Jak vítr vzniká?
V zásadě se dá stručně říct, že vítr je pohyb vzduchu, a vzniká v důsledku rozdílů tlaku, které jsou ovlivněny rozdíly teploty. A ty rozdíly teploty vznikají nerovnoměrným zahříváním zemského povrchu a vzduchu nad ním. Nejjednodušší pokus, jak vzniká vítr, si můžete udělat i doma. Stačí otevřít dveře mezi dvěma místnostmi s různou teplotou, například mezi teplejším obývákem a chladnější předsíní. V obou místnostech zavřete ostatní dveře i okna, aby vám tam nefoukal vítr odjinud a byl tam jen ten, co tam skutečně vzniká. A pak se můžete například pomocí svíčky přesvědčit, jak v těch dveřích proudí vzduch. Pozor, tento pokus provádějte jen s pomocí rodičů! V horní části dveří se plamínek svíčky ohýbá směrem od teplejší místnosti k chladnější, protože tam proudí lehčí teplý vzduch. Uprostřed dveří je plamínek přibližně rovně, a v dolní části dveří se ohýbá směrem do teplejší místnosti, protože tam proudí u země těžší studený vzduch z chladnější místnosti do teplejší.
No a podobně z rozdílů teplot vzniká vítr i ve velkém v atmosféře. Jenže tam jsou větší rozdíly teplot i větší rozměry, takže vítr dosahuje podstatně větších rychlostí. A taky vznik větru není tak přímočarý, ale podstatně složitější, ovlivněn hlavně otáčením Země, ale taky zemským povrchem, rozložením pevnin a moří a spoustou dalších věcí. Spolupůsobením všech vlivů pak vítr není rovnoměrný jako v těch dveřích, ale někdy a někde fouká víc, někdy a někde méně. Ale ta základní síla, která ten vzduch uvádí do pohybu, je podobná jako v těch dveřích.
V reálné atmosféře v důsledku rozdílů teplot vznikají tlakové výše a níže, které pak ovlivňují i vítr a také výměnu tepla v atmosféře. Pohyb například nějaké tlakové níže pak může přinést vítr podle směru postupu jednou tam, podruhé zase jinam.
V důsledku tření vzduchu o zemský povrch nebo i různých vzduchových hmot se ve vzduchu vyskytují různé víry a vítr nebývá rovnoměrný, ale nárazovitý, rychlost větru se výrazně mění v podstatě každou vteřinu.
Jak se vítr jmenuje?
Vítr se dá nazývat různými názvy. Nazývají se například podle rychlosti, podle způsobu vzniku, podle místa výskytu, a v některých případech mohou dostat i vlastní jména.
Podle rychlosti se vítr může nazývat například slabý, mírný, silný, vichřice a podobně. Tyto názvy jsou dány čistě rychlostí větru a ničím jiným, přehled těchto názvů obsahuje takzvaná Beaufortova tabulka rychlostí větru, kterou najdete například na adrese www.labo.cz nebo na www.zemepis.com či na www.chmi.cz. Pozor, tato tabulka se vztahuje na průměrný vítr, ne na nárazy! Takže například vichřice je, když průměrná rychlost větru v nějakém časovém intervalu je aspoň 21 m/s. Neznamená to, že každý náraz větru nad 21 m/s je vichřice. V tomto často chybují různé noviny a další sdělovací prostředky.
Dále se někdy vítr nazývá podle způsobu vzniku, podle teploty nebo dalších vlastností. Například na mořském pobřeží se vyskytuje takzvaná bríza, která asi nejvíc připomíná ty naše dveře se svíčkou. Ve dne, když je pevnina zahřátá a moře chladnější, tak chladnější a těžší vzduch nad mořem při zemi proudí od moře nad pevninu, a v noci naopak vane vítr z pevniny nad moře. V okolí hor se někdy vyskytuje bóra, která vzniká, když na jedné straně pohoří je výrazně studenější vzduch, který se přelévá přes horský hřeben a vlastní vahou nabývá značné rychlosti. Tento studený padavý vítr bývá dost nepříjemný i nebezpečný. Při proudění teplého vlhkého vzduchu přes hory vzniká naopak fén, suchý teplý vítr, který vzniká tím, že vlhký vzduch se na návětrné straně hor vyprší a na závětrné straně se sestupným pohybem výrazně ohřeje. Po tomto větru se jmenují i vysoušeče vlasů, které foukají teplý suchý vzduch.
Dále se vyskytují různé větry, které mají různé místní nebo oblastní názvy a vyskytují se jen někde. Například takový americký blizard vzniká tím, že velmi studený vzduch z Kanady se dá do rychlého pohybu k jihu, a protože v Americe jsou pohoří orientována v severojižním směru, pronikne tento studený vzduch často až na Floridu. Blizard přináší prudké ochlazení i o víc než 30°C za 24 hodin, silné sněžení a velmi silný vítr. Aby se dalo mluvit o blizardu, musí při sněžení dosáhnout rychlost větru aspoň 15 m/s a teplota klesnout pod -7°C. Tyto hodnoty se někdy vyskytnou i na našich horách, ale nejde o skutečný blizard, protože to je název právě pro ten jev v Americe. Blizardu se podobá buran, který se vyskytuje na Sibiři a bývá provázen ještě nižšími teplotami. Naopak například samum je horký pouštní vítr, který je rovněž velice nebezpečný.
Existují další meteorologické jevy, které se vyskytují v různých částech světa a nejsou tvořeny jen větrem, ale vítr je jejich důležitou součástí, například bouřky, tornáda, hurikány.
Tento článek nemá nahrazovat slovník ani učebnici, takže jen jako ukázka by to mohlo stačit.
Některé meteorologické útvary dostávají i vlastní jména. Již dlouholetou tradicí je pojmenovávání hurikánů, z poslední doby je asi nejznámější hurikán Katrin. V evropských poměrech to donedávna nebylo zvykem. V poslední době však Meteorologický ústav Svobodné univerzity v Berlíně začal pojmenovávat i některé tlakové útvary nad Evropou, a peníze plynoucí z tohoto pojmenovávání mají pomoci s udržením provozu meteorologické stanice na této univerzitě, která měří již od roku 1701 a v současné době ji hrozí uzavření z nedostatku peněz. Konkrétně tlakovou níži Kyrill, která byla spojena i s vichřicí nad naším územím, „sponzorovali“ tři bulharští sourozenci žijící v Německu, kteří ji nechali pojmenovat po svém otci.
Co nám vítr přináší
Stejně jako mnoho dalších věcí, i vítr nám přináší jak užitek, tak i škodu.
V globálním měřítku se dá říci, že vítr zajišťuje rozmisťování tepla po zeměkouli. Kdyby vítr nepřenášel teplo, bylo by na rovníku tak horko, že by se tam nedalo žít, a naopak dál od rovníku by byla taková zima, že by se tam taky nedalo žít. I u nám bychom bez větru v zimě zmrzli a v létě se uvařili. Také přináší vlhkost od moře nad pevninu, bez větru by se všechny pevniny změnily v pouště.
Dále vítr pomáhá například okysličovat vodu a tím umožňuje život rybám, umožňuje nám pouštět draky a provozovat větrné elektrárny. Vítr rozfoukává kouř a znečištění ovzduší; kdyby nefoukal, tak bychom se ve městech a v blízkosti továren, ale i ohnišť udusili.
Když je však vítr moc silný, působí nám škody. Láme stromy, strhává střechy, sfoukává auta ze silnice. Často je provázen silným deštěm nebo sněžením a pak může způsobovat například povodně. Při silném dešti se podmáčí zem a vítr pak snadněji vyvrací stromy. Při kombinaci sněžení a silného větru vznikají závěje, které mohou během několika desítek minut zablokovat dopravu. To, co se děje na amerických dálnicích při blizardu, je mnohem horší než sněhové kalamity na dálnici D1 na Vysočině. Na moři může silný vítr nebo tropická cyklona v některých místech, zejména v zálivech, hnát vodu k pobřeží takovým způsobem, že zvedne hladinu až o několik metrů a může způsobit rozsáhlé záplavy pobřežních oblastí.
Silný vítr v kombinaci s mrazem velmi rychle způsobuje omrzliny. Pouštní vítr s písečnou bouří může náhodné kolemjdoucí zasypat pískem. Velmi suchý vítr může během několika hodin vysušit vegetaci, což se stává v některých pevninských oblastech.
Takže stručně řečeno, vítr je potřebný, ale v některých případech je i velmi nebezpečný.
Co dělá vítr, když nefouká?
Jak jsem již uvedl, vítr je pohyb vzduchu. Takže teoreticky kdyby vítr nefoukal, tak by vůbec neexistoval, což je dost složitá představa. Naštěstí vždycky někde na světě nějaký vítr fouká, takže můžeme odpovědět, že když vítr nefouká u nás, tak fouká někde jinde.
A úplně malým dětem je na tuto složitou otázku odpovědět, že když vítr nefouká, tak odpočívá.
Orkán Kyrill ve fotogaleriích zpravodajského serveru iDNES: