Na začátku školního roku jme jeli na seznamovací tábor. Náramně jsme si to tam užívali. Večer u táboráku jsem spolužákům četla vtipy, které jsme našla na Alíkovi. Všichni jsme se smáli a byla tam moc příjemná atmosféra, což mě náramně potěšilo.

Při stezce odvahy jsem vyprávěla další sérii vtipů a tím jsme si tu docela strašidelnou stezku odvahy zpříjemnili. Všichni spolužáci mě brali za úžasného komika. Je to moc prima pocit.

Ani při odjezdu se nic nezměnilo, stejně jako v ty předešlé chvilky se všichni ohromně smáli, protože jsem narazila na ty nejlepší vtipy, jaké na Alíkovi byly. Moje popularita ve třídě stoupala. Teď jsem moc spokojená, cítím se ve třídě moc dobře.

Když někdo ve třídě nemá zrovna nejlepší náladu, mám v zásobě vždy nějaký ten dobrý vtip, který dokáže zlepšit náladu a rozesmát. Ve třídě mám funkci jakéhosi komika, který nikdy nemá špatnou náladu.

Ten seznamovací tábor mi změnil život, alespoň do konce školního roku.