Lichožrouti jsou bezpochyby zajímavá stvoření. Vypadají jako ponožky s očima a pusou. Mohou být různě barevní. Někteří jsou žlutí, někteří modří, někteří šedí. Pokud se ale dotknou vody, zemřou. Naštěstí ale proti tomu existuje lék – olej! Pak jsou tedy i voděodolní.

Jak již někteří možná víte, živí se ponožkami. Nikdy ale nesnědí celý pár. Vždy zmizí jen jedna ponožka. Jen by mě zajímalo, jak vlastně zkonzumované ponožky tráví... Ale to už je něco jiného.

Někdo je vidí a někdo ne. Takovému člověku, který je vidí, se říká lichoň. Jedním z nich je také profesor Kadeřábek. Profesor už má podezření, že s ním někdo sdílí jeho prostory, a proto má po domě poschovávané pasti. Lichožrouti žijí zrovna u něj v domě, a tak si musí dávat velký pozor, aby je nechytil.

Mohou cestovat, kam se jim zachce. Vejdou se do kufru, do batohu, dokonce i do kapsy! Stačí tedy, aby se váš lichožrout dostal k vám do kufru a můžete jet na dovolenou ve dvou.

Když nad tím tak přemýšlím, lichožrout může být takový váš kamarád. Možná bychom si časem mohli lichožrouty ochočit a mít z nich domácí mazlíčky. Ale pokud se vám nepovede sehnat vlastního lichožrouta, můžete si přečíst knížku Pavla Šruta nebo se kouknout na skvělý film, který se odehrává v pražském prostředí.

Pokud se rozhodnete lichožrouty lovit, tak přeji hodně štěstí. Přece jenom to jsou obratná stvořeníčka.