Alíkoviny

Chováte se na internetu opravdu bezpečně?

vydáno  v 17:06
Víš, jak se zachovat, když tě bude na internetu někdo obtěžovat třeba zasíláním hambatých obrázků a nebo je po tobě bude naopak žádat? Co dělat, když tě někdo po pár dnech dopisování láká na osobní schůzku a loudí osobní údaje a kontakty?
(ilustrační snímek)

Deník MF DNES zveřejnil některé z vašich odpovědí, které jste napsali na téma bezpečnost na internetu v článku Děti podceňují rizika internetu, 45 procent z nich posílá přes síť své fotky.

Já si všechny zaslané příspěvky pozorně pročetl a rozhodl se nabídnout i nějaké další názory.

Zdá se, že rad jak se na internetu správně chovat, jste dostali doma či ve škole dost a dost. Mnozí z vás se na internetu chovají opravdu rozumně a dávají si pozor. Ale o všech se to říct nedá. No, posuďte sami...

Na jaké stránky kromě Alíka chodíte nejčastěji?

  • Někdy chodím na lidé.cz, na svůj blog, když potřebuji najít něco do školy, na youtube, na naše spolužáky, na blogy, na kterých jsou testy atd.
  • Nejlepší by bylo, kdybyste na internetu vůbec na žádné stránky nechodili. Když už na nějaké chodíte, tak alespoň bezpečně.
  • Většinou chodím na Alíka. Po prohlédnutí a zjištění, co je tu nového, většinou napíši do vyhledávače stránku ikariam.cz a kingsage.cz. Občas si zahraji na superhry.cz nějaké hry pro zahnání nudy.
  • Nejčastěji chodím na svůj blog nebo na školní blog, také chodím na seznam a občas na superhry.
  • Tak já kromě Alíka chodím klasicky na e-mail a pak taky na vlastní libko a facebook... Dého je v dnešní době vlastní profil už i nutností, kde můžete najít i nové přátele - proč by ne?
  • Nejčastěji navštěvuji takové libimseti.cz (jen kvůli fotkám - je to moje rezerva, kdyby mi zkolaboval comp), pak asi lide.cz.
  • Kromě Alíka chodím na kidsland.cz, youtube.com a lidé.cz, kde jsem zaregistrovaná.
  • Chodím na hodně internetových stránek: seznam.cz, stargate-game.cz, lapiduch.cz, spoluzaci.cz, konoha.cz, blog.cz, hatake--kakashi.blog.cz, i-mima.blog.cz (a další blogy). Těch stránek je opravdu hodně...
  • Stránky kam chodím: Seznam, Signaly, Facebook a Alik. No, na Seznam už tedy po pravdě řečeno moc nechodím...
  • Chodím na různé stránky - ráda si listuju wikipedií, ale když jsem smutná a připadám si opuštěná, zajdu i na chat.
  • Kromě Alíka chodím hlavně na slovenský web kamarat.eu/k, kde si píšu s kámoškou ze Slovenska. Jinak chodím na fanouškovské weby, kde uvádím jen jméno, ne příjmení.
  • Navštěvuji tyto stránky: spolužáci, lidé, Nový Řadov (tábor, kam jezdím), stránky Ewy Farné, facebook a někdy si pouštím písničky na youtube.
  • Nejčastěji bívám na lide.cz a mám tam i profil.
  • Já nejčastěji po Alíkovi chodím na stránky Xchatu.
InsertSingleVideo

Kolik toho na nich o sobě prozradíte?

  • Seznam se bezpečně!

    Jaké nástrahy internet přináší? Co dělat, když jsem něco udělal/a špatně, aby z toho nebyl ještě větší malér? Sleduj film Seznam se bezpečně!

    Jak na Alíkovi, tak na jiných webových stránkách si dávám POZOR, co si na svou "vizitku" napíšu. Pravda je, že když vyplním vizitku na webu a napadne mě třeba za měsíc si na ni něco přidat a prohlížím si již ode mne napsané věci, občas mě zaráží, co všechno jsem o sobě napsala.
  • Nikdy bych nedala svoje telefonní číslo nebo přesnou adresu. Na blogu mám svoji fotku a fotku svých kamarádů. Všichni, co tam jsou na fotce, vědí, že tam jsou a nevadí jim to. Na Alíkovi říkám nanejvíš své jméno bez příjmení a z jakého kraje jsem. Jestliže si z někým píši dýl, tak napíšu přesné město, pokud to dotyčný chce vědet, adresu však nepíši nikdy.
  • Na Alíkovi mám asi vyplněné všechno, co tu je - bydliště, jméno, věk atd. Jinak tu mám i jednu svou fotku, ale na ikariamu a kingage nic z tohoto. Maximálně že jsem dívka (žena) nebo kolik mi je.
  • Nejčastěji chodím na lidé.cz, tam toho ale o sobě moc nepíši, jako třeba věk, telefonní číslo a datum narození, ani kde bydlím. Vím, že je to hodně nebezpečné. A jinak chodím jen na Alíka. Tady jsem si jistá, že se mé údaje na veřejnost nedostanou.
  • Samozřejmě, že chatuju s kamarády, ale nikdy nezveřejňuji své bydliště, ani celé jméno. Maximálně ICQ, mobil vůbec. ICQ dávám jen tomu, o kom si myslím, že je na něho opravdu spolehnutí - kamarádkám ze školy a nebo z venku. Nedávejte lidem na druhé straně vašeho chatu celé své jméno, telefon a nedej bože adresu. Je to pro vaši bezpečnost.
  • Kam s nevychovanci?

    Server Alík.cz je určen především dětem. Pokud se setkáš s někým, kdo nedodržuje pravidla chování na serveru Alík, obrať se na správce serveru. Pokud se setkáš s nevhodným chováním na internetu vůbec, pak můžeš využít internet hot line Nadace Naše dítě: www.internethotline.cz

    Mám samozřejmě na internetu plno osobních informací jako jméno, vlastnosti atd., ale nevyplňuju na libku kolonku Intimně... to fakt ne, všechno má své meze.
  • Upřímně se přiznám, že i já, když si s někým píšu, tak když se mě zeptá: "Kde bydlíš?", tak mu to normálně napíšu. Vůbec v tom nic nevidím, co je na tom, že někomu řeknete, kde bydlíte - natož svoje jméno. Co vám udělá? Kdyby se mě někdo zeptal ještě na moje číslo popisné, tak to bych mu vážně neřekla.
  • O sobě napíšu jen to, co mi přijde normální a nějak to nic neovlivní. Ale otázky jako: "Jaké máte pohlaví?" (nemyslím muž x žena), to mi přijde dost trapný.
  • NIKDY, opravdu NIKDY nedávám nikomu své osobní informace, ať už se ptá na moje telefoní číslo, adresu, jak se jmenuju křestním i jaké mám příjmení.
  • Na profilu mám pouze fotky. Bydliště a celé jméno raději nezveřejňuji, to přece cizí lidé nemusí vědět. Ovšem fotografie jsou nějakým způsobem také nebezpečné.
  • Moc ne... Nikdy neuvádím příjmení, bydliště, fotky apod. Většinou uvedu přezdívku, jméno a věk.
  • Chodila jsem na lide.cz a tam jsem měla uvedeno křestní jméno, věk, město, kde bydlím, a takové věci jako záliby a tak, a potom ještě pár fotek. Ale začal mi tam psát jeden chlap úplně takový ne moc pěkný věci. Tak jsem ten profil smazala a chodím jen na email.
  • Často se dívám na profily různých lidí. Sama ale své fotky nezveřejňuju. Jednak z toho důvodu, že kdybych pak toho člověka potkala na ulici, mohl by se mi vysmát, a taky proto, že se prostě stydím.
  • Mám napsaný svůj věk, jméno a příjmení, vlastnosti, co mám a nemám ráda a takovéhle věci. Myslím si, že tam nemám nic, čeho by někdo mohl využít.
  • Já to zveřejňuji všude. Všichni moji kamarádi vědí, kde bydlím. Ten, kdo má strach, by to neměl zveřejnit. Já strach nemám. Ale chci vám sdělit jedno: je přísně zakázané zveřejňovat adresy jiných bez jejich souhlasu. Tak to nikdo nedělejte.
  • Já o sobě prozradím všechno.
  • Nepíšu svoje pravé jméno a to právě kvůli bezpečnosti. Nemám zapotřebí, aby si moje jméno přečetl někdo na internetu a pak mě obtěžoval, nebo dokonce vydíral. Nepíšu ani adresu, telefon atd. Píšu jen e-mail, a to jen těm lidem, s kterýma se znám už dlouho.
  • Já akorát řeknu, že se jmenuji Lenka. Když se mě někdo zeptá: "A dál?", odpovím třeba: "Neřeknu!"
  • No tak snad už nikoho nenapadne psát někam svoje jméno a podobně - natož kde bydlím, jak vypadám a kam chodím do školy. To je blbost, protože já napíšu jak vypadám, kde bydlím a on si nějakej úchyl počká pred mým barákem a pak... už si to domyslíte. Když se mě někdo na chatu zeptá, jak se jmenuju, odpovím "Nevim" a když se mě někdo zeptá, kde bydlím, odpovím "Doma" a nic víc. Jdu od toho chatu pryč, protože je dost možný, že to byl právě nějakej úchyl.
  • Já jsem v klidu. Nosím u sebe nůž a je mi úplně jedno, komu sděluju svý jméno, adresu nebo telefonní číslo. Ještě mi ani nikdo nedělal návrhy, ale stejně je mi to fuk!
  • No já většinou prozradím skoro všechno, protože jsem momentálně sama...  Telefonní číslo, ICQ a podobně rozdávám na internetu často...  (uvedené číslo jsme z důvodů bezpečnosti nezveřejnili).

Většina z vás je rozumná: dáváte si velký pozor, co na sebe na profilech a diskusích "prozradíte". Mnozí z vás si možná myslí, že na tom nic není, když někdo bude vědět, kde bydlíte, nebo když mu pošlete fotku. Nikdy ale nevíte, s kým si zrovna píšete.

Slečně z poslední reakce bych teď klidně mohl napsat, že jsem stejně starý pohledný chlapec a hrozně se s ní chci sejít. Také bych jí mohl volat a psát tak dlouho, dokud by si nezměnila telefonní číslo.

Mladému muži z předposlední reakce bych řekl jen tohle: to, že máš nůž ti proti silnějšímu dospělému VŮBEC NEPOMŮŽE. Když na tebe na ulici skočí dospělý, nestačíš se ani nadechnout - natož ten nůž vytáhnout.

Když si s někým píšete třeba v diskusi nebo na chatu delší dobu, vyměňujete si telefonní čísla?

  • Telefonní čísla si nevyměňuji. Pouze icq a nebo e-mail.
  • Ja si teda na Xchatu píši s lidmi, které vůbec neznám, takže si telefonní čísla nevyměňujeme. Ale moje kámoška na to doplatila - jednou totiž řekla své telefonní číslo a poté ji začali pořád prozvánět a když to jednou zvedla, tak to hned típl. Volal jí tak často, až jí mamka musela koupit novou sim kartu.
  • Ne, telefonní čísla si nevyměňuji, pokud toho kamaráda neznám. Myslím tím že ho neznám osobně, protože kdybych ho znala jen z chatu nebo diskuze, tak bych neměla takovou jistotu, že je to poctivý člověk.
  • Telefoní číslo jsem si ještě nikdy nevyměnila a nechystám se to uskutečnit.
  • V diskusích si číslo s nikým nevyměňuju, moje telefonní číslo mají jen nejbližší přátelé. Proč by ho měl mít někdo jiný?
  • Kdyžtak e-mail dám, ale telefonní číslo, to nikdy! To byste neměli dávat ani vy! Měli byste své číslo dát jen někomu, koho moc dobře znáte! Třeba kamarádům, se kterými se známe osobně, a ne pře internet nebo chat!
  • Svoje telefonní číslo nedávám na chatu, ale když si vyměníme icq, nějakou dobu spolu kecáme a vím, jak vypadá (třeba přes foto), tak ano, dám. Ale jen když vím, že ten člověk mi je příjemný.
  • Pokud si píšu delší dobu s někým a padne mi do oka, tak kontakty vyměníme... nejdříve ICQ, SKYPE a později i ty telefonní čísla, pokud vím, že nebude "otravovat".
  • Telefon jsem nikomu cizímu ještě nedala. Na chat a na jemu podobné diskuse nechodím.
  • Nejlepší je být na internetu v anonymitě. Mít přátele na dopisování je super, ale povědět jim o sobě všechno není dobré a mohlo by se vám to vymstít!
  • Na chaty ani ty diskuse nechodím - jsou tam cizí lidi, u kterých se nikdy neví, zda to, co vám napíšou, je pravda!
  • Telefonní čísla jsem si s nikým, koho znám pouze přes internet, nevyměnila a ani bych to neudělala.
  • Já si telefoní číslo nevyměním, protože nemám telefon.
  • Také mám spoustu internetových kamarádů, se kterými se znám již delší dobu. Můžu říct, že jim už důvěřuji, ale telefonní číslo si raději nechám pro své blízké. Pozvání třeba do cukrárny bych také odmítla. To už by pak přece nebyli internetoví kamarádi.

Opět vás musím pochválit, že si dáváte pozor, komu svěřujete své telefonní číslo. Už tady zazněl případ s prozváněním. Může se ale i stát, že se stanete terčem SMS zpráv s nadávkami nebo neslušnými návrhy od někoho, o kom jste si mysleli, že je váš internetový kamarád...

To, že si s někým dlouho na internetu dopisujete a znáte se tak "dobře", že vám poslal svou fotku, ještě vůbec nic neznamená. Vždyť nemáte jak zjistit, kdo je ten člověk DOOPRAVDY. Poslat cizí fotku a vydávat se za někoho jiného je na internetu opravdu velmi snadné.

Kdyby vás takový kamarád z webu pozval někam - třeba do kina nebo jen tak ven - šli byste?

  • I kdyby byl internetový kamarád sebepřátelštější a sebemilejší, nikam bych s ním nešla. Kdo ví, co je dotyčný zač. Například to vůbec nemusí být desetiletá blonďatá holčička, jak tvrdí, ale klidně to může být čtyřicetiletý prošedivělý pán, který se ke mně pravděpodobně chovat hezky nebude, když předstírá, že je úplně někdo jiný.
  • Nejspíš ne... Nikdy s určitostí nevím, kdo to je, a navíc by se mi tam ani nechtělo... někdy to je lepší pouze po internetu.
  • Možná bych někam ven šla, ale jenom v doprovodu svých kamarádů a někam na otevřené místo, třeba do kavárny nebo na nějaká frekventované místa. Nikdy bych ovšem nejela za dotyčným až na druhý konec republiky a vždy bych setkání uskutečnila až s člověkem, kterého bych dlouho znala a psala bych si s ním.
  • No to v žádném případě!!! Kdyžtak jen s mámou, ale to by mi musela dovolit. Já vím, že moje máma je velmi opatrná, takže by mi to nedovolila.
  • Kdyby mě chtěl někdo někam pozvat, tak bych asi šla, ale jen ve dne a na zalidněná místa.
  • Potkal jsem tu lidi, se kterýma jsem se pak viděl na vlastní oči, ať byli ze stejného města jako já, nebo z jiného města. Sešli jsme se a někdy mě to mrzelo, jaký byli tady a jaký v reálu, ale to se stává...
  • Jestli bych někam šla? Ano, šla, ale předem bych se domluvila s někým, kdo by šel se mnou a přitom by stál někde o kus dál, aby mi případně pomohl.
  • Ven s někým koho nezmám - to je diskutabilní. Ale kdybych s ním parádně pokecala přes net, tak i třeba jo. Každopádně ne sama, ale třeba s kamarádkou.
  • Kdyby mě někdo chtěl přes internet vytáhnout ven, no tak to ANI NÁHODOU!!! Neznám ho, takže to ať si trhne nohou...
  • No já bych ho asi musela znát, jinak bych asi nešla - ani kdybychom si už dlouhou dobu jenom psali. Musela bych ho znát už déle a někdy ho vidět.
  • Když už bych se s někým chtěla setkat, tak bych musela vidět fotku na profilu nebo tak něco - jinak teda rozhodně ne.
  • Já bych určitě nešla. Já nikam sama nechodím - maximálně do školy. Toho člověka jsem nikdy neviděla, přece s ním nikam nepůjdu!
  • Kamarád z webu? Tomu nevěřím, je tam plno úchylů, feťáku atd. Takže určitě NE!!!

Napsali jste spoustu rozumných návrhů, jak se i přes nebezpečí se svým kamarádem z internetu sejít - ve dne, s kamarádkou nebo rodiči, na lidnatých místech (nejlepší jsou asi kavárny nebo parky).

Ne každý samozřejmě musí být podvodník a v kavárně na vás opravdu může čekat "pravý" náctiletý kluk nebo holka, s kterým/kterou jste si psali. Pokud je to skutečně kamarád, určitě pochopí, když si z důvodu bezpečnosti na první schůzku vezmete někoho s sebou...

Co byste řekli spolužákovi, který by sem vyvěsil video s nějakým vašim trapasem ve škole třeba na youtube?

  • Při uveřejnění videa s mým trapasem na youtube bych rádoby vtipnému spolužákovi asi neříkala, že je to hodný chlapeček. Na druhou stranu bych si řekla, že se stejně moc lidí nepodívá z těch mnoha videjí zrovna na to s mým trapasem.
  • Youtube je dobrá webovka, ale kdyby tam někdo vyvěsil nějaké video s mým trapasem... no nebyla bych nadšená, ale co se dá dělat. Řekla bych, jestli by to nešlo nějak smazat, ale kdyby to bylo něco soukromého, tak to bych asi nezvládla!
  • No, asi bych mu ve škole něco udělala. Chtěla bych, aby ho dal pryč, ale když bych s tím nemohla nic dělat, koukala bych se alespoň na komentáře videa.
  • Na portálu youtube.com jsem už zažila, že tam moje spolužačka dala video s mým nepříliš "vhodným" výstupem. Myslím si, že to viděli maximálně mí spolužáci, kteří u toho byli, proto se nic moc nestalo. Po hádce to video stáhla. Kdo ví, co ji k tomu vedlo. Možná špatné svědomí.
  • Řekla bych mu, že se mě na to mohl alespoň zeptat, jestli mi to nevadí. A také bych se ho zeptala, proč to vůbec dělal a jestli by se to líbilo jemu, kdybych to udělala já. Kdyby mě to ovšem moc neztrapňovalo, tak bych to nechala plavat a zasmála bych se tomu.
  • Kdyby dal někdo na youtube mé video, které se mi nelíbí, je na něm něco osobního nebo trapného, tak by mi to vadilo hodně. Kdybych věděla, kdo to tam dal, určitě bych po něm chtěla, ať to smaže, a kdyby nechtěl, řekla bych to rodičům. Pokud by to bylo video pěkné a souhlasila bych s tím, tak by mi to určitě nevadilo.
  • Nevím, asi jednu chvíli bych byla naštvaná, ale pak by to bylo oki, ani by mi to nevadilo. Alespoň by byla sranda, je pravda že na můj ůčet, ale sranda by byla...
  • Kdyby můj spolužák vyvěsil na net video, kde jsem já, tak bych mu asi hned další den dala facku... To je dost hnusný: 1) neznámí lidi mě tam vidí, 2) za tu trapnou scénku bych se dost před všemi styděla, a za 3) když tohle udělal, je to vážně - promiňte - blbec...
  • Mám kamarády, kteří by to nikdy neudělali, a kdyby to udělal někdo cizí, tak mi moji kamarádi pomůžou problém vyřešit a donutit dotyčného, aby nahrávku vymazal.
  • Na kamaráda bych byla asi naštvaná, ale myslím si, že jestli to je kamarád, tak by to nikdy v životě neudělal. Myslím, že žádný můj kamarád by mi tohle neudělal, a já jemu taky ne.
  • Samozřejmě by se mi to nelíbilo a tlačila bych na něj, aby to smazal. Kdyby to byla fakt sranda, bylo by mi to fuk, ale v nějakých intimních situacích bych toho člověka normálně trápila celou dobu, než to smaže.
  • Těžko říct, protože mě tahle situace naštěstí nepotkala. Asi bych si s ní promluvila.

Promluvit si je v tomto případě skutečně jediné možné řešení - nějaké výstupy s fackou a nadávkami vám vůbec nepomůžou. Je to váš spolužák, na kom záleží, zda video stáhne nebo nechá na síti. Pokud ho zfackujete, tím spíš bude rozhodnutý nechat ho na youtube.

Kdyby to byla legrace, můžete se tomu společně zasmát, ale kdyby váš bývalý přítel nebo přítelkyně dal/a na internet třeba vaše nahé záběry a pak vás vydíral/a, že je smaže jen když něco uděláte, rozhodně to řekněte rodičům či jiným dospělým, kterým důvěřujete nebo policii!

Internet nejspíš používají i vaši rodiče. Chovají se na něm bezpečně? Nebo víte, že na síti třeba mají alba snímků z dovolené včetně vašich fotek, což vám dokonce vadí?

  • Přiznám se, že mi profil na lide.cz občas kontroluje mamka. Myslím si, že jsem na to už dost velká, ale na druhou stranu ji chápu. Má o mě strach. Samozřejmě i mamka používá internet, dokonce má na lide.cz i své fotky. Nic proti internetu nemá, ale bezpečnost je na prvním místě.
  • Moji rodiče jsou v klídku, tohle mi ještě nikdy neudělali a myslím, že ani neudělají. Věřím tomu, že se chovají dostatečně bezpečně. Přece jenom, mají zodpovědnost.
  • Nic takového. Myslím, že se chovají ještě bezpečněji než já.
  • Co nejvíc nesnáším je neustálé poučování ze strany rodičů i prarodičů... Já vím, co je rozumné a co ne - stačí to říct jednou. Ale jakmile se objeví v novinach jen zmínka o podvodech na netu, mám z toho dloooouhé kázání. A taky nemám ráda vyptávání na způsob: "S kým si tam píšeš? O čem si tam píšeš?". A nejhorší je, když si chatuju a rodiče to čtou. Beru to jako pěkně velký narušování soukromí.
  • Jo, je to strašný. Nemůžu si ani založit profil na libku. Dobře, když si chatuju, máma mi to sice nečte, ale pořád se ptá: "S kým si to pořád píšeš? A o čem? Ty si s ním píšeš nějak dlouho, to je divné. Není to nějakej úchyl?" A pořád dokola. A už mě s tím štve. A když jí řeknu, aby se pořád neptala, tak mi to ještě přečte, prý abych "byla hodná" a nepsala si s úchyly. Je to velký narušování soukromí. Když třeba máma není doma a přijde, tak prokoukne počítač - co jsem udělala, co jsem si stáhla, co jsem přesunula do koše, co mi přišlo za maily... A to mě vážně štve. Rodiče jsou hrozní.
  • Rodiče na internet moc nechodí. Mamka se koukne jednou za měsíc na její e-mail a taťka většinou čte na idnes sport. Fotky do počítače ani jeden dát neumí a sestra se mě vždy zeptá.
  • Moji rodiče jsou dost opatrní a nikde svoje fotky nebo svoje informace nezveřejňují.

Může se vám zdát, že vás vaši rodiče kontrolují až moc, ale zkuste si uvědomit jednu věc - oni za vás mají zodpovědnost! Mají vás opravdu moc rádi a kdyby se vám něco stalo, hodně by je to ranilo a pak by si vyčítali, že tomu nezabránili.

Proto by bylo lepší si promluvit a být k sobě otevření. Pokud rodičům slíbíte, že jim řeknete, kdyby vám někdo dělal neslušné návrhy nebo vám třeba sprostě nadával, oni vás nebudou kontrolovat, protože budou vědět, že jste rozumní.

Jestli je mezi vámi pořád ještě někdo, kdo by na internetu zveřejnil svoje údaje a nevidí v tom nebezpečí, tady je několik příkladů, které ukazují, co všechno se může stát...

  • Jednou jsem si psala s 48letým chlapem, ale já jsem o tom nevěděla - řekl mi, že mu je 15. Potom se mě zeptal na chození, tak jsme spolu chodili. Já jsem byla do něj tak zamilovaná, že jsem na něj pořád myslela, ale pak se to nějak zvrtlo. Když jsem potom zjistila, kolik mu opravdu je, celý dny jsem brečela, protože jsem ho milovala. A pořád na něho musím myslet.
  • Já o sobě na internetu nic nesděluji jiným lidem než těm, které osobně znám. Jednou se mi stalo, že právě na Alíkovi jsem se seznámila s klukem, který byl podobně starý jako já a nabídnul mi chození. Seznámili jsme se přes Skype. Poslala jsem mu i fotku, která však byla stará. A potom jsem si všimla, že má za jménem na Skypu pravděpodobně i rok jeho narození. Bylo to 1967. Takže jsem zjistila, že si asi momentálně píšu se starším chlapem, než je můj táta. Okamžitě jsem mu vynadala (přes Skype) a vymazala si ho. Od té doby se mi nic podobného nestalo. Samozřejmě že si chatuju s lidmi, které neznám osobně, ale na internetu třeba týden. Ale radši neriskuju.
  • Když jsem byla u jednoho stolu a tam jeden kluk žádal jednu holku, jestli mu nepošle svoji fotografii a ještě k tomu nahou a nebo polonahou, tak jsem mu bez váhání napsala, jestli si myslí, že je to dobře. On bezváhání odepsal "Jasně." Já jsem mu napsala: "To si myslíš, že tu budeš žádat mladší a nebo starší holky o polonahé a dokonce nahé fotky...?" a on mě vyhodil od stolu.
  • Nikdy jsem o tom neuvažovala, až do té doby, kdy jsem zdělila na xchatu svoje icq, na které mi pak přicházeli zprávy typu: "Nechceš si to rozdat, kočičko?" a další řeči, nebo výhružky "Zabiju tě." O takovéhle lidi nikdo nestojí a ani nikdo nestojí o jejich řeči. Vždy jim se vší úctou řeknu, ať mi nepíšou a nechají mě být, dám si je do "ignoruj" a je to.
  • Nedávno jsem v autobuse slyšela, jak se dva sedmnáctiletí kluci bavili o tom, jak si z holek na internetu dělají srandu. Jejich řeči se mi nelíbily. Nelíbilo se mi, jak se vyjadřují o holkách, které jim poslaly svoji fotku a jakýmsi způsobem se klukům nelíbily. Pomlouvali je, dávali jim nehezké přezdívky a hovořili o nich velmi neslušně.

Jak vidíte, internet může být nejen zdrojem zábavy a vědomostí, ale nebezpečným rájem pro anonymní lidi, kteří dokáží zneužít vaše údaje i vaši důvěru.

Proto si vždy dávejte velký pozor, co na sebe "prozradíte", a když se vám něco nebude zdát, okamžitě to řekněte rodičům! Pokud narazíte na nečí nevhodné chování na Alíkovi, informujte o tom správce Alíka nebo rovnou mne.

Pro zachování bezpečnosti neuvádíme přezdívky autorů. Za spolupráci děkujeme všem uživatelům serveru Alík.cz, kteří nám napsali.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (16)

Příspěvek z 22. září 2009 v 19:16.
rtepadnups v něm napsal:

Chováte se na internetu opravdu bezpečně?

ano ja nikomi neříkam kde bidlím ani v jakym mestě a telefoní čísla dávám jenom to  koho znám15

Příspěvek z 21. července 2009 v 20:32.
Baru1 v něm napsal:

Baru1

vůbec nikdy bych nikomu neřekla kde bydlím protože je to dost nebezpečné tak si dávejte pozor2020202020202020

Příspěvek z 24. června 2009 v 19:20.
Garfild110 v něm napsal:

super dík za doporučení jdu jsi zmněnit radši profili
12já udělám karate když mně někdo chce zabít hááááá táááááááááá
jinak v pořádku25