Den nemohl začít hůř. Budík nezvonil, a tak mě půlhodiny po oficiálním vstávání probudila babička. Dobře, že ne studenou vodou… „Vstávej!“, zatřásla mnou a já div, že nevylítla z kůže. Narychlo jsem se snažila nasoukat do riflí, ale zamotala jsem se a padla rovnou hlavou do skříně. Tam jsem shodila poličku a věci se vysypaly o patro níž. „Krása,“ řekla jsem si. To už jsem běžela ze dveří, omotávajíc si kolem krku šálu. Výtah projel kolem našeho patra snad desetkrát a ne jej zastavit. Tak jsem se otočila a zkusila schody.

Rychlým krokem, snažíc se nezadýchat, jsem šla na zastávku. Po cestě jsem si rozmotávala drátová sluchátka a když jsem boj s nimi nakonec vyhrála, s velkým zklamáním jsem zjistila, že levé nehraje, zase...

Na zastávce jsem nabrala dech a jak přijížděl autobus (řidiče zřejmě nenapadlo přibrzdit), tak se najednou všechna voda z louže pod obrubníkem ocitla na mém kabátě. Za to, jak jsem hezky „poděkovala“ panu řidiči, by mě asi nepřijala většina církví, ale to bylo prostě moc.

Ve škole to nebylo o nic lepší. Kromě toho, že vyučovací proces probíhal neobvykle pomalu, byla snad horší už jenom fyzika.
„Sylvie, proč odevzdáváš prázdný papír?!“ ozvala se profesorka v průběhu první hodiny. A sakra. Zrovna teď, před třídou…
„Ehm… paní profesorko… Ehm… Já zapomněla doma ty… vědomosti!“ snažila jsem se vykouzlit co nejčarovnější úsměv, ale nepomohlo to. Pětku tužkou z minula teď obtáhla propiskou na trvalo.

Po zbytek dne jsem jenom přežívala a doufala, že dnešek mě už ničím nepřekvapí. To jsem ale netušila, že když se odpoledne vydám do města, tak to bude jedno překvapení za druhým.

Jeden trolejbus nejel. Druhý také ne. Autobus zpátky – měl zpoždění. Domů jsem dorazila něco kolem půl šesté. Unavená a psychicky zdeptaná z dneška jsem si chtěla zalézt do vany. Co čert nechtěl – netekla teplá voda. Respektive tekla, ale pivo by se nemuselo stydět za takovou barvu. Tak jsem to vzdala a odpelášila rovnou do postele. Zavřela jsem oči a ze všech sil jsem se snažila dnešní den vytlačit z mysli. Snad zítřek bude lepší…