Alíkoviny

Co prozradila Ewa Farna před startem turné Buď virtuální + videopozdrav čtenářům serveru Alík.cz

vydáno  v 9:57
Neperou se o ni kluci v tanečních? Jaký předmět by ve škole klidně vynechala? Proč na faceboku odpovídá někdy anglicky? Jak se prala s psaním textů pro nové CD? Bojí se víc světa reálného nebo virtuálního? To a mnoho dalšího pro server Alík.cz před startem turné Virtuální prozradila Ewa Farna.
Ewa Farna brzo vyrazí na své druhé turné.

Autor fotky: Radka Páleníková, Alík.cz

Rub i líc popularity si šestnáctiletá rodačka ze severomoravské Vendryně užívá opravdu vrchovatě. Zatímco učitelé jsou zvědavi především na její znalosti právě probírané látky, fanoušci (někdy též zvaní farnoušci) čekají na každý další vzkaz na facebooku.

Když ho napíše česky, zlobí se na ni příznivci z Polska a opačně. Pokud nechce tedy nahněvat ani jednu z těchto velkých skupin fanoušků, tak zvolí angličtinu. K běžným aktivitám svých vrstevníků (škola, taneční) si tahle energická dívka už přes dva roky přidává koncerty a vše, co k tomu patří.

Poprvé jsem se s Ewou Farnou setkala poslední lednový den v roce 2007. Právě skončila natáčení pořadu v TV Óčko a chystala se na cestu z Prahy domů, do severomoravské Vendryně. Ačkoli ji čekala cesta dlouhá téměř 400 kilometrů, udělala si chvíli čas a zodpověděla dotazy, které jste jí na Alíka napsali.

Tenkrát jsem si říkala, že jsem zvědavá, co tahle školačka dokáže. Bylo vidět, že má velkou chuť zpívat. Ale co se stane, až pozná, že koncerty a celý kolotoč s nimi spojený není vždy jen zábava, že bude muset ve volných chvílích dohánět školní látku – nepřestane ji to bavit?

Od našeho prvního setkání utekly dva roky. Některé věci dělá Ewa podobně, jako tisíce jejich vrstevníků: druhým rokem navštěvuje gymnázium a za sebou má první krůčky v tanečních.

Ale zároveň jsou dny, kdy má třeba celý den zaplněný povinnostmi kolem zpívání. Ráno usedne do studia Snídaně s Novou a pak už dává jeden rozhovor za druhým. K mému překvapení se do všeho stále pouští s velkým nasazením a chutí.

Vzkaz, který uživatelům serveru Alík napsala Ewa v roce 2007:

Ahoj Alíci!!!

Tady Ewa Farna, Zdravím Vás všechny!!! Toto je jediný názor, kometář nebo odkaz který jsem kdy na netu napsala. Takže jestli někde naleznete nějaký komentář na nějakém blogu nebo tak,tak to NEPÍŠŮ JÁ!!! Díky. Doufám, že se Vám líbí můj druhý klip. Můžete se taky juknout na www.ewafarna.cz- jsou to mé stránky. Jěště jedou zdravím...mějte se hezky....papa
Ewa

Autor: Pravá Ewa:) Přidáno: 31. ledna 2007

Vzkaz současný uslyšíte, když si pustíte následující video. Zároveň je pozvánkou na turné Virtuální, které startuje 3. listopadu v Brně.

InsertSingleVideo

Na turné, které startuje 3. listopadu v Brně, chystáš show s mnoha převleky. Jak jsi na tom v "civilním" životě? Co rozhoduje o tom, co si vezmeš?
Různě - podle nálady. Většinou se rozhodnu večer. Ráno, když mne probudí budík, tak ještě ležím a přemýšlím co si dám na sebe. Protože když vstanu, tak se už úplně probudím a budu se koukat do tý skříně a teď jako co si vemu.

Ewa Tour buď Virtuální

Brno, 3. 11. 2009
Pardubice, 7. 11. 2009
Liberec, 11. 11. 2009
Zlín, 20. 11. 2009
Opava, 26. 11. 2009
Praha, 6. 12. 2009

Určitě přemýšlím, aby to tak nějak trošku vypadalo. Ale že bych se s tím nějak strašně trápila, tak to ne. Přemýšlím nad tím taky podle počasí, samozřejmě, i podle akce, na kterou jdu: jestli jdu do školy, na koncert. Prostě jako normální puberťačka...

Máš nějakou oblíbenou barvu?
Já fakt nemám oblíbený barvy. Mám ráda barvy výrazný. Maminka dělá jako hobby typologii. Vždycky říká komu jaký barvy sluší a jaký je typ. Mně říká, že se ke mně hodí jenom výrazný, pestrý barvy. Může to být i růžová, ale pestrá. Já rozhodně jsem pro takový barvičky… Ale šedou mám taky ráda. Černá, šedá, červená, fialová…

Takže barva, kterou by sis na sebe nevzala, není?
Spíš jde o kombinaci těch barev. Nemám ráda, když se spojí zelená s takovou zrzavou - oranžovou. To se mi nelíbí, třeba.

V rozhovorech jsi prozradila, že nejoblíbenější předmět je angličtina, nejméně oblíbená matematika, neutrální hudebka. Máš nějakého oblíbeného učitele? Buď ze základky nebo teď na gymnáziu? Kdo by si podle tebe třeba zasloužil titul nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos?
My máme vůbec strašně dobrý učitele. Co předmět, to dobrej učitel. Máme vtipný učitele, ty jsou super. Sice mají trošku menší respekt, ale to až tak nevadí. Na druhou stranu máme i přísný učitele, ale ti zas hodně naučí, což je taky dobře.

Já mám hrozně ráda učitele, který nás učí dějepis. Učí nás vlastně první rok dějepis, je strašně charismatickej… Není typ učitele, který přijde a vyzkouší vás tak, že vám dá 50 otázek, řekni mi kdy bylo to, to, to... On se neptá na data, ale ptá se obecně. Co se to stalo, proč to tak je, s čím se to váže. Takový věci, který fakt využijete. A pak ještě navíc, když člověk odpoví, tak mu dá dvě otázky, aby zjistil, orientuje se – neorientuje se. Mezi tím dává fóry, člověk se usměje a je to fajn.

V létě ti bylo šestnáct. K tvému věku patří taneční. Chodíš?
Chodim. Už umíme čaču, valčík, džajv.

A není v tanečních problém, že při volence všichni zamíří k tobě?
Ne, vůbec ne. (smích)

Koukala jsem na facebooku, že tam odpovídáš česky, polsky, občas taky anglicky. Nepletou se ti někdy ty jazyky?
Při mluvení ani ne, ale spíš při zpívání. U toho zpívání se to plete hrozně. Nejhorší je, když máte tu písničku zažitou v nějakým jazyce a pak se udělá text třeba v češtině nebo v polštině a teďka zpíváte polský koncert a jede vám český text v hlavě. Takže to je strašně těžký.

Ale co se týče mluvení, tak ne. To je v pohodě. Víceméně se snažím na facebooku psát tak i tak, ale občas mne mrzí, že to fanoušci berou tak, že "ty píšeš pořád česky, nebo ty píšeš pořád polsky". Přitom se fakt snažím nepsat polsky o tom, že jsem byla dneska ve Snídani s Novou, když Poláci stejně nevědí, co to je. Jelikož mám teďka víc aktivit v Česku, tak píšu víc česky. A když si nevím rady, tak píšu anglicky.

Jak zpíváš na Slovensku?
Česky. Tam těch koncertů tolik není, tak zpívám česky.

Nevadí ti, že se za tebe velmi často někdo vydává? Řešíš to nějak?
Bohužel, to se asi ani řešit nedá. Lidi mně kolikrát poznají v médiích. Pak si myslí, že si se mnou píšou a že mne normálně znají. Hrozně moc lidí to tak má. Hlavně v Polsku, tam je hodně serverů, kde se za mne někdo vydává. Mně to občas mrzí, protože jakoby proč? Když pak třeba na koncertě za mnou přijde fanoušek "Máš pro mě ten náramek?" A já říkám. "Jaký náramek?" A on: "Jak jsi mi psala na ICQ, že mi dáš ten náramek."

Takže takový věci se pak stávaj. Stávají se dokonce takový věci, že i někteří "novináři" dělají "rozhovor" podobným způsobem. Párkrát se stalo, že vyšly články nebo rozhovory, který poskytl někdo úplně jiný. Ne třeba celý rozhovory, ale nějaké věci.

Zpovzdálí se zdá, že máš jeden úspěch za druhým. Nebo jsou občas i nějaké neúspěchy?
Myslím si, že ty nejdůležitější věci mám: jsem zdravá, jsem šťastná, mám rodinu, přátele a dělám, to co mně baví. Takže vlastně ani ne. Občas jsou takový nějaký malý věci, který mne trápí, jsou smutný, ale když se na to kouknu víc obecně, tak si myslím, že si nemám nač stěžovat.

A je něco, co se ti nepovedlo?
Tak s tou školou, ta matika. Matika mi nikdy nešla a asi nikdy nepůjde. Ale jinak... Mně nejde hodně věcí, takhle přímo vyjmenovat.

Pro svou novou desku jsi prý napsala i nějaké texty. Jak vznikaly?
Na novou desku jsem psala asi šest textů. Ty uslyší posluchači na turné. Tam budou všechny písničky z novýho alba. A pak jsem napsala ještě jednu písničku úplně celou, tedy text i hudbu. Jmenuje se Déšť a jsem s ní spokojená. Taky bude na desce.

A čí to byl nápad, abys psala texty?
Dostala jsem písničky a řekla jsem, že se chci víc soustředit na texty, že bych chtěla něco zkusit sama. Bylo ale strašně málo času. Já jsem to zkusila a ono to naštěstí vyšlo.

A je těžké psát texty?
Není to fakt jednoduchý, psát texty nebo hudbu. Přesto si myslím, že jsem to napsala docela rychle. Jeden text mi trval třeba dvě hodiny, což je strašně málo.

Dostala jsem dvě písničky a na druhý den už jsme je měli nahrávat. Už je taky psali textaři. Tak jsem řekla, ať je napíšou textaři, kdybych to nestihla, ale já to zkusím napsat taky. Nespala jsem celou noc. Psala jsem od jedenácti večer asi do pěti do rána, dva texty jsem napsala a ony prošly. Takže jsem nadšená. Psala jsem to rukou a škrtala v tom. Ale víc textů jsem psala na počítači. Už jsem prostě virtuální…

Přijde ti nebezpečnější (zrádnější) svět reálný nebo virtuální?
Nebezpečnější? Ten virtuální. Protože za tu virtualitu, za tu virtuální realitu, za ten facebook, ICQ a e-maily se můžou schovávat různý lidi. Takže když toho člověka poznáte, tak na tom internetu je to ještě častější. Tam opravdu nikdy nevíte, kdo se s váma baví.

Když jdeš po ulici někam sama, zkoušíš se nějak maskovat, třeba brýlema, kapucou, aby tě ostatní neokukovali? Nebo to neřešíš?
Většinou se neoblékám tak, aby mne všichni viděli, ale já moc sama nechodím. Bojím se. Vždycky jsem se bála. Pak jsem dostala nějaký výhružný věci… Nechci své poprvé zažít někde v křoví. Takže radši vždycky chodím s někým.

O prázdninách jsi měla obrovský úspěch v Polsku, kde se tvá písnička Cicho (Ticho) stala hitem léta. Když zpíváš písničku na pódiu, je to pokaždé stejné a nebo vnímáš atmosféru kolem?
Je to různý. Když vám do uší nacpou špunty, tak neslyšíte vůbec nic od těch lidí. Ale já se snažím vnímat tu atmosféru, aby právě ten koncert byl vždycky jinej. Publikum je jiný v Praze a v Berouně už zase jiný. Takže fakt každé město jiné publikum, jiná atmosféra a jiné reakce.

Co se týče těch úspěchů v Polsku, moc se to povedlo. Já jsem to fakt nečekala. Bylo to najednou takový bum. Ty první písničky mně ještě neomrzely. Třeba Ticho mne ještě neomrzelo. Zpívám ho ráda a často. A vím, že kdyby mne omrzelo, tak ho s kapelou oblíkneme do nového kabátu, do nové podoby, díky které mně to zase začne bavit. To je takový recept.

Ewa Farna

Ewa se narodila 12. 8. 1993 v Třinci. Žije ve Vendryni, navštěvuje 2. ročník Gymnázia s polským jazykem vyučovacím v Českém Těšíně. Hudbě se věnuje od dětství, 5 a půl roku navštěvovala ZUŠ v Třinci (hra na klavír). Dále navštěvovala 2 roky základní pohybové výchovy (soubor Rytmika při HV PZKO Český Těšín). Ráda sportuje, byla členkou oddílu sjezdového lyžování Ski Beskyd Velká Rača (3 sezóny). Má ráda hudbu, tanec, herectví, ráda zpívá, fotí, nakupuje a také si s chutí vyrazí někam s kamarádkami.

Vydala alba - Měls mě vůbec rád (2006), Ticho (2007) a Sam na sam (2007) - polská verze jejího debutu. Ewa, jako historicky nejmladší zpěvačka, vyrazila se svojí kapelou De Rocx na samostatné koncertní turné po České republice a zastavila se v 18 městech. Z turné bylo vydáno živé DVD a CD Blíž ke hvězdám, které bylo oceněno Deskou roku 2008 za nejprodávanější DVD u nás. Na jaře 2009 Ewě vyšlo polské album Cicho. Píseň Cicho se stala v létě 2009 polským hitem léta.
Zdroj www.ewafarna.cz

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (32)

Příspěvek z 21. listopadu 2009 v 8:33.
avrileck v něm napsal:

Natysek

Co pisete o evicce ty hnusny veci jste blby.104

Příspěvek z 15. listopadu 2009 v 8:20.
kaylabalabanova v něm napsal:

Ewička Farnička

10Ewa je ta nej nej a nej zpěvačka na světě.10

Příspěvek z 3. listopadu 2009 v 18:23.
Peťka6 v něm napsal:

Noa tak tobě se nelíbí je suuuuuuuuuuuuuupeeer