Na letošní prázdniny jsem si podala přihlášku do autoškoly. Jak to chodí, asi všichni neví, tak vám to ve stručnosti povím. Vybrala jsem si skupinu A1, což je oprávnění řídit menší motorky. Většina lidí si dělá řidičák v osmnácti, na skupinu B, což je pro osobní automobil (auto). Mně osmnáct ještě nebylo, ale chtěla jsem si už řízení motorky osvojit.

Nejprve musíte jít ke svému doktorovi, který vám napíše potvrzení a zkontroluje, jestli jste zdravotně způsobilí řídit. Skoro všude se platí, takže levná záležitost to není. Pak si odevzdáte vyplněnou přihlášku i s potvrzením od doktora (a souhlasem rodičů, pokud vám nebylo 18) do autoškoly. Za nějakou dobu už si vás váš instruktor pozve na jízdy. A teď začíná ta sranda.

Myslím, že je individuální, od čeho a jak se začnete učit. Já začínala jezdit v provozu. Zároveň jsem se také musela sama učit na testy, které jsme v autoškole nijak neprocvičovali, zkrátka učila jsem se vše za pochodu. A jsem za to i ráda, různé situace donutí člověka je vyřešit, když nemá jinou možnost. Rychle jsem se učila a hlavně mě to bavilo, naučit se řadit není nic těžkého, pak už to jde samo, jen vědět, kdy zmáčknout brzdu a spojku. Motorka byla sice těžká a jednou mi kvůli tomu, že jsem ji moc naklonila, spadla na zem, ale zrovna jsem zastavila na křižovatce a naštěstí vyvázla jen s modřinami. Pak už jsem si dávala pozor.

Instruktor mě vždy hlídal ze svého auta, se kterým jezdil stále za mnou. Žák autoškoly má jednu menší výhodu, a to tu, že ostatní řidiči jsou si vědomi toho, že se teprve učí, a berou na to (většinou) ohledy. Žák bývá označen reflexní vestou s velkým písmenem L, jak to u autoškoly bývá. Ovšem ne všichni řidiči jsou tak ohleduplní. Párkrát se mi také stalo, že jsem musela brzdit kvůli chybě a neohleduplnosti ostatních řidičů. Člověk si musí dávat pozor pořád a sledovat značky a situace.

Poté, co mi jízda v provozu šla, jsme zamířili na parkoviště, z čehož se taky skládá část zkoušky, jde hlavně o prověření schopností nového řidiče, a to především brždění, schopnost vytočit se v úzkém prostoru a zručnost ve vysoké rychlosti. Tam nás bylo více a jezdili jsme mezi různě rozmístěnými kužely.

Teď už jsem na konci této cesty a budu skládat zkoušky. Musím napsat testy na dopravním úřadě a pak složit test z jízdy. Těším se, co mě čeká dál, ale musím být stále opatrná. Tak mi držte palce, ať se mi to povede. A nemějte z autoškoly strach, není to nic složitého.