Věděla jsem, že to bude dřina, ale šla jsem do toho, byla jsem plně rozhodnutá, že budu každý den cvičit a učit se gymnastické prvky. Byl to můj sen. Cvičila jsem skoro každý den na trampolíně a někdy i u babičky na dece.

Jednoho dne jsem byla se sestřenicí u babičky. Dala jsem si na zem deku, a po pečlivé rozcvičce jsem začala pomalu zkoušet stojku, provaz a hvězdu. Když jsem byla unavená, rozhodla jsem se, že trochu polevím a lehla jsem si na záda. U toho jsem si povídala se sestřenicí a pohádaly jsme se.

Dala jsem nohy do vzduchu (jako do svíčky) a pak dozadu za hlavu. U toho jsem se snažila se sestřenicí se usmířit. Hádky mě nebaví. Ptala jsem se jí, jestli mi odpouští a u toho jsem se na ní podívala (pořád v té pozici s nohama za hlavou) a to byla chyba.

Uslyšela jsem takový tichý zvuk, a ucítila, jak se mi něco pohnulo v zádech. Vylekala jsem se, okamžitě jsem se zvedla a s brekem našla babičku. Nemohla jsem hýbat hlavou a ani jí pořádně otáčet. Navíc mě děsně bolelo za krkem, prvá ruka, pravé rameno a nad pravou lopatkou. Rodiče mě chtěli vzít k doktorovi, ale díky mému velkému strachu z lékařů a vyšetření jsme se rozhodli počkat, jestli se to nezlepší.

Ten večer, když jsem šla spát, jsem nemohla ležet na pravém boku ani na zádech. Ráno už to bylo lepší, ale pořád to strašně bolelo. Odpoledne jsme s rodiči zkoušeli léčivé náplasti, gel a horkou vanu.

Teď je další večer a já sedím u PC s bolavým krkem, a čekám, co bude. Nechodím rovně, pravé rameno mám trochu vybočené, a níž než to levé. Na zádech to mám prý trošku oteklé. K doktorovi se bojím, ale když se to nezlepší tak asi půjdu. Tato bolest, co teď cítím v horní části těla, je asi nejhorší bolest, kterou jsem kdy zažila. Navíc je strašné nevědět, co se mnou je a jak na tom jsem. Jen jsem ráda, že jsem se nezranila víc.

Když jsem začínala dělat gymnastiku, říkala jsem si, že na sebe dám pozor, a to hlavně u salt na trampolíně. Ale nikdy mě nenapadlo, že se můžu zranit takhle. Takže, pokud děláte gymnastiku doma, buďte vážně moc opatrní, protože takovéto a žádné horší zranění za to nestojí.

A co se týče mě a gymnastiky? Možná se k ní jednou vrátím. Ale až budu stoprocentně zdravá, a určitě jí budu dělat jen na trampolíně. Možná.