Doma chováme plno zvířat: psa, kočky, slepice, kačeny, králíky, papoušky, činčilu a křepelky. První křepelku, tedy křepeláka, jsme pojmenovali Gazík. Maminka z něj moc nadšená nebyla, protože vydávají skřeky, aby upozornily, že je to jejich teritorium.

Byl chudáček sám a tak jsme si k němu pořídili jednu samičku. Když snesla své první vajíčko byli jsme z toho opravdu moc nadšení, protože křepelčí vajíčka jsou velmi miniaturní a tečkovaná.

Vajíčka maminka potom prodávala lidem, kteří je chtěli vyzkoušet. Od chovatelů křepelek můžete vajíčka koupit asi za korunu.

My křepelčí vajíčka moc nejíme, ale dáváme je do líhně. Je to zázrak, když se vyklube na svět tak miniaturní kuřátko, které není větší než víčko od pet láhve.

Malinké křepelky krmíme K1 a dospělé směsí pro drůbež. Křepelky dospívají od měsíce a půl. Křepelky si necháváme na vajíčka a křepeláky zase máme na maso, protože by se rvali mezi s sebou a končí to až smrtí daného jedince.

Chování křepelek je bezvadný koníček a určitě doporučuji je chovat. Nejsou vůbec náročné na chov. Se sestrou jim dvakrát týdně měníme podestýlku z písku a když je venku pěkně, dáváme je do ohrádky na travičku. Mají jednu nevýhodu a tu takovou, že musí být v teple.