Velikonoční téma vás v Alíkovinách zpracovalo víc, vybírám následují články:

• Velikonoční tradice od autorky anniesweetheart, 12 let
• Velikonoce od autorky  evisiki, 12 let
• Jak na pomlázku od autorky Mari1, 35 let
  
  

Velikonoční tradice

Určitě už jsi někdy slyšel/a názvy těchto dnů. Znějí legračně, ale co opravdu znamenají? Hned ti to vysvětlím.

Modré pondělí a Žluté (někdy i Šedé) úterý
Název obou dnů je odvozen od látky, která se tento den vyvěšuje v kostele. Lidé v tento den hodně uklízeli své chalupy a světničky. Vše muselo být vyneseno ven, uvnitř nesmělo zůstat ani smítečko. Vymetáním chalup lidé symbolicky vymetávali zimu i ze svých duší.

Škaredá (nebo také Sazometná či Černá) středa
V tento den se pro změnu vymetaly komíny a hospodyně pekly pletence zvané jidáše. Lidé se v tento den nemají mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce!

Zelený čtvrtek
Název dnešního dne pochází od zelené stravy (např. mladé sekané kopřivy, špenát, zelí, šťovík či jiné bylinky ), která se v tento den jí, aby zajistila zdraví po celý rok.

Velký pátek
Velký pátek je pro křesťany významným dnem, protože byl Ježíš ukřižován. Tento den je v lidových pověrách spojován také s magickými silami. Věřilo se také, že se v tento den otevírají všechny skály a jeskyně, do kterých lidé chodili hledat poklady. Také se v tento den nemělo nikomu nic půjčovat, půjčené věci by mohly být očarované.

Bílá sobota
Sobota je bílá podle roucha, v němž se přijímá křest. Lidé zapalují svíce – symboly světla a nového života. Bývalo zvykem uhasit oheň a zapálit nový.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)
O Velikonoční neděli se pekli beránci a mazance, pletly se pomlázky a zdobila vajíčka.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Velikonoční (původně Červené) pondělí
Velikonoční Červené pondělí má jméno odvozeno od barvy, na kterou se vejce obarvovala nejčastěji.
Tento den chodí kluci šlehat holky pomlázkou z vrbových proutků, které jsou na konci ozdobené pentlemi. To mělo děvčata „omladit“. Dívky poté chlapce obdarovávaly za odměnu malovanými vejci – kraslicemi.

Velikonoce!

Pod tímto slovem si někteří představí strašný svátek, při kterém musí dívky strpět to, že je kluci mrskají pomlázkami. Pro některé je to zase svátek, pod kterým si představí malování kraslic, příjemnou atmosféru, zábavu, pečení velikonočního beránka či jiných dobrot.

Pro mě je to svátek velmi pěkný a vždy si jej užiji. Sice mi malinko vadí, že musím na kluky vystrkovat pozadí, ale konec konců: přece nechci uschnout!

Můj velikonoční den probíhá tak, že mě ráno vzbudí taťka s bráchou, s pomlázkami v rukou. Brácha mě vždycky zmydlí, až to bolí, přičemž já vezmu taťkovu pomlázku a zmydlím naopak jeho. Super zábava!

Mamka mezitím lítá po kuchyni a připravuje vše potřebné pro šleháče. Taťka mamce pomáhá většinou tím, že umyje nádobí a já se jdu převléct do svátečního oblečení.

Když je vše potřebné připravené většinou začnou chodit kluci s pomlázkami. Jakmile otevře máma dveře, utíkám po domě, aby mě nechytili. Nakonec mě stejně chytnou a pomlázkou mě pošlehají. Dám jim kraslice, které jsme s mámou dělaly a k tomu nějakou sladkost (i když bych ty sladkosti nejraději snědla sama).

Když se šleháním skončíme u nás doma, jedeme k babičce na vesnici. Tam mě čeká to samé. Jen si předtím dám výborný oběd, kterým je většinou knedlíčková polévka s domácím nudlemi a svíčková či kačena nebo řízek s bramborovým salátem. MŇAM!

Velikonoce mám moc ráda a doufám že i vy si je užijete stejně jako já.

Jak na pomlázku

Budeš potřebovat
8 přibližně stejně dlouhých a stejně silných proutků na pletení pomlázky
1 proutek na svázání (svázat proutky ale můžeme i provázkem)
provázek
nůžky
stužky nebo proužky krepového papíru

Postup pletení
Nebudeme naplétat rukojeť pomlázky nijak složitě. Svaž k sobě silnějšími konci 8 proutků provázkem nebo dalším proutkem. Proutky si rozdělíme naplocho tak, abychom v každé ruce měli 4. Je jedno, začneme-li zleva nebo zprava, ale důležité je strany při pletení pravidelně střídat.

Nyní tedy začneme samotné pletení pomlázky.
Z levé ruky vezmeme vnější (venkovní) proutek a dáme jej mezi 4 proutky v pravé ruce (doprostřed mezi 4 proutky v pravé ruce) a vrátíme proutek do levé ruky tak, aby byl uvnitř (na začátku byl první v levé ruce, nyní je čtvrtý v levé ruce). Stejný postup zopakujeme, jen nyní vezmeme vnější proutek z pravé ruky, dáme jej doprostřed mezi proutky levé ruky a vrátíme proutek do pravé ruky jen na vnitřní pozici.

Celý postup opakujeme tak dlouho, dokud nám stačí délka proutků. Špičku pomlázky svážeme provázkem, délky vyčnívajících proutků sestřihneme na námi požadovanou délku (ideální je zhruba 5cm). Pro ozdobu navážeme na špičku pomlázky stužky nebo proužky krepového papíru.

Stužky pro koledníky

Podle tradice dostávají stužky na své pomlázky koledníci od dívek, které tím vyjadřují svůj vztah ke koledníkovi.

Červená je nejžádanější. Značí náklonnost a lásku. Kdo má nejvíce červených stužek, je považován za nejlepšího koledníka. Dívky však mohou chlapce obdarovat i stužkou jiné barvy.
Modrá značí naději.
Žlutá odmítnutí, ale někdy se uvádí i žárlivost.
Zelená mašlička značí sympatii a oblibu.