko elektrárny je dnes mrtvým městem. Do roku 1986 zde bydleli většinou jen zaměstnanci elektrárny se svými rodinami.

Po přečtení tohoto článku by ses možná také chtěl přidat na stranu odpůrců JE. Toto rozhodnutí je na tobě samém. Než se ale rozhodneš, zkus se podívat na odkazované stránky. Nebo navštiv JE Temelín, kde se dozvíš, jak je to doopravdy s bezpečností výroby jaderné energie.

Mnoho dalších informací můžeš najít na stránkách iDNES:

idnes.cz/cernobyl - speciál věnovaný 20. výročí černobylské tragédie
fotogalerie z Černobylu
infografika
Brzda místo plynu a plyn místo brzdy. To byl Černobyl