Jak to? Vezměte si třeba obyčejnou situaci, kdy jdete s kamarádem či kamarádkou na kafe. Pokud jste z Prahy a máte sraz na metru, setkáte se s historií téměř určitě. Nevěříte?
Tak se zkuste podívat na seznam stanic metra – na červené lince C narazíte na stanici Pražského povstání, Vyšehrad nebo I. P. Pavlova, žluté „béčko“ jede přes Křižíkovu nebo Kolbenovu a zelené „áčko“ vás odveze na Jiřího z Poděbrad, Želivského, Staroměstskou či Hradčanskou.
Dobrá, třeba si říkáte, že na metru sraz mít určitě nebudete, že pojedete raději tramvají nebo autobusem. Myslíte, že se vyhnete dějinám? Chyba lávky.
Stačí jet tramvají po nábřeží do centra a minete nejen Karlův most, ale i spoustu náměstí se sochami významných osobností, uvidíte na Pražský hrad a projedete kolem Národního divadla. A pokud budete mít sraz v centru Prahy, „na Václaváku pod koněm“ je jedno z nejčastějších setkávacích míst už po léta.
Historie v peněžence
Když si pořádně prohlédnete mince a bankovky, zjistíte, že i ty jsou plné historických osobností a památek:
2 Kč – velkomoravský gombík
5 Kč – Karlův most
10 Kč – Brno
20 Kč – sv. Václav
50 Kč – Praha
100 Kč – Karel IV.
200 Kč – Jan Ámos Komenský
500 Kč – Božena Němcová
1 000 Kč – František Palacký
2 000 Kč – Ema Destinnová
5 000 Kč – Tomáš Garrigue Masaryk
Peníze, bankovky, koruna - banky, peníze, © MF DNES
Ono vlastně stačí být ve škole – čekají vás tam nejen hodiny dějepisu, ale i různé exkurze. Dodnes si pamatuji, jak jsme v šesté třídě museli všichni jít na jakési náměstí, kde jsme celý den stáli, poslouchali dlouhé proslovy starých pánů v uniformách, koukali se na vojáky jak přináší věnec a strašlivě jsme se nudili.
Až dlouho poté, když jsem si sama něco přečetla o druhé světové válce (ve škole jsme se k ní nedostali – v devítce jsme skončili v roce 1918), jsem pochopila, proč jsme tam vlastně byli.
Pochopila jsem také, že dějepis není takový „vopruz“ a že znát alespoň naše národní dějiny je více než potřeba.
Když si pustíte televizi, pochopíte, jak MOC je to potřeba. Letos v lednu bylo 40. výročí sebeupálení studenta Jana Palacha. Anketa mezi současnými studenty přinesla odpovědi jako: „Nevím, kdo to byl.“ „Byl to asi nějakej chlap.“ „Nevím a nezajímá mě to.“
Pokud tedy člověk nechce vypadat jako ignorant, kterému se budou spolužáci smát, měl by znát alespoň něco.
Jak tedy překonat zatvrzelý odpor k dějepisu?
Jednoduše. Stačí, když si uvědomíte, co všechno už vlastně víte! Určitě jste slyšeli o svatém Václavovi, Janu Husovi, Jiřím z Poděbrad, Karlu IV. či Tomáši Garrigue Masarykovi.
Pokud znáte je, znáte i ty nejzákladnější milníky našich národních dějin. Pak už stačí jen chodit a mít oči otevřené. Určitě projdete denně kolem spousty kulturních památek – proč si o nich nezjistit víc? Možná vás zajímá jen nějaké konkrétní období nebo osobnost – proč si o tom něco nepřečíst a pak nepřekvapit spolužáky a paní učitelku svými vědomostmi?
Věřte, že jsem na tom byla stejně, jako většina z vás. Dějepis mě nebavil, protože jsme měli nudnou učitelku, která neuměla zaujmout. Pak jsem ale sama začala číst, co mě zajímalo. Nejdřív o bojích druhé světové války, pak o dobrodružných plavbách Kryštofa Kolumba, nespravedlivé Mnichovské dohodě a nakonec jsem se začetla i do středověké Kosmovy kroniky. Zkuste to také!
Poznáte, že existuje spousta zajímavých věcí, o kterých jste třeba nikdy neslyšeli a ve škole ani neuslyšíte. Pojďte si tedy zahrát na objevitele! Ukáží se vám nové obzory, o kterých se vám ani nesnilo...
Roky, léta, staletí... máte o nich ponětí?
České dějiny se skládají z mnoha příběhů, důležitých křižovatek a velkých milníků, které by měl znát každý správný Čech.
- V roce 624 vznikl na našem území první státní útvar. Slovanské kmeny se spojily pod vedením franského kupce, aby odolaly náporu Avarů. Ty se jim podařilo pod kupcovým vedením porazit a společně vytvořili kmenový svaz, který je po něm pojmenován. Proslavil se i vítězstvím nad franským králem Dagobertem v bitvě u Wogastisburgu. Jaký byl název tohoto státního útvaru?
- V 9. století vznikla spojením moravského a nitranského knížectví Velkomoravská říše. Kníže Rastislav vyslal během své vlády posly k byzantskému císaři Michalovi III., který vyslyšel jeho prosby a poslal na Moravu věrozvěsty Konstantina a Metoděje. Ti se zasloužili o rozšíření křesťanství, staroslověnského jazyka a písma hlaholice. Ve kterém roce na Velkou Moravu přišli?
- V 10. století se začala ve středních Čechách formovat doména rodu Přemyslovců, která se brzy rozrostla na celé Čechy. Potomkem bájného Přemysla Oráče a jeho manželky Libuše byl i kníže, který nastoupil na trůn po smrti svého otce Vratislava I. v roce 921. Nevládl ale příliš dlouho – už roku 935 ho zavraždil jeho mladší bratr Boleslav, který byl díky tomu znám pod přízviskem „Ukrutný“. Zavražděný kníže se stal národním světcem a je považován dodnes za patrona české státnosti. Jak se jmenoval?
- Po vymření Přemyslovců Václavem III., který byl 4. srpna 1306 zavražděný v Olomouci, nastoupila na český trůn dynastie Lucemburků. Prvním panovníkem byl Jan Lucemburský, který se oženil s Eliškou Přemyslovnou. Daleko významnější pro Čechy byl ale jeho nejstarší syn Karel IV., který nechal v Praze postavit most, založil Karlovu univerzitu i několik hradů (například Karlštejn). Ve kterém roce nastoupil na český trůn?
- Svátek 6. července si většina z vás moc neužije, protože tak jako tak máte letní prázdniny. Ten den se připomíná smrt významného českého reformátora. Ten kázal v Betlémské kapli, kde kritizoval soudobé nešvary v církvi – nespokojený byl třeba s prodejem odpustků, který papežovi vynášel nemalé peníze. Na koncilu v Kostnici se rozhodl neodvolat své učení a tak ho nejvyšší představitelé katolické církve poslali 6. července 1415 na hranici. Jeho popel byl poté vysypán do řeky Rýna, aby se nemohly konat poutě k jeho hrobu. Jak se upálený reformátor jmenoval?
- Smrt Jana Husa vyvolala bouřlivou reakci české společnosti. Objevila se spousta jeho následovníků, kterým za hranicemi začali hanlivě říkat „husité“. Za počátek bojů husitů proti katolíkům se považuje první pražská defenestrace. Dne 30. července onoho roku požadoval dav vedený kazatelem Janem Želivským propuštění vězněných souvěrců (kališníků). Protože jim novoměstští konšelé nechtěli vyhovět, rozhodl se dav vzít moc do vlastních rukou a některé z nich vyhodil z oken Novoměstské radnice. Tato událost zahájila nejen husitské bouře, ale pravděpodobně měla vliv i na zdraví krále Václava IV., který brzy poté umírá. Ve kterém roce k defenestraci došlo?
- V roce 1458 nastoupil na trůn panovník, který byl v mnoha směrech výjimečný. Byl to první český král, který byl zvolen z řad šlechty bez jakékoliv příbuzenské vazby na původní vládnoucí dynastii. Přezdívalo se mu „husitský král“, protože obhajoval přijímání z kalicha, za což si vysloužil kritiku papeže Pia II. Pokusil se i o sjednocení Evropy hlavně za účelem boje proti Turkům, takže byl vlastně prvním nositelem myšlenky na nějakou nadnárodní organizaci. Jak se tento panovník jmenoval?
- V roce 1576 nastoupil na trůn velmi významný panovník habsburské dynastie. Ten v roce 1583 přesídlil z Vídně do Prahy, což z ní udělalo město světového významu. Na dvůr císaře přicházelo množství učenců a umělců, mezi nimi třeba Tycho de Brahe nebo Johannes Kepler. Jeho rozsáhlé sbírky byly bohužel rozkradeny žoldnéři během třicetileté války. Jak se tento mocný Habsburk jmenoval?
- Když zemřel Rudolf II., začal jeho bratr Matyáš prosazovat katolictví. To se nelíbilo stavům, kteří se vydali do kanceláře místodržících, kde žádali vysvětlení. Toho se jim nedostalo a tak použili osvědčené metody – defenestrace. Tentokrát místodržící přežili, ale i tato defenestrace je považována za počátek vojenského konfliktu – třicetileté války, do které významně zasahoval třeba Albrecht z Valdštejna. V listopadu 1620 pak došlo k památné bitvě, ve které bylo poraženo stavovské vojsko, císař zvítězil a král Fridrich Falcký musel utéct z Čech. O kterou bitvu se jedná?
- V roce 1740 nastoupila díky pragmatické sankci na trůn dcera Karla VI., který neměl mužského potomka. Tato panovnice se proslavila velmi plodným manželstvím – Františku Štěpánu Lotrinskému porodila 16 dětí! Její dcerou byla například Marie Antoinetta, která byla popravena gilotinou během Velké francouzské revoluce, a synem třeba reformátor Josef II. Díky této panovnici také chodíme do školy – v roce 1774 totiž zavedla povinnou školní docházku. Jak se jmenovala?
- V tomto roce nejen skončila první světová válka, ale zároveň se rozpadlo habsburské soustátí Rakousko-Uhersko na několik menších států. Dne 28. října toho roku vznikl i ten náš – Československá republika. Začalo období takzvané První republiky a prvním prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Ve kterém roce to bylo?
- Ve třicátých letech se svět začal obávat rostoucí agresivity Německa. K moci se dostal Adolf Hitler, který začal budovat armádu a postupně si i dělal nároky na okolní území. Západní mocnosti ale nechtěly vyprovokovat konflikt a tak se rozhodly pro politiku ústupků. V září 1938 přijeli do Německa zástupci tří zemí (Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier za Francii a Benito Mussolini za fašistickou Itálii) a 29. podepsali dokument, na základě kterého se musela naše republika vzdát pohraničního území (okleštěná republika byla krátce poté přeměněna na Protektorát Čechy a Morava). Jaký dokument Hitler, Chamberlain, Daladier a Mussolini podepsali?
- Po skončení 2. světové války se do republiky vrátili zástupci londýnské exilové vlády v čele s prezidentem Edvardem Benešem. Československo se začalo obnovovat, ale stále větší moc postupně získávali komunisté. Vše vyvrcholilo v únorových dnech jednoho roku, kdy prezident Beneš přijal demisi demokratických ministrů a místo nich jmenoval kandidáty navržené komunisty. V čele vlády byl Klement Gottwald, který Beneše nahradil ve funkci prezidenta v červnu toho roku (Edvard Beneš v září umírá). Nastala vláda komunistů, která skončila až převratem 1989. Ve kterém roce komunisté získali moc?
- V tomto roce se Československo stalo obětí útoku vojsk států Varšavské smlouvy (tedy Sovětského svazu, Maďarska, Bulharska, Polska a Německé demokratické republiky). Dne 21. srpna obsadili vojáci zemi, aby zabránili reformě komunistického režimu v Československu, označované jako Pražské jaro. Po tomto útoku se vše vrátilo do původních kolejí a začalo období normalizace. Ve kterém roce k nám vojska vpadla?
- Komunistický režim se držel v sedle velmi dlouho, ale ke konci 80. let už bylo patrné, že je čas na změnu. Začalo se více ozývat odbojové hnutí, hlavně lidé kolem Charty 77 v čele s Václavem Havlem, a po násilném potlačení studentské demonstrace 17. listopadu 1989 vyšli lidé do ulic. To vedlo k pádu komunistického režimu (po dlouhých 41 letech) a k nastolení demokracie. Tato událost získala název podle toho, že nebyla prolévána krev. Jak se nazývá?
Výborně! Je vidět, že jsi správný Čech, který zná dobře dějiny svojí vlasti. Jen tak dál, třeba se jednou staneš významným historikem!
České dějiny trochu znáš, ale ve svých znalostech máš trochu mezery. Zkus si je doplnit četbou nějaké knížky!
Je vidět, že dějepis není zrovna tvým nejoblíbenějším předmětem. Něco z českých dějin bys ale znát měl – je to i tvoje historie...
Vyhodnotit
Kde zjistit o dějinách víc?
V současné době existují tisíce odborných knih i webových stránek, které se věnují historii. Poradím vám, po čem můžete sáhnout...
Pro první, ale opravdu jen velmi povrchní informaci, se můžete podívat na internetovou encyklopedii Wikipedie. Dejte si ale dobrý pozor! Články do této encyklopedie může napsat úplně každý, takže tam mohou být i pěkné hlouposti a chyby. Důvěřuj, ale prověřuj!
Pokud vás zajímají české dějiny, můžu vám doporučit Toulky českou minulostí nebo Velké dějiny zemí Koruny české – ty jsou ovšem poměrně tlusté, takže si v nich spíše přečtete jen části o období, které vás zrovna zajímá. Toulky českou minulostí můžete poslouchat i na vlnách Českého rozhlasu.
Různé kapitoly z českých i světových dějin zpracovává edice Dějiny do kapsy. Malé knížečky o přibližně 150 stránkách se dobře čtou a navíc jsou krátké, takže vám jejich „přelouskání“ nezabere tolik času. V této edici jsou zpracovány různé události z dějin středověku, ale i novověku a nejnovější doby. Stačí si vybrat!
Roky a léta se týkají i světa…
Kvíz plný důležitých událostí ze světové historie.
- Byl horký srpen a Řecko napadla perská vojska v čele s králem Xerxem I. Řecké městské státy se semkly dohromady a snažily se bránit v jedné soutěsce. V čele stál spartský král Leonidás, který odeslal pryč většinu vojáků, když viděl jejich váhání. V následujícím střetnutí prozradil Efialtes Xerxovi jak vpadnout Řekům do zad a v bitvě padl Leonidás i všichni jeho muži. Na jejich počest složil Simonidés epitaf, který dodnes zdobí soutěsku: „Jdi, poutníče, a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme, jak zákony kázaly nám.“ Jednalo se o:
- Tento muž byl jedním z nejvýznamnějších státníků v římských dějinách. Byl nejen úspěšným politikem, který tvořil spolu s Crassem a Pompeiem první triumvirát (= vláda tří mužů), ale i autorem literárních děl „Zápisky o válce Galské“ a „Zápisky o válce občanské“. Rozšířil římskou moc do Galie i Británie, ale mezi jeho nejslavnější činy patří překročení řeky Rubikon s armádou v občanské válce a výroky jako „Kostky jsou vrženy“ či „Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.“ Protože ale získal až moc velkou moc, byl 15. března 44 př.n.l. zabit. Jmenoval se:
- Římská říše byla obrovská a existovala po staletí, ale ve 4. století už se stala neudržitelnou. Trvalé nápory barbarských kmenů stále oslabovaly říši a císaře mnohdy provolávala právě armáda, která měla v zemi největší moc. Posledním císařem, který vládl celé říši, byl Theodosius I. Po jeho smrti se rozpadla na Západořímskou říši s centrem v Římě a Východořímskou s centrem v Konstantinopoli. Římská říše byla takto rozdělena v roce:
- Když byl roku 476 sesazen poslední císař Romulus Augustus, zanikla tím nejen Západořímská říše, ale i císařský titul na západě. Na místě bývalého impéria vznikala království, mezi nimiž postupně vynikla franská říše. V jejím čele stanul na konci 8. století syn majordoma a pozdějšího krále Pipina III. Krátkého. Tento syn se stal mocným králem, podmanil si Sasy, Avary a útočil i proti Slovanům. V kulatém roce 800 byl v Římě papežem Lvem III. korunován císařem. Tím byl na západě tento titul obnoven a franská říše se stala protiváhou východní Byzance - tedy bývalé Východořímské říše. Císař korunovaný roku 800 se jmenoval:
- Ve středověku se často bojovalo nejen pro zisk území, ale i pro víru. V tomto směru byly nejdůležitější křížové výpravy do „Svaté země“, které se snažily osvobodit posvátná místa křesťanství (jako třeba Jeruzalém) z rukou „nevěřících“, tedy muslimů. První takovou výpravu vyhlásil roku 1095 na synodě v Clermontu papež Urban II. Označení „Svatá země“ se používá pro území:
- Temüdžin se narodil pravděpodobně roku 1162. Stal se sjednotitelem mongolských kmenů, které ho později prohlásily Velkým chánem Mongolů. Byl obávaným vojevůdcem, který naháněl strach i vládcům v Evropě. Pokusil se expandovat i do Číny, ale v roce 1227 během tažení zemřel. Temüdžin byl známější pod jménem, které znamená velký vladař, tedy:
- V srpnu roku 1346 se odehrála jedna z nejslavnějších bitev stoleté války. Ta zuřila mezi Francií a Anglií a na stranu Francie se v této bitvě připojil i český král Jan Lucemburský se synem Karlem. Francouzský král Filip VI. tuto bitvu prohrál, ale do historie vstoupila statečnost Jana Lucemburského. Ten už byl starým a slepým mužem, ale i přesto se nechal připoutat ke koni a se slovy: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“ se vrhl do nejprudší bitevní vřavy, ve které zahynul. Šlo o:
- V letech 1455-1485 se v Anglii rozhořela občanská válka. Důvodem byla prohra ve stoleté válce s Francií i nespokojenost s rádci krále Jindřicha VI., kteří postupně rozkrádali královský majetek. Proti sobě se postavily dva rody – Yorkové, kteří stáli v čele opozice, a Lancasterové, kteří podporovali krále. Po 30 letech bojů a nepokojů se na trůn dostala v osobě Jindřicha VII. dynastie Tudorovců, která vládla až do roku 1603, kdy zemřela bezdětná královna Alžběta I. Tento konflikt vstoupil do historie jako:
- V 15. a 16. století dochází k velkému rozmachu mořeplavby. Španělští a portugalští mořeplavci se snaží najít novou cestu do Indie, moře brázdí i angličtí korzáři. Ke konci 15. století se Kryštofu Kolumbovi, mořeplavci původem z Janova, podařil ve španělských službách nevídaný objev – doplul ke břehům nového kontinentu, který byl podle dalšího mořeplavce Ameriga Vespucciho pojmenován Amerika. Objev učinil roku:
- Ke konci 16. století se Francie zmítala ve víru náboženských válek katolíků proti hugenotům. Země už byla vysílená a tak se mělo svatbou hugenotského následníka trůnu Jindřicha Navarrského se sestrou krále Karla IX. Markétou z Valois (katolička) zabránit dalším konfliktům. Sňatek se konal v srpnu roku 1572 a do Paříže kvůli němu přijela spousta hugenotů. Po svatbě se ale podařilo Kateřině Medicejské přesvědčit syna Karla IX., aby proti nim zasáhl. Důsledkem toho bylo vraždění hugenotů, které si vyžádalo několik tisíc obětí. To vstoupilo do historie jako:
- Po zvolení Ferdinanda Štýrského začala v Čechách nespokojenost s jeho náboženskou politikou - chtěl protestanty donutit přestoupit ke katolické víře. Spor o pravomoce stavů a vlády skončil defenestrací, při které byli vyhozeni z oken Pražského hradu místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a písař Fabricius. Psal se rok 1618. Všichni 3 pád z oken přežili, ale pro Čechy to znamenalo pomstu krále v podobě porážky v bitvě na Bílé hoře. Tyto události odstartovaly vleklý konflikt, který skončil až roku 1648 vestfálským mírem. Šlo o:
- V letech 1638-1715 stál v čele Francie mocný panovník. Dokázal povznést zemi a posílit její postavení v mezinárodním měřítku. Věrnými služebníky mu byli první ministr kardinál Mazarin a ministr financí Jean Baptiste Colbert, díky kterému se mu podařilo uspořádat státní finance. Kromě manželky Marie Terezy měl i několik milenek a množství nemanželských dětí. Proslul výrokem „Stát jsem já!“ a obecně se mu přezdívalo „Král Slunce“. Jmenoval se:
- Francie se v 18. století dostala do velkých hospodářských problémů – v podstatě se blížila k bankrotu. Král Ludvík XVI. byl tedy nucen svolat generální stavy, na kterých se měla situace řešit. Protože se ale on i vysoká šlechta odmítli bavit o reformách ve společnosti a placení daní šlechtou, prohlásil se 3. stav za Ústavodárné shromáždění, lidé vyšli do ulic a podařilo se jim dobýt Bastilu – symbol královlády. Tím začala takzvaná Velká francouzská revoluce. Bastila byla dobyta 14. července roku:
- V 18. století se nejprve v Anglii a pak i v ostatních zemích začínají do výroby zavádět stroje. Ty postupně urychlovaly a lépe organizovaly lidskou práci a továrny pohlcovaly tisíce dělníků. Ti tím dostali pevný řád v podobě pracovní doby, ale kromě pokroku měl tento fakt i negativní důsledky. Lidé se zpočátku domnívali, že jim stroje berou práci – docházelo tedy k jejich rozbíjení. Dalším problémem byly katastrofální podmínky, v nichž museli dělníci žít, i mnohahodinová pracovní doba – a to nejen dospělých, ale i dětí. Tomuto procesu modernizace se říká:
- „Tak nám zabili Ferdinanda,“ hodnotí Haškův Švejk jev, který byl příčinou první světové války. Dne 28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este, při kterém zemřela i jeho žena Žofie Chotková. Tím byl rozpoután konflikt, který trval až do roku 1918. Atentátníkem, který měl na svědomí smrt arcivévody a jeho choti, byl Gavrilo Princip. Za svůj čin byl uvězněn, ale pykali i jiní – během první světové války padlo přibližně:
- Ve 30. letech se dostal k moci ve zbídačeném Německu Adolf Hitler a jeho strana NSDAP (Nacionálně socialistická německá dělnická strana). Díky jeho řečnickému umění se mu podařilo získat lidi na svou stranu, dal jim práci v době nezaměstnanosti na stavbě dálnic a začal zbrojit. Pod hákový kříž padlo brzy Rakousko i československé pohraničí, připojené k Německu Mnichovskou dohodou. Hitlerovi to ale nestačilo a rozhodl se rozpoutat válečný konflikt. První výstřely druhé světové války padly 1. září 1939, když napadl Polsko. Druhá světová válka trvala:
Výborně! Světové dějiny ti evidentně nejsou cizí a hodně toho víš. Jen tak dál!
Tvé znalosti jsou velmi dobré, ale mohly by být ještě lepší. Zkus si občas přečíst nějakou knížku o historii – uvidíš, že tě bude bavit.
Nějaké základní vědomosti máš, ale mohlo by to být daleko lepší. Dějepis asi není tvým šálkem kávy, ale zkus se občas přemoci. Třeba ti půjde!
Podle tvého skóre je vidět, že tě historie nezajímá a při hodinách dějepisu se k smrti nudíš. Občas by ale bylo dobré dávat pozor a alespoň něco si z výkladu odnést.
Vyhodnotit