Alíkovina

Co dělat, když najdeme opuštěné mláďátko?

vydáno  •  Volný čas venku · Čtenáři píší Alíkoviny
Jelikož je léto, mnoho zvířátek vychovává svá rostoucí mláďátka, může se stát, že při procházce lesem, či při hře na zahradě, narazíme na zdánlivě osamělé mláďátko divokého zvířátka. Co v takovém případě dělat? Měli bychom vědět, jak se správně zachovat, protože naše počínání může mláďátko zachránit, ale i zabít.

Jelen Matěj vyvedl mladé. Podívejte se, © iDNES.cz

1. Ptáče. Začneme ptáčky. Často se v létě, kdy ptáci vykrmují své mladé, stává, že potkáme v trávě ubohé ptáčátko, jehož rodiče nejsou v dohledu. Tady je důležité si uvědomit fakt, o kterém většina lidí neví a to je, že některá ptačí mláďátka opouštějí svá hnízda ještě před tím, než se naučí létat a rodiče je na zemi dokrmují. Mezi tyto ptáčky patří mláďata vrabců, kosů, drozdů atd. V takovém případě je všechno v pořádku a neděláme nic. Spousta lidí však tuto podstatnou informaci neví a ptáče berou domů, čímž jej oddělí od rodičů a v naší péči ptáče pravděpodobně zemře. Něco jiného je ale situace, kdy se takové ptáče nachází na místě, kde by se mu mohlo něco stát (např. na vaší zahradě, pokud máte pejska/kočičku, na chodníku, na silnici apod.), můžeme jej opatrně chytit a poponést na bezpečné místo. Mějte ale na paměti, že ptáček je mnohem křehčí než člověk a nešetrným zacházením byste mu mohli ublížit, takže raději požádejte někoho dospělého. Odchyt můžeme klidně provést rukou, ptáci nemají na rozdíl od savčích maminek dobrý čich (orientují se převážně sluchem a zrakem), takže matka mládě neopustí. Pokud je ale zřejmé, že ptáče naší pomoc opravdu potřebuje (tzn. je viditelně zraněné či nemocné, nachází se mimo hnízdo a je neopeřené nebo jen částečně, jeho rodiče jsou mrtví atd.), je na místě porozhlédnout se po okolí, jestli nenajdeme jeho hnízdo a není možné tam vypadlé ptáče vrátit. Pokud bylo hnízdo zničeno nebo není v našich silách tam ptáče vrátit, pak doporučuji zavolat na nejbližší záchrannou stanici pro zraněná a opuštěná divoká zvířata a dopravit jej tam - některé si pro něj dokonce přijedou. Vaší nejbližší záchrannou stanici lze najít na www.zvirevnouzi.cz (než však záchrana přijede, můžeme ptáče nakrmit a napojit, viz níže.)

Pokud z nějakého důvodu není možné ptáče co nejdříve dopravit do péče odborníků, lze v krajním případě ptáče vzít domů a starat se o něj. Jak o takové ptáče pečovat? Ze všeho nejdříve bychom měli otevřít atlas ptáků a pokusit se určit, k jakému druhu nalezenec patří. Není na škodu se poptat na internetu /dalších lidí / veterináře atd.

Krmení: Ať už víte, co je ptáče za druh či ne, existuje krmení snad pro každé ptáčátko – rozdrolené vajíčko vařené natvrdo či piškoty rozmočené ve vodě. V žádném případě však nekrmte žížalami! Jen některé druhy ptáků je umí strávit, ostatní mohou zahynout! Po příchodu domů ptáče co nejdříve nakrmíme, nečekáme, až začne samo žrát. Doporučuji vám, aby následující prováděl raději dospělý. Neopeřené či pouze částečně opeřené ptáče si málokdy dobrovolně vezme potravu od člověka, proto budeme pravděpodobně muset ptáčeti otevřít zobák násilím (ale nezranit jej, pokud možno). Ke krmení použijeme pinzetu, kterou mu potravu strčíme hlouběji do zobáku, což by mělo ptáčka přimět potravu spolykat. Ptáče krmíme nejlépe každou půl hodinu, jíst by však měl minimálně každé tři hodiny a pravidelně. V noci ptáče nekrmíme, spí. Mějme však na paměti, že ptáci chodí spát za soumraku a vstávají za rozbřesku, takže je možné, že vás v brzkých ranních hodinách vzbudí pronikavý hladový pískot.

Vhodné krmivo dle druhů: Hmyzožravci (vlaštovky, jiřičky, sýkorky, rehkové) – mouční červi bez hlavičky, mouchy, rozškrábané syrové libové kuřecí nebo hovězí. Zrnožraví (pěnkavy, strnadi, vrabci) – proso, loupaný oves, ovesné vločky. Kosi, drozdi – jeřáb, bez, kompot, jakékoliv ovoce. Holubi, hrdličky – pšenice, rýže, kroupy. Dravci, sovy, čápi – kousky syrového libového kuřecího masa. Nikdy nedávat: salám, cukrovinky, mléko, čokoláda, čerstvý chléb, cokoliv smaženého či pečeného, maso z konzervy. Pití: Napít dáme drobečkovi přes kapátko nebo vlhký kapesník. Nezapomeňte ale, že ptáčkům stačí jen pár kapek. Pozor, ať je neutopíme!

Ubytování: Nelétající ptáče lze umístit do krabice vystlané senem, mechem či toaletním papírem a přikryté pletivem. Nepoužívejte noviny, piliny, vatu ani hobliny. Pokud už ptáček trochu poletuje, sežeňte si klec.

Hygiena: Vždy si po kontaktu s ptáčetem důkladně umyjte ruce. Ptáče držte dále od vašich domácích ptáčků či jiných mazlíčků, abyste zabránili případnému přenosu choroby nebo parazitů.

Co dál: Jakmile to půjde, předejte ptáče do rukou odborníků, sami ptáče pravděpodobně neodchováte (péče je obecně velmi náročná) a většina takových pokusů končí smrtí mláděte. Pokud je ptáče (či dospělý pták) zraněné či nemocné, musíme jej co nejdříve dopravit k veterináři. Nezapomeňte však dbát na řádnou hygienu, některé ptačí choroby jsou přenosné i na lidi!

2. Savčí mláďata Je to sice méně časté, než nález ptáčátka, ale stát se to také může. Jdete lesem a narazíte na ubohého opuštěného kolouška, srnečka nebo zajíčka. V tomto případě se nejprve k mláděti ani nepřibližujte, protože ve většině případů se jejich maminka pohybuje někde poblíž a vy jí svou přítomností plašíte. Nejlepší je situaci pozorovat někde z povzdálí z úkrytu a proti větru. Opuštěné srnče většinou zmateně pobíhá a zoufale píská, zatímco zajíče vyčkávající na samičku spokojeně leží v trávě. Naší pomoc potřebuje pouze takové mládě, jež je viditelně zaseklé či uvízlé někde, odkud se samo nedostane a bez pomoci zemře, hrozí mu nebezpečí např. zakousnutí psem či sražení autem (v akutním případě jej pomocí nějakého předmětu poponeseme mimo nebezpečí), je pohublé, zraněné, samička je mrtvá nebo se opravdu dlouho nevrací, ačkoliv se jí snaží pískáním přivolat. Zde se určitě vyplatí nejdříve zavolat do záchranné stanice, vylíčit jim situaci a poradit se, co dále, ještě před tím, než se rozhodneme cokoliv udělat. Savci na rozdíl od ptáků lidský pach cítí a pokud se mláděte dotkneme, již jej nepřijmou zpět! Po rozhovoru s odborníkem se vždy řídíme jeho pokyny. V případě, že nalezneme například na zahradě hnízdo s mláďaty veverky, kuny nebo ježka, nedotýkáme se jich a místo urychleně opustíme. Matka je pravděpodobně někde nablízku. Tito savci potřebují naší pomoc pouze tehdy, když samice zahynula, když bylo jejich hnízdo zničeno, když se nachází na nebezpečném místě (silnice, chodník, zahrada se psem) nebo když jsou zraněná či nemocná. V takovém případě voláme záchrannou stanici a řídíme se pokyny odborníka. Pamatujte však, že někteří savci bývají v takových situacích značně vystresovaní a mohou vám i sobě ublížit. Proto je třeba být opatrný. Dávejte také pozor při kontaktu se zvířaty, jež mohou přenášet vážné nemoci (např. lišky).

A závěrem to nejdůležitější. Naše pomoc by měla být se záměrem zachránit nebohého tvorečka před úhynem a ne pořídit si neobvyklého domácího mazlíčka na úkor jeho duševní pohody (každý zdravý dospělý divoký tvor v zajetí trpí!) nebo dokonce života, ať je nalezené zvířátko seberoztomilejší a sebemilejší (takže žádné já si tu srnečku vezmu domů, protože má tak roztomilá očička!!) Takové počínání je dokonce nezákonné, existuje zákon o omezení chovu a odchytu volně žijící zvěře, který zakazuje chov divokých zvířat v zajetí, pokud to není nezbytně nutné. Takže pamatujte, že kromě nezbytných výjimek každé zvířátko narozené v přírodě by mělo v přírodě zůstat a cílem naší pomoci je především mu ten návrat umožnit a co nejdříve.

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (2)

Příspěvek z 10. srpna 2016 v 16:34.
Alleinka v něm napsala:

Hezké

Zajímavý a pěkně napsaný článek. 4

Příspěvek z 10. srpna 2016 ve 13:35.
Barbarlola v něm napsala:

1*****

Opravdu moc krásný článek:)
Poučný, hezky napsaný a aktuální;)