Jak vzniká bouřka?

Bouřka je výsledkem silných procesů v atmosféře. Vše začíná, když slunce ohřívá zemský povrch. Teplý vzduch stoupá vzhůru a s sebou nese i vlhkost. Když vystoupá dostatečně vysoko, ochladí se a vodní pára začne kondenzovat – to znamená, že se mění zpět na malé kapky vody, které tvoří mraky.

Pokud se v mraku hromadí dost energie a vlhkosti, může se z něj stát cumulonimbus – typický vysoký, mohutný bouřkový mrak, který může sahat až do výšky 10 až 15 kilometrů. V něm pak vznikají silné proudy vzduchu, ledové krystalky, kapky vody a elektrický náboj.

A tady přichází na scénu blesky.

Co je to blesk?

Blesk je obrovský výboj elektrické energie mezi částmi mraku nebo mezi mrakem a zemí. V bouřkovém mraku se částice pohybují a třou o sebe, což způsobuje, že se různé části mraku nabíjejí elektricky – horní část kladně, dolní záporně.

Když je rozdíl nábojů příliš velký, dojde k výboji – blesku. Ten může trvat jen zlomek sekundy, ale jeho teplota je vyšší než teplota na povrchu Slunce – až 30 000 °C! Vzduch se při výboji prudce rozepne, a právě to vytváří zvuk hromu.

Hrom nebo blesk první?

Možná už jsi slyšel, že nejdřív vidíš blesk a pak slyšíš hrom. Je to proto, že světlo se šíří rychleji než zvuk. Můžeš si díky tomu i odhadnout, jak daleko bouřka je – počítej sekundy mezi bleskem a hromem, a každé 3 sekundy znamenají přibližně 1 kilometr.

Například: uvidíš blesk, začneš počítat – „jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest“ – a pak uslyšíš hrom. Znamená to, že bouřka je asi 2 kilometry daleko.

Bouřka není jen blesky a hromy

Bouřka s sebou často přináší prudký déšť, kroupy, silný vítr nebo dokonce tornáda (i když v Česku spíše výjimečně). V některých případech může dojít k povodním nebo výpadkům elektřiny.

Ale i když bouřka může být nebezpečná, je také důležitá pro přírodu. Přináší vláhu, čistí vzduch a během výbojů vzniká ozon.

Jak se chovat během bouřky?

Když se blíží bouřka, je dobré se chránit. Tady je několik zásadních pravidel:

• Nezůstávej venku na otevřeném prostranství, jako je louka nebo vrchol kopce.
• Nevstupuj do vody – ani do bazénu, ani do řeky nebo jezera.
• Nevycházej s deštníkem s kovovou konstrukcí – kov přitahuje elektřinu.
• Neukrývej se pod osamělý strom – blesk často udeří právě do nejvyššího bodu.
• Doma se vyhni kontaktu s elektrickými spotřebiči a nevytahuj kabely ze zásuvek během bouřky.

Bouřka jako přírodní divadlo

Přestože může být bouřka hrozivá, mnoho lidí ji považuje za jeden z nejúžasnějších přírodních úkazů. Fotografové i vědci ji sledují, zkoumají a snaží se jí porozumět. Existují dokonce lidé, kteří za bouřkami cestují – říká se jim lovci bouří.

Bouřky jsou fascinující připomínkou toho, jak silná dokáže příroda být. A i když ji nedokážeme ovládat, můžeme ji poznávat, chápat – a chovat se s respektem.

Zajímavosti o bouřkách, které tě možná překvapí

Nejsilnější blesk všech dob

V roce 2020 byl zaznamenán nejdelší blesk na světě – měřil neuvěřitelných 768 kilometrů! To je jako cesta z Prahy až do Košic! Byl zaznamenán v Jižní Americe a překonal dosavadní rekord o stovky kilometrů.

Kolik blesků udeří každý den?

Na celé planetě Zemi udeří průměrně více než 8 milionů blesků denně! To je asi 100 blesků za sekundu. A nejlepší místo pro jejich pozorování? Jezero Maracaibo ve Venezuele – tam se bouří až 260 dní v roce!

Zvířata, která „předpovídají“ bouřku

Mnoho zvířat má mimořádně citlivé smysly, díky kterým vycítí změny v atmosféře ještě předtím, než bouře přijde. Například:

• Psi a kočky mohou být nervózní nebo se schovávat.
• Krávy si často lehnou na zem.
• Ptáci se snaží rychle najít úkryt a ztichnou.

Modrý blesk, červený duch a jiné podivnosti

Vědci objevili i další zvláštní elektrické jevy spojené s bouřkami, jako jsou tzv. red sprites (červení duchové) nebo blue jets (modré trysky), které vybuchují z bouřkových mraků nahoru do vesmíru. Vypadají jako z nějakého sci-fi filmu a nejsou pouhým okem většinou vidět.

Závěrečný kvíz

Zdroje

• Jak vzniká bouřka?
• Bouřka