Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Co umí šikana

    vydáno  •  Šikana

    Žila byla jednou jedna holčina, Andula se jmenovala. Měla velmi starostlivé rodiče, kteří jí dávali tu nejlepší možnou péči. Malá Andulka byla velmi zvídavá, milovala přírodu, zvířata, ráda kreslila, často chodila s maminkou na procházky a ve školce měla spoustu kamarádek.

    Šikana, © rebbeccadevitt0

    Bohužel, krátce po Andulčiných sedmých narozeninách se rodinka přestěhovala a Andula nastoupila do třídy s úplně neznámými dětmi, jelikož její staří kamarádi ze školky šli do jiné školy. V nové třídě byla ale situace jiná. Andulka, přivyklá divokým honičkám a šprýmům, kterým dříve ve školce holdovala, si chtěla hrát tak, jak byla zvyklá, holčičky ze třídy však její vášeň nesdílely. Navíc považovaly skauting a přírodu za něco pro malou dámu nevhodného. To byl první kámen úrazu.

    Čas běžel a Andula rostla. Nastoupila nyní do čtvrté třídy. Předtím se stihla skamarádit s Jonášem, jelikož si s holkami, které pořád jen řešily drby, pomluvy, módu a zpěvačky, neměla moc co říct. Jonáš se stal jejím nejlepším přítelem. To se ale mělo změnit.

    Do třídy s Andulou totiž chodila tři nedobrá děvčátka. Ta první, Gábina, vyrůstala v rodině, kde hádky byly na pořadu dne. Proto, aby přežila, musela se i Gábina zocelit a to především fyzicky. Zároveň však záviděla všem ostatním dětem jejich dobré vztahy s rodiči. Druhá byla Olina, ta měla přesně opačný problém – její bohatí rodiče by jí snesli i modré z nebe. A Olinka toho náležitě využívala. Oblečení do školy musela mít pouze značkové a o sobě si myslela bůhví co. Poslední, Irena, byla nejlepší žákyní ve třídě, pravá šprtka s velkým Š. Zdánlivě hodný, roztomilý, naprosto dokonalý andílek vždy po boku paní učitelky. Jen co se ale dveře zavřely, roznášela Irena se zákeřnou radostí kdejakou citlivou informaci o komkoliv.

    Každá z nich měla důvod Andulu nesnášet. Pro Gábinu byla konkurencí – stejně chytrá a šikovná jak ona, učitelé si dovolili chválit i Andulu, což v Gábině vzbuzovalo nesmírnou žárlivost. Olina s Irenou zase nemohly přenést přes srdce (nebo spíš nechtěly) pro ně nepochopitelnou zálibu Anduly v přírodovědě a odmítání klasických holčičích zájmů. A holka, co neřeší módu, zpěváky, pomluvy a nehraje si s panenkami, není holka, ale omyl.

    Začalo to nenápadně. Na začátku čtvrté třídy se s Andulou najednou přestal bavit Jonáš. Vyčetl jí, že je blbá kráva, a počal ji ignorovat. Andula byla nešťastná a dlouho ztracené přátelství oplakávala. Vůbec nevěděla, co udělala špatně. A dál to bylo jen horší. Jonáš vyzradil ostatním všechna její tajemství, o jejichž roznos se postarala Irena, a Andula schytala výsměch. Najednou spolužáci pochopili, že si k Andule mohou dovolit cokoliv. Vždyť je to přeci legrace, když v tom nejsem já. Urážky, posměch, pomluvy, vyhánění ze skupin a ignorace začaly být na denním pořádku. K tomu se přidala Gábina, která si náramně užívala nadávat Andule do postiženců, hlupáků, bezmozků a hříček přírody.

    Andule se chování spolužáků vůbec nelíbilo a vůbec nechápala, co jim provedla. Když jí jednoho dne Gábina vyhrožoval, že jestli jí nedá svačinu, tak ji zmlátí, svěřila se Andula paní učitelce. Ta dala Gábině poznámku a Gábina se Andule šla okamžitě pomstít. Ostatní spolužáci ze třídy se k tomu raději nevyjadřovali a šli těm třem na ruku, jelikož se jich báli. Ale Andula to nenechala být. Šla za rodiči a vše jim řekla. Ti se naštvali a sešli se s ředitelem. Ten jim však nevěřil. U paní učitelky pochodili lépe. Svolala rodiče všech tří holčin, ti ale tvrdili, že je to lež, a své děti kryli. A tak se Andula smířila se svým osudem.

    Snažila se nevnímat ty potupné nadávky, strkání, fackování a kopání, snědené svačiny, posměšky a odstrkování při tělocviku, výsměch při prezentaci projektů. Raději se uzavřela do sebe.

    Jenže chování spolužáků někdy ignorovat nešlo. Zvlášť, když se bavili děláním naschválů. Jeden takový byl před začátkem vyučování, kdy si Andula sedla vedle Oliny, která se však zhnuseně zvedla a prohlásila:
    „Fuj, ty smrdíš! Ještě od tebe něco chytím.“
    Nato se Andula rozbrečela.

    Naštěstí se jí povedlo v páté třídě udělat přijímačky na gympl. Tam si našla kamarádku a snažila se na poslední dva roky zapomenout. To ale nešlo. Andula začala trpět depresemi. Řešila je alkoholem, kouřením, sebepoškozováním. Nakonec se ve svých patnácti letech pokusila o sebevraždu a skončila na dva měsíce v léčebně. Vyvinula se jí úzkostně depresivní porucha, která je prakticky neléčitelná a Andula bude trpět do konce života.

    Proto si pamatujte, že šikanovat ostatní není žádná legrace a svého spolužáka můžete tak i zabít. To snad nechcete, ne? A pro ty, kdo ví, že v jeho okolí k šikaně dochází – buďte té dobroty a nepřidávejte se. Místo toho se vzmužte a oběť podpořte. Oznamte šikanu vyučujícím, nekryjte ji! Pak se i vy totiž stáváte těmi, co šikanovanému ubližují...

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (9)

    Příspěvek z 21. června 2018 ve 22:42.
    kikionka1 v něm napsala:

    magdička8 - to právě nikdo neví...

    Příspěvek z 10. června 2018 ve 21:25.
    magdička8 v něm napsal:

    A co udelala Jonasovi?

    Příspěvek z 10. června 2018 v 0:15.
    al-maty v něm napsal:

    Opravdu je úzkostně-depresivní porucha neléčitelná? 8-o