Corgi je malé plemeno pocházející z Velšska. Dělí se na dvě „podskupiny“ – cardigan a pembroke. Corgi pembroke pochází z pembrokeské oblasti a mají kratší ocásek, menší uši, cardigan má zase „liščí“ hlavu a větší uši. Corgi se dá z velštiny přeložit jako „trpasličí pes“.
Ačkoliv se to může zdát někomu vtipné, corgi patří mezi ovčácká a pastevecká plemena. Dnes se využívá jako společenské plemeno, je to také dobrý hlídač.
Tyto pejsky si také oblíbila královna Alžběta 2. Prvního pejska dostala od svého otce a od té doby jich měla nespočet, až do konce svého života.
A nyní si řekneme velšskou pověst o těchto malých chlupáčcích. Říká se, že corgi vytvořily víly, kvůli tomu, že létání na delší vzdálenosti, i kvůli jejich slabým křídlům, bylo náročné. A proto vytvořily tyto pejsky, aby na nich mohly jezdit, tak jako lidé jezdili na koních.
Když se jednoho dne projížděli vílí král s královnou, všimli si lidí, jak tvrdě pracují, aby se uživili. Pokaždé, když projížděli kolem, viděli, jak lidé pořád pracují a pracují a jen stěží si odpočinou, a přišlo jim lidí líto. Král byl tak rozlícený tím, že nemají čas na zábavu a rodinu, až spadl z corgiho. Královna svého corgiho nechala být, aby mohla přispěchat na pomoc králi.
Corgi si ani nevšimli, že ztratili víly, a běhali kolem až do západu slunce. Král chtěl po pejscích vyhlásit pátrání, ale královna ho zastavila, řekla mu, že lidé budou corgi potřebovat více, než oni.
Corgi se zatoulali až na farmu k dětem, které si je odnesly domů a šly je ukázat rodičům. Těm ihned došlo, že jsou corgi darem od víl. Od té doby se corgi stali pomocníkem lidí a dělali radost lidem ve Velšsku.
Podle další legendy používaly víly corgi k bojům. Byli to prý stateční bojovníci a i přes jejich malý vzrůst vzbuzovali strach. Mezi sebou bojovaly dva klany víl. Jednoho dne v bojích zemřely dvě víly. Když měly pohřeb v lese, ostatní víly si všimly, že si nedaleko hrají děti. Rozhodly se jim corgi věnovat.
Další pověst říká, že corgi našly děti, když byly na procházce v lese. Myslely si, že se jedná o liščata, a odnesly si je domů. Rodiče jim vysvětlili, že to nejsou liščata, ale corgi, a že je využívají víly na pomoc. Například lidem také pomáhali na farmě hlídat krávy. Díky tomu, že jsou tak malí, je malé riziko, že by je mohla kopnout naštvaná kráva.
Víly prý nemají rády železo a proto se říká, že když dáte corgimu železný obojek, nepokouše vás.
Mnoho pembroků má na zádech jinou strukturu srsti, které se právě říká sedlo. To připomíná sedlo, na kterém podle pověsti seděly víly.
Snad jste se dozvěděli něco nového a napište mi do komentářů, jestli se vám můj článek líbil.