Alíkovina

Děcák? Čekala jsem, že to bude horší.

vydáno  •  Rodičům · Čtenáři píší Alíkoviny · Rodina
Kdyby mi někdo před šesti lety řekl, že jedu do dětského domova a že už nebudu doma s mámou, tak bych se mu asi vysmála do obličeje. Ano, tušila jsem, co by to pro mě asi znamenalo, ale nikdy jsem si nedokázala představit, že budu někde zavřená s děckama a nebudu říkat "mami" a "tati".

Oběd - Dětský domov pro děti do tří let v Karlových Varech, © Dalibor Puchta

Před nějakými pěti lety u nás byli lidi od sociálky a řekli, že já i moje dvě mladší sestry jedeme do děcáku někam až k Moravským Budějovicím. A moje první pocity? Tuhle otázku mi pokládali všichni, kterým jsem řekla, kde bydlím. A já odpovídala jenom: "Není to tak špatné, bydlím si na zámku, vychovatele oslovuju teto a strejdo. Je to tady trochu jako na táboře."

Ale pravdu jsem skrývala v sobě. Mnohokrát mě napadlo, že uteču a nebo že se zabiju. Ale vždy mi někdo poradil, pomohl. Nejvíc mě postavila na nohy víra. Jsem z pohanské rodiny, mámu by nejspíš trefil šlak, kdyby se dozvěděla, že chodím do kostela. Ale nakonec tu byla i na moje křtiny.

Zrovna se s ní moc nestýkám. Ani nevím, co dělá za práci. Táta je ale úplně jiný, než si ho pamatuju jako malá. Víc se o nás zajímá, jezdí sem minimálně jednou za měsíc. Teď už jsem tu více jak pět let, už dokonce chodím na střední školu. Nemám si na co stěžovat. Vím, že se domů už nikdy nemůžu vrátit. Ale jsem ráda, že mám střechu nad hlavou. Moje nejmladší sestra je v adoptivní péči. Jsem té rodině za to vděčná, hodně moc.

Když se teď po té dlouhé době dívám zpět, tak si říkám, jak jsem si tenkrát mohla myslet, že si za to ty děti mohou samy. Ale teď vím, že nejvíc za to mohou spíš rodiče.

Takže vy, děti které jste doma, buďte rády, že můžete být doma. To největší štěstí vám nepřinesou peníze nebo kariéra, ale rodina a láska. Protože to je to největší bohatství, které si sice nekoupíte, ale najdete ho tam, kde byste ho asi nehledaly. To je pravda. Taky jsem to zjistila po letech.

Autor:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (42)

Příspěvek z 21. března 2010 v 16:26.
mancha v něm napsal:

Ahoj Fríd´o chci se tě na něco zeptat?

Proč si tě,,sociálka´´vzala do deckého domova?Promin´,že se ptám,ale četla jsem celou diskuzi a chci se zeptat jestli je to pravda a jestli vy můžete na internet v DD a na kolik hodin tam můžete a jak često?Fríd´o já mám nějaké hračky které bych ráda dala vám dětem z děckého domova.Jsem už docela velká a moc si nehraju,doufám že se neurazíš.Jestli je ten DD v Brně tak mi napiš prosím jeho adresu.Jinak se před Tebou klaním,jsi fakt silná holka!Přeji Ti hodně úspěchů a štěstí!!!Zdravím všechny Tvé kamarády a kamarádky kteří jsou v DD přeji Vám hodně štěstí!!!Tak se děkuju všem ,,tetičkám a strejdům´´vychovatelům  v DD že tam jsou s Vámi.Jsem ráda že,mám mámu a přeju ti,abys  ten pocit poznala i Ty třeba až budeš dospělá.Je to fakt výborný a smutný článek,prosím odepiš mi a jestli je to možné napiš mi aji Vaši adresu.16Drž se!16

Příspěvek z 10. března 2010 ve 20:35.
kika321 v něm napsal:

AHOJKY

Tvůj članek je moc pěkny,možna tomu nebudeš věřit ale ja byla taky v DD.Byla sem tam od malinka takže sem si zvykla444444447777

Příspěvek z 1. února 2010 v 15:27.
Virtuální-Porodnice v něm napsal:

hezký

Opravdu hezký článek, kdyby pro mě přijela sociálka tak se asi zhroutím,máma je pro mě vším táta taky ale né jak máma,nevím co v těch dětských domovech děláte nebo ne ale stejně si myslím že ty děti co jsou v domově od mala  tak nemají takové zkušenosti jako děti v normální rodině.Sice většina dětí jsou rozmazlení v rodinách nic nemusej dělat ani pomáhat ale v normální rodince máš povinosti zvířata a učíš se novím situacem a to si myslím že v dětském domově moc nezažijete,přece jenom tam jsou tety který to dělaj fut to samé jako že ví kdy musejí uvařit oběd že nikdy nebudete v dětském domově sami a to není moc dobré děti by měli mít více zkušeností nic ale pro ti vám jinak hdoně štěstí a když si ho enměla tka velké v dětství tka ti ho přeji do dalších let