Na začátek říkám, že se ve všech zemích neslaví ve stejný den a někde je spojen s Mezinárodním dnem žen. Možná to může vypadat tak, že svátek slaví jen holčičky, ale opravdu to tak není a i kluci můžou svým maminkám popřát a poděkovat.
Historie
Pravděpodobně se svátek v různých podobách slavil už v pravěku. Nejstarší zmínky patří do starověkého Říma a Řecka. Ve starověkém Řecku byl svátek spojen s bohyní Kybelé (matka bohů), slavili svátek plodnosti a matek. Ve starověkém Římě byl opět svátek spojen s bohyní. Tentokrát s bohyní Juno (ochránkyně vdaných žen a budoucích matek). Matronalie(a), což byl název tohoto svátku ve starověkém Římě, byla prvního března a oslavovalo se mateřství.
V šestnáctém století se v Anglii slavila Neděle matek (Mothering Sunday), dá se použít i název Mateřská neděle. Slavila se při půstu před Velikonocemi, šlo hlavně o křesťanský svátek. Služky a sluhové dostávali den volna, aby přijeli do svého rodného města, kde žily jejich rodiny, a navštívili je. Mladí lidé trhali při cestě domů květiny, které buď přinesli do kostela nebo dali svým maminkám.
V roce 1870 americká aktivistka Julia Ward Howeová vyzvala ženy ke sjednocení proti válkám ve svém Provolání ke dni matek. V následujících několika letech se snažila stanovit přesný den, kdy se bude Den matek slavit. Bohužel se svou snahou neuspěla.
Roku 1907 poprvé svátek se svými přáteli slavila Anna Marie Jarvisová, která ho prosazovala na počest své maminky. V roce 1908 se již svátek oficiálně slavil v kostele v Graftonu. Guvernér západní Virginie se postaral o veřejné oznámení svátku v roce 1910. V roce 1914 prezident Woodrow Wilson potvrdil návrh amerického Kongresu a vyhlásil oficiální oslavu celonárodního svátku.
V Česku se svátek slaví od roku 1923. Na našem území ho proslavila Alice Masaryková, ovšem v době komunismu byl zastíněn Mezinárodním dnem žen, slavil se pouze v některých rodinách, ale po pádu minulého režimu v roce 1989 se dostal opět do popředí.
Informace jsem čerpala hlavně z Wikipedie a z tohoto článku.
Já a svátek
Já se o tomto svátku dozvěděla ve škole. Skoro každý rok jsme něco svým maminkám vyráběli. Výtvor jsem samozřejmě po příchodu ze školy schovala a mamince ho dala až v neděli. Tímto darem jsme to tak nějak oslavovaly. Jednou jsme si třeba ze čtvrtky vystřihli srdce, pak si nastříhali barevné proužky papírů, ty jsme šikmo propletli mezi sebou a přilepili je na srdce.
Jindy jsme zase brčko olepili zeleným krepákem a na spodek nalepili zelené listy vystřižené z papíru. Nahoře jsme brčko ohnuli a nakonec přilepili kytičku ze čtvrtky, kterou jsme vybarvili. Nejlepší na tomto je, že veprostřed kytičky bylo kolečko, kam jsme lepili naše obličeje z dětství. Naše maminky tak měly svá rozkošná miminka jako střed květu.
Kytička ke Dni matek
Dospělé ženy obvykle dávají svým maminkám, vašim babičkám, nějakou živou kytičku nebo jí jen poděkují za to, co pro ně všechno udělala.
Myslím si, že by se tento svátek měl slavit úplně, ve všech rodinách. Sice já sama matkou ještě nejsem a dlouho nebudu, ale je mi jasné, že je to velká zodpovědnost a občas je těžké nás před všemi nástrahami života ochránit nebo nám zajistit krásné dětství. Proto si myslím, že alespoň ten jeden den v roce by lidé měli upřímně poděkovat svým maminkám. Dobře, nemusíte jim nic dávat, i když by jim to určitě udělalo radost a lepší den, ale myslím, že za pár slov fakt nic nedáte, zabere vám to asi minutu a budete mít dobrý pocit, že jste někomu vykouzlili úsměv na tváři. Takže jestli jste to ještě neudělali, tak maminkám popřejte všechno nejlepší a poděkujte jim za to, co pro vás dělají. Dělejte to každý rok, dokud je tu máte…
Na závěr vám sem dám jednu písničku s názvem Máma, můžete ji maminkám pustit.
Maminky, mockrát vám děkujeme!
