Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Co dělat, když se někdo na veřejnosti zraní?

    vydáno  •  Škola
    Případy, kdy jsme přítomni u nějakého úrazu či zranění, se vám můžou zdát velmi ojedinělé nebo si dokonce říkáte, že vy, se do takové situace snad nikdy nezapletete. Realita je však jiná. Takové situace se čas od času stávají a můžete se u nich nachomýtnout kdykoliv a kdekoliv. Takže je lepší být na takové okolnosti připraven. Dříve jsem si také říkala: Je sice dobré znát základy první pomoci, ale pravděpodobně to stejně nikdy nevyužiji, dokud se to nestalo.

    První pomoc, © MAFRA

    Čtvrtek odpoledne. Odpadlo nám vyučování, takže jsme měli dvě hodiny pauzy před odpoledkou. Spolužačky se učily na nadcházející test, já si však látkou byla jistá a tak jsem si řekla, že zajedu nakoupit nějaké jídlo do nejbližšího nákupního centra.

    Dojela jsem do obchodu, nakoupila vše, co jsem zamýšlela a naskočila do zpátečního autobusu se spokojenou duší, že mám stále dostatek času, než začne odpolední vyučování. Stojím si takhle opřená o zábradlí a píšu si s kamarády na mobilu, když se zničehonic z druhého konce autobusu ozve naléhavý křik: ,, Zastavte! Tady pánovi není dobře!“ Všichni se otočí a strnule zírají na svíjejícího se muže na zadním sedadle. Autobus zastaví. Většina lidí se ani nehne, pouze zaraženě hledí před sebe, čímž absolutně zatarasí celé vozidlo, jen pár statečných vyvleče ochromeného ven na zastávku. Prorazím dav a vyběhnu s nimi. ,,Zřejmě epileptický záchvat,“ usoudila paní, jež byla shodou okolností zdravotní sestřička a pán po její pravici ihned zavolal záchranku. V ten okamžik jsem si vzpomněla na nedávnou školu v přírodě, kde jsme absolvovali kurz první pomoci. Většina z nás z toho měla legraci. Onen záchranář, který ten kurz vedl, nám tehdy říkal: „Nesmějte se a dávejte pozor. Tahle situace váš může potkat kdykoliv a kdekoliv, vždycky musíte být připraveni poskytnout první pomoc. Je dokázáno, že každý člověk se s takovou situací setká minimálně jednou za život a nejhorší věcí, co můžete dělat, je nedělat nic.“ Nyní jsem byla za ten kurz nesmírně ráda. Byla jsem si však vědoma, že situace je naštěstí pod kontrolou, ale i přesto jsem zůstala raději přítomna, abych v případě potřeby mohla s něčím pomoct, dokud nepřijela sanitka.

    Myslím, že oni stateční zaslouží velkou pochvalu, protože tomu pánovi zachránili život. Dle mého názoru bychom si z toho měli vzít poučení. Proto vám dám pár rad, co dělat, když na veřejném prostoru (tzn. ulice, dopravní prostředek, obchodní centrum apod.) zpozorujete člověka, se kterým není něco v pořádku.

    1. Hlavní je nepanikařit a překonat jakýkoliv ostych. Nemyslete si, že jste příliš malí, slabí, hloupí či oškliví, abyste mohli něco udělat. Zaváhání zraněného může stát život.
    2. Pokuste se přivolat někoho dospělého, který vám pomůže. Sami však můžete zavolat záchrannou službu (tel. 155). Záchranka v městském prostředí většinou přijede do dvaceti minut. Do telefonu se představte, popište, kde se zraněný nachází a co mu je, případně zda se jedná o babičku, dědečka, mladou paní, pána, dítě. Pokud nevíte název ulice, podívejte se na sloup pouličního osvětlení, které by měly být očíslované, do telefonu sdělte číslo a záchranáři si již poradí. Nikdy se zraněným příliš nehýbejte nebo jej neopouštějte.
    3. Pokud je zraněný při vědomí, bude skoro zajisté v šoku a proto s ním mluvte, zeptejte se jej na jméno, případně co se mu přihodilo. Dále se ptejte na cokoliv jiného, co vás napadne, třeba kdy má narozeniny, co měl k obědu, jaké má rád knihy apod.
    4. Pokud je zraněný v bezvědomí, zjistěte, zda dýchá. Pokud nedýchá, resuscitujte krátkými stlačeními levé strany hrudníku v rytmu písničky Rolničky, rolničky, dokud zraněný nezačne znovu dýchat.
    5. Pokud zraněný krvácí, zejména tepenně, přiložíme na ránu co nejvíce látky a pokusíme se tím krvácení zastavit, dokud nepřijede záchranky. Do kontaktu s krví však pokud možno přicházejte s rukavicemi nebo třeba igelitovou taškou, hrozí totiž riziko, že se nakazíte vážnou nemocí.
    6. Pokud se zraněný dusí, pokuste se zjistit, co je příčina onoho dušení. Zapadlý jazyk lze vytáhnout zakloněním hlavy, to však nikdy nedělejte, pokud je v dýchacím ústrojí nějaké jiné těleso, hrozí jeho zapadnutí hlouběji do dýchacího aparátu.
    7. Další důležitou věcí, kterou je zapotřebí brát na zřetel, je, že zraněný člověk rychle ztrácí tělesné teplo. To znamená, že se jej pokusíme z vlastních zdrojů zaopatřit proti chladu.
    8. Pokud máte podezření na alergickou reakci (třeba na bodnutí hmyzem), najděte místo bodnutí a chlaďte něčím studeným, třeba láhví s pitím.
    9. V neposlední řadě je třeba zmínit, že u osob trestně zodpovědných (tzn. lidi starší 15ti let) je neposkytnutí první pomoci bráno jako trestný čin. U zraněného samozřejmě setrváme až do příjezdu záchranářů, kterým vylíčíme, co o zraněném víme, případně co přesně se stalo, pokud jsme úraz viděli.
    Závěrem chci říci, že znát tyto základní pravidla se vyplatí, protože zraněnému můžeme zachránit život. A nikdy nevíte, kdy je budete muset uplatnit.

    Autorka:

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (2)

    Příspěvek z 27. prosince 2015 v 11:58.
    Spirit006 v něm napsala:

    Dobré vědět

    Je to opravdu dobré vědět, kdyby se něco takového stalo 4

    Příspěvek z 9. prosince 2015 ve 20:59.
    pštrosemu v něm napsala:

    Uzitek

    Je to fakt smutný ale uzitecny232344