Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Co je to ROB?

    vydáno  •  Volný čas venku · Sport · Čtenáři píší Alíkoviny
    Rádiový orientační běh. Před lety soutěžní klání radioamatérů známé jako "hon na lišku", dnes sport se vším všudy – pevnými pravidly, propracovaným systémem soutěží a v neposlední řadě i potřebou tvrdého tréninku, bez kterého se již na vrcholové úrovni sotva kdo prosadí.

    Vysílačka - ilustrační foto, © Rosťa Jančar

    V čem spočívá princip tohoto sportu? Základem je s pomocí přijímače a mapy (používají se mapy pro klasický orientační běh) pokud možno v ideálním pořadí (není pevně dáno, závisí na závodníkově volbě) vyhledat stanovený počet vysílačů (kontrol) a v co nejkratším čase doběhnout do cíle.

    V mapě má závodník zakreslen pouze start a cíl (přesněji polohu "majáku" – cílového vysílače vysílajícího trvale na frekvenci odlišné od závodní), jinak vše závisí na jeho práci s přijímačem a schopnosti přesného zaměření. Mapa pro něj není ničím více (a ničím méně) než vhodnou pomůckou pro volbu nejlepšího postupu mezi jednotlivými kontrolami a zejména pak do cíle.

    Soutěžní pásmo je dvojí: 3,5 MHz (též označováno jako 80 m) a 144 MHz (2 m, podle vlnové délky signálu). Na ovládání přijímače složitější "osmdesátka" je ve skutečnosti snazší – signál se šíří přímo (alespoň v našich "nevelehorských" podmínkách) a jeho zaměření obvykle nečiní přílišné problémy ani začátečníkům.

    Naproti tomu naoko jednodušší "dvoumetr" (je zde jen jedno přímé zaměření) má své úskalí v podobě chování signálu v členitém terénu (slabší až žádná slyšitelnost za kopci, "ohýbání" signálu podél vrstevnic, odrazy od protějších nebo sousedních svahů), díky němuž v tomto pásmu víc než běh a mapařské umění rozhodují technické schopnosti a víc než co jiného závodnická zkušenost.

    Na rozdíl od orientačního běhu ROB vystačí s pouhými pěti kontrolami. Je to nutnost daná způsobem vysílání – všechny vysílače vysílají na stejné frekvenci v pětiminutovém intervalu, každý vysílá ve své (č. 1 v první, č. 2 ve druhé, atd.) minutě a zbylé čtyři minuty "mlčí". Závodník tedy musí – jde-li na konkrétní vysílač – zkusit k němu doběhnout a nalézt jej za jednu minutu, anebo – je-li ještě příliš daleko – alespoň přesně ho zaměřit a následně nalézt již bez signálu (anebo 4 minuty čekat...).

    Plný počet pěti vysílačů vyhledávají podle mezinárodních pravidel muži, ostatní kategorie (ženská, juniorská i veteránská) vždy jeden (až dva) vynechávají. Délka nejdelších tratí bývá kolem 10 kilometrů (v těžkém nebo kopcovitém terénu kratší, na rovině i delší), časy vítězů všech kategorií by se měly pohybovat kolem jedné hodiny.

    Vedle “klasických” závodů se konají i mistrovské závody na dlouhé trati (2 až 2,5 hodiny pro vítěze) a parkové závody (zhruba na 15 minut), mající za cíl v první řadě popularizaci tohoto sportu.

    Vizitku autorky článku na Alíkovi: Sněžka

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (6)

    Příspěvek z 26. srpna 2008 v 16:02.
    Gulivka v něm napsal:

    Reakce na boruvka99:

    a kam!?M2020181818

    Příspěvek z 14. července 2008 ve 12:09.
    Katka254 v něm napsala:

    Reakce na Marwol:

    TOjo 26

    Příspěvek z 14. července 2008 ve 12:08.
    Katka254 v něm napsala:

    JUJ

    7