Alíkovina

Co se dá dělat v zimě

vydáno  •  Zima

V zimě se nedají dělat některé věci, které se dají dělat v létě, ale taky naopak. V zimě se dá jezdit na lyžích nebo sáňkách, bruslit, dají se stavět sněhuláci a podobně. Ale ne všechno se dá dělat pokaždé.

Sněhulák v lednu 2010, © Pralinka2

Máme březen, tedy měsíc, kdy už někdy přichází jaro, ale na horách je ještě hodně sněhu. A některé roky i po polovině března ještě přichází zima. A tak bychom si mohli zavzpomínat, co všechno se v zimě dá dělat.

V zimě, když je to skutečná zima s mrazem a sněhem a nikoli nějaká nepodařená parodie na podzim, se dá dělat spousta zajímavých věcí. Pravda, asi moc neoceníme celodenní ležení u rybníka a podobné ryze letní aktivity, ale zima zase přináší mnohé příležitosti, které nemáme v létě. Dá se například lyžovat, sáňkovat, koulovat se, stavět sněhuláky, bruslit, a nebo se i jen tak procházet, třeba v místech, kde se v létě procházet nedá, protože tam je voda nebo bažina. Ale ne každý sníh je vhodný pro všechny zábavy spojené se sněhem. Některé druhy sněhu jsou pro některé aktivity veskrze nevhodné.

Sněhulák
Jednou z oblíbených činností v zimě je stavění sněhuláků. Tato činnost se dá provozovat i na omezeném prostoru, třeba na dvorku nebo na zahradě nebo na plácku před panelákem. Ale nejde dělat s každým sněhem. Prachový prašan napadlý při teplotě hodně pod nulou nám není nic platný, ten se sype a kouli na sněhuláka z něj neuděláte. Na sněhuláka je zapotřebí sníh s teplotou kolem 0 °C, ne mokrý, ale přiměřeně vlhký, aby dobře lepil a dala se z něj udělat koule. Ideální je, když větší množství takového sněhu napadne při teplotě kolem 0 °C. Dá se použít i sníh, který vznikne z prašanu, když se trochu oteplí a prašan zvlhne a změkne, ale v takovém případě změkne zpočátku jen povrchová vrstvička toho sněhu a úplně ideální na sněhuláka to není.

Sněhulák v únoru 2019, © Pralinka2

Když je dobrý sníh, dají se stavět nejen sněhuláci, ale i například různé další stavby ze sněhu, například iglú nebo sněhové boudičky.

Sněhulák a sněhobá bouda, v Německu v lednu 2019, © Pralinka2

A podobně se dají stavět nejen sněhuláci připomínající postavu člověka, ale i například sochy různých zvířátek.

Sněhová socha v Jablonci nad Nisou v únoru 2012, © Pralinka2

A pokud nemůžete nebo nechcete jít ven, existuje tu i možnost si malého sněhuláčka postavit i za oknem.

Sněhulák za oknem v únoru 2010, © Pralinka2

Lyžování a sáňkování
Když není sníh úplně ideální na sněhuláka, dá se například lyžovat nebo sáňkovat. Sáňkování je docela jednoduché, prostě se sáňky vytáhnou na kopec, nasedne se a jede se dolů. Lyžovat je možné na běžkách nebo na sjezdovkách. Sjezdování má tu výhodu, že sjezdovky jsou upravované umělým sněhem i v období s nedostatkem sněhu, takže jsou dostupné i v případě, že ještě nenapadl sníh. Sáňkovat i lyžovat se dá na prašanu i na vlhkém sněhu. Běžkování usnadňují běžkařské stopy, které někdy vznikají projetím několika běžkařů za sebou, ale někdy jsou strojně upravené. Po těch strojně upravených se jezdí líp, ale jejich úprava stojí peníze. Využívání těchto uměle upravených běžkařských stop je zatím bezplatné, ale je možné, že někdy v budoucnu budou uměle upravené běžkařské stopy zpoplatněné podobně jako dnes sjezdovky.

Trasa pro běžky v únoru 2019, © Pralinka2

Když je sníh dostatečně měkký, tak se při lyžování nemusíme příliš bát ani případných pádů.

Lyžování v únoru 2005, © Pralinka2

Naproti tomu když je tvrdý a zledovatělý sníh, mohou být případné pády nejen nepříjemné, ale i nebezpečné (fotku sanitky sem dávat nebudu). Když je sníh hodně tvrdý a zledovatělý, pak se lyže i sáňky hůř ovládají a při jízdě je zapotřebí zvýšená opatrnost.

Koulování
Pro koulování je zapotřebí podobný sníh jako na sněhuláka, tedy měkký lepkavý mírně vlhký, ze kterého se dá dobře uplácat sněhová koule. Se sypkým prašanem se toho moc nenadělá; můžeme takový sníh chvíli zahřívat v dlani, než se ohřeje a zvlhne, ale dost to narušuje plynulost koulování. Prašan můžeme leda tak někomu nasypat za límec, což je sice děsná legrace, ale pokud je kamarád náchylný na nachlazení a nemá nic suchého na převlečení, může z takové legrace onemocnět.

A co rozhodně nelze doporučit, je „koulování“ zledovatělým sněhem, tedy například ze zledovatělého sněhu vylomit půlmetrový několikakilový kus ledu/sněhu a po někom ho hodit. Určitě je lepší s kamarádem strávit další dny na sněhu, než ho následující dny navštěvovat v nemocnici.

Jiné blbnutí na sněhu
Když napadne opravdu velké množství opravdu prachového prašanu, nabízí se zase jiné zábavy. Sněhuláka z toho nepostavíte, na běžkách se tím budete stěží brodit a i na sjezdovce musíte počkat, než vám ji upraví. Ale takový sníh nabízí zase jiné zábavy. Pokud jsi pes, můžeš se například probíhat s broděním až po hlavu ve sněhu.

Pes ve sněhu v Jablonci nad Nisou v únoru 2010, © Pralinka2

Případně se v takovém sněhu dá různě jinak dovádět, například se zahrabávat nebo do něj skákat.

Skákání do sněhu v únoru 2010, © Pralinka2

Samozřejmě v takovém případě je zapotřebí si ověřit, že je to bezpečné a že sníh neskrývá nějaké nebezpečné předměty, třeba klacky, větve nebo nějaké zbytky konstrukcí.

Bruslení
Když mrzne a není sníh, dá se bruslit. Existuje hodně uměle chlazených areálů, kde se dá bruslit, i když venku nemrzne. Ale stejně má něco do sebe si vyrazit jen tak volně na nějaké jezero nebo řeku a bruslit až k obzoru... V takovém případě je vhodnější hladký led bez sněhu. U větších ploch také není vhodné, když je moc větrno, protože se led může rozlámat a být nerovný.
Ale na volné přírodní vodě je zejména zapotřebí si dávat pozor na tloušťku ledu. Zejména u tekoucích vod (řeky) může být velmi nerovnoměrná. Na jednom místě bezpečně vlezete na led, a o pár desítek metrů dál se proboříte. Pokud možno na led nechoďte bez vědomí někoho, kdo může v případě problému zavolat pomoc. A když netrvají tuhé mrazy, tak i když bylo pořád pod nulou, tak pozor, voda pod ledem má teplotu nad nulou a led může pozvolna ubývat, i když nad ním ještě slabě mrzne. A časem se pak na ledu objevují trhliny, a tehdy vstup na led rozhodně nelze doporučit.

Trhliny na zamrzlém jezeře v únoru 2012, © Pralinka2



Zimní turistika
Existují některé aktivity, které jsou celoroční, lze je tedy provozovat i v zimě. Je to například pěší turistika. Je pravda, že některé cesty jsou v zimě kluzké a chůze po nich vyžaduje vhodné vybavení, ale možné to je. I když v horských oblastech je nutné nějak rozumě koexistovat s lyžaři. Kromě turistické chůze jsou možné i další turistické aktivity, například táboření (ovšem stejně jako v létě jen tam, kde je to povoleno).

Stanování ve sněhu v únoru 2004, © Pralinka2

Obdivování zimní krajiny
Kromě aktivních aktivit, které zde byly jmenovány, je možné se v zimě také jen tak procházet, rozhlížet se a obdivovat krajinu. V zimě je k vidění leccos, co v létě k vidění být nemusí. Tak například nezřídka je v zimním období z hor krásný výhled na mlhu pod sebou.

Zimní pohled z Lysé hory v únoru 2010, © Pralinka2

A v zimě zejména nad mlhou a v chladnějším vzduchu bývá daleký výhled, mnohdy i přes 100 kilometrů, takže například z Lysé hory v Beskydech mohou být krásně vidět slovenské hory, nejen Malá a Velká Fatra, ale i Vysoké Tatry.

Tatry z Lysé hory v Beskydech v lednu 2015, © Pralinka2

A nebo například z Krušných hor může být vidět Šumava nebo Krkonoše, a Krkonoše bývají vidět i z Králického Sněžníku, a podobně.
Ale i když není vidět tak daleko, vznikají zajímavé útvary, které bychom v létě marně hledali. Například při mlze a větru vzniká námraza, která může nabývat zajímavých tvarů a velikostí.

Námraza na tyči v únoru 2005, © Pralinka2

Při mlze a bezvětří naopak může vznikat jinovatka.

Jinovatka v lednu 2010, © Pralinka2

Jedno z nejhorších počasí, co můžete v zimě potkat, je mrznoucí déšť. To je déšť, který se vyskytuje při mrazu. Při něm vzniká ledovka, která pokrývá nejen silnice a chodníky, ale i dráty, větve, sloupy a podobné předměty. Při mrznoucím dešti můžete udělat dvě věci: Buď zůstat zalezlí v domě, nebo vyjít ven a rozbít si ústa. Ale i ledovka má něco do sebe, protože pohled na stromy pokryté ledovkou může taky být zajímavý.

Ledovka na stromě v polské části Jizerských hor v únoru 2015, © Pralinka2

Koneckonců i ten prašan je nepříjemný například pro dopravu, protože může pronikat například do některých částí dopravních prostředků a tam dělat komplikace.

Zasněžený podvozek lokomotivy v lednu 2010, © Pralinka2

Takové jevy jako jinovatka, námraza a ledovka se mohou tvořit i na elektrických drátech včetně trolejbusových, tramvajových a vlakových. V menším množství pak vytvářejí při jízdě zajímavé optické a akustické efekty, tedy jiskření. Při větším množství pak zejména ledovka může jízdu elektrického dopravního prostředku úplně znemožnit.

Jedna z věcí, které se u nás vyskytují v zimě, i když se zimou tak úplně nesouvisí, je konec roku a začátek nového. Přestože to není úplně zimní záležitost, můžeme to taky zmínit. Jsou to silvestrovské ohňostroje, ke kterým dochází i přes opakovaná upozornění, že je to nebezpečné a že to vadí zejména pejskům.

Tak tolik k tomu, co se například dá dělat v zimě. Jestli chcete, můžete napsat do komentáře, nebo i do vlastního článku, co v zimě děláte vy.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (3)

Příspěvek z 15. března v 18:16.
paratko2323 v něm napsala:

velmi krásný článek
nejspíš ten nejlepší co jsem četlaR^

Příspěvek z 15. března v 15:16.
majdula2000 v něm napsala:

Není zima? Od kdy? Jaro přeci začíná až 21. března.;-)

Příspěvek z 15. března ve 14:53.
kajca v něm napsala:

Pěkný článek ale využije se asi někdy jindy. Protože už není zima;-D:-> ale važně pěkný článek